Jaderné závody ve světě pokračují. Státy ve zbrojení nezastavila pandemie ani mezinárodní dohody

1 měsíc starý 10

Vývoj jaderných zbraní neustává. Nic na tom nezměnila ani pandemie covidu-19. Poukazuje na to nová zpráva Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI). Podle něj jaderné velmoci za poslední rok navýšily počet jaderných zbraní a zmodernizovaly je. Institut upozorňuje na změnu: postupně se zastavuje trend v odzbrojování, začínají se naopak vyvíjet nové zbraně a vylepšovat ty starší.

Stockholm 16:41 14. června 2021

Americká balistická raketa, jaké má k dispozici armáda USA. ilustrační foto | Foto: U.S. Navy/Mass Communication Specialist 1st Class Ronald Gutridge | Zdroj: Reuters

Celosvětově jde o nárůst počtu jaderných zbraní asi o 240 hlavic. V současnosti má jaderné zbraně devět zemí – Rusko, Spojené státy, Velká Británie, Francie, Čína, Indie, Pákistán, Izrael a Severní Korea.

Začátkem roku tyto země měly něco málo přes 13 000 jaderných zbraní. To je ve srovnání s loňskem zhruba o 300 kusů méně, problém je ale v tom, že do těchto počtů jsou započítané i jaderné hlavice, které by měly být vyřazené a rozebrané. A to se zatím nestalo.

Státy navíc modernizují svůj jaderný arzenál a zvyšuje se tak počet zbraní, které je možné umístit na rakety nebo rozmístit na vojenské základny.

Íránský jaderný provoz v Natanzu se stal obětí ‚jaderného terorismu,‘ míní jeho šéf Sálehí

Číst článek

Devadesát procent jaderného arzenálu ve světě je v rukou Ruska a Spojených států. Obě země se letos na poslední chvíli dohodly, že prodlouží takzvanou Novou dohodu START, podepsanou v Praze v roce 2010 s cílem snížit počty jaderných zbraní.

Podle SIPRI ale Rusko a Spojené státy přikládají jaderným zbraním stále větší důležitost ve svých národních obranných strategiích. Země rozebírají vysloužilé zbraně, na druhou stranu měly začátkem roku oproti loňsku zhruba 50 jaderných hlavic navíc.

Snižování se nedá čekat

Vztahy mezi Ruskem a Spojenými státy jsou teď navíc velmi špatné kvůli vzájemným sankcím, vypovězení diplomatů i konfliktům ve světě, kde obě země podporují nebo podporovaly opačné strany – jako třeba na Ukrajině nebo v Sýrii.

Proto teď ani v blízké budoucnosti nelze čekat, že by Rusko a Spojené státy chtěly snižovat počty svých jaderných zbraní. Ostatně administrativa nového amerického prezidenta Joea Bidena už uvedla, že chce pokračovat v modernizaci jaderného programu, kterou Donald Trump.

Protiteroristické středisko i více jaderných zbraní. Johnson chystá změny v britské bezpečnostní politice

Číst článek

Nezaostávají ani ostatní jaderné velmoci. Mezinárodní kampaň za zrušení jaderných zbraní loni v červnu uvedla, že investovaly do svých jaderných arzenálů zhruba 72 miliard dolarů, což je zhruba o miliardu a půl víc než v předchozím období.  Podle SIPRI má po Rusku a Spojených státech nejvíc jaderných zbraní Čína, potom Francie a Velká Británie.

Ostatně Británie chce podle německé televize Deutche Welle svůj jaderný arzenál v budoucnu rozšiřovat.

A své jaderné zbraně rychle modernizují taky Indie a Pákistán. Severní Korea zase i přes sankce Spojených států a OSN vyvíjí balistické střely a produkuje jaderný materiál.

Martin Balucha

Zdroj