Izrael ustoupil tlaku USA, otevírá další místa pro přepravu pomoci do Pásma Gazy

Izraelské úřady se rozhodly podniknout „okamžité kroky“ pro zlepšení humanitární situace v Pásmu Gazy, uvádějí místní média. „Izrael umožní dočasnou dodávku humanitární pomoci skrze Ašdod a hraniční přechod Erec a navýšení jordánské pomoci skrze (přechod) Kerem Šalom,“ stojí v prohlášení, které vydal úřad premiéra. „Navýšení pomoci předejde humanitární krizi,“ stojí dále v dokumentu.

Mluvčí pro národní bezpečnost USA Adrienne Watsonová oznámení uvítala. Připomněla, že americký prezident Joe Biden ve čtvrtečním telefonátu s Netanjahuem vyzval ke krokům, jež by vedly k lepší ochraně civilistů a zajištění bezpečnosti humanitárních pracovníků.

Zpravodaj ČT David Borek komentuje situaci v Izraeli a Pásmu Gazy (zdroj: ČT24)

Americký tlak už byl nepokrytý, poznamenal Borek s tím, že Biden hrozil změnou postoje USA k izraelské vojenské operaci. Zpravodaj však také upozornil na odmítavé hlasy v pravicové části vlády, které uváděly, že premiér ustoupil mezinárodním tlakům a tento krok nebyl v kabinetu schválen.

Přechod Erec byl uzavřen od 7. října minulého roku, kdy na Izrael zaútočilo teroristické hnutí Hamás. Borek uvedl, že nejde o velký přechod. Dříve sloužil zejména pro civilisty, kteří z Gazy docházeli do Izraele za prací či v opačném směru pro novináře. Otevření přístavu v Ašdodu není takovou novinkou, protože již pro přesun některé pomoci sloužil.

Pomoci má i provizorní molo

Pentagon ve čtvrtek podle agentury AP oznámil, že pokračuje v budování provizorního mola u Pásma Gazy. To by mohlo dále navýšit objem pomoci pro obyvatele tohoto palestinského území. Zařízení by mohlo být připraveno na konci dubna či začátku května.

Mezinárodní organizace a agentury OSN varují před velmi špatnou humanitární situací v Pásmu Gazy. Podle odhadu některých agentur OSN by na severu Pásma Gazy mohl do května vypuknout hladomor. Podle organizací je jediným řešením stávající situace navýšení objemu pomoci, jež se přepravuje po zemi. Izrael místo toho tvrdil, že hlavním problémem není objem pomoci, který se podaří přepravit do Pásma Gazy, ale distribuce na tomto palestinském území, která má podle Izraele vážné problémy.

Vyšetřování útoku Izraele na humanitární pracovníky

Izrael oznámil svůj současný krok několik dní poté, co pondělní úder izraelské armády zabil sedm humanitárních pracovníků organizace World Central Kitchen (WCK). Od té doby další humanitární organizace uvádějí, že zvažují pozastavení svých aktivit v Pásmu Gazy, jak se rozhodla učinit organizace WCK.

Vyšetřování útoku probíhá, zatím nejsou známy žádné oficiální informace – kromě toho, že Izrael odpovědnost za útok přiznal. Borek zmínil dosavadní neoficiální zprávy, podle nichž došlo k chybě v koordinaci mezi operátorem dronu a složkami, které sbírají zpravodajské informace. Izraelští vojáci cíl považovali za militantní ozbrojence, ač se jednalo o doprovodná vozidla humanitárního konvoje, uvedl Borek.

Přípravy na možnou odvetu Íránu za útok v Damašku?

Židovský stát se zároveň připravuje na možnou odvetu Íránu za pondělní úder na budovu konzulátu v sousedství íránského velvyslanectví v syrském hlavním městě. Útok Teherán připisuje Izraeli, který se k němu nevyjádřil. Při úderu zemřel Mohammad Rezá Zahádí, nejvýše postavený představitel íránských revolučních gard v Sýrii, jeho zástupce, pět dalších důstojníků těchto jednotek a nejméně jeden člen Hizballáhu. Írán i hnutí Hizballáh varovaly, že Izrael odplata za útok nemine.

Ve čtvrtek byly v centrální části Izraele hlášeny výpadky globálního polohového systému (GPS). Borek uvedl, že armáda později přiznala nasazení prostředků elektronického boje. Dodal, že v této části země je to neobvyklé, na rozdíl od severu a jihu, kde rušení GPS probíhá „systematicky od 7. října“.

Připomněl rovněž, že na různé scénáře íránské odvety se chystají také nemocnice a školy. Armáda pak zrušila dovolené a krátkodobé volno všem příslušníkům bojových jednotek. V pohotovosti jsou rovněž izraelské zastupitelské úřady v zahraničí.