Jak se liší imunita po prodělaném covidu a po očkování. Evoluční biolog Flegr vysvětlil hlavní rozdíl a prozradil, která je účinnější

4 měsíce starý 18

Na sociálních sítích a internetových fórech se často vede debata o tom, zda je účinnější imunita po prodělání infekce koronavirem, nebo ta získaná očkováním. Zajímavé na tom je, že obě strany předkládají argumenty i ze stran odborníků, které se přitom často zásadně liší. Evoluční biolog Jaroslav Flegr se tak do věci pokusil vnést trochu světla.

Zjednodušeně lze říct, že imunita vzniklá po infekci je u každého jiná a často neúčinná, nebo jen krátkodobá, kdežto ta vzniklá po podání vakcíny je u všech podobně silná, obvykle účinná a dlouhodobá,” napsal Jaroslav Flegr v příspěvku na svém facebookovém profilu.

Jde podle něj o to, že imunita po nemoci se velmi výrazně liší člověk od člověka, a to v zásadně stejně jako se u lidí liší průběh onemocnění covidem. Zatímco někdo jím projde v podstatě bez povšimnutí nebo jen s lehkým průběhem, jiný skončí ve vážném stavu v nemocnici. Z toho vyplývá, že u někoho imunita přetrvá jen několik málo dnů a u jiného může trvat měsíce. Flegr přiznává, že vědecká obec zatím neví, proč tomu tak je. Vyslovil však názor, že zřejmě záleží na množství viru, které se dostane do organismu, ale také na kvalitě jeho imunitního systému.

Když vyhraje pacient, tak se tělo dokáže viru pomocí protilátek či pomocí buněčné imunity rychle zbavit a vytvořit si navíc imunologickou paměť, která jedinci umožní snadno a rychle překonat i budoucí nákazy daným virem. Když vyhraje virus, tak se bude v těle dlouhodobě nekontrolovaně množit, a i když nakonec třeba člověk vyhraje a vetřelce se zbaví, bude jeho následná imunita slabá, nebo bude zaměřená proti zcela nevhodným složkám viru,” vysvětluje Flegr.

Naopak v případě očkování dostávají všichni lidé obdobné množství antigenu, tedy kousků proteinu viru, na něž má cílit imunitní odpověď. Kromě toho se do těla dostanou také pomocné látky, které imunitní systém obeznámí s tím, že jde o cizí a nebezpečný virus. Ten se přitom do těla vůbec nedostává a nemůže se tak pokusit imunitu ošálit. “U všech očkovaných tak vzniká podobně silná, a to obvykle dostatečně silná, imunita, zaměřená proti těm správným složkám daného viru. To je na jednu stranu výborné – všichni očkovaní se dokážou budoucí nákaze účinně bránit, na druhé straně mohou v populaci vznikat mutanty viru, které pozmění právě ty kousky svého proteinu, proti kterým vzniká u imunizovaných jedinců obrana. Vakcíny tak mohou ztratit, naštěstí obvykle jen částečně, účinnost proti novým mutacím,” uvádí Jaroslav Flegr.

Evoluční biolog je zastáncem toho, aby se nechali očkovat i lidé, kteří se koronavirem už nakazili. Neví totiž, jak moc jsou proti nákaze imunní a především, jak dlouho jejich odpověď vydrží. Na druhé straně ale s vakcinací nemusí tolik spěchat, protože po určitou dobu, přinejmenším půl roku, chráněni jsou.

Jaroslav Flegr také upozorňuje na další problém a tím je očkování lidí, kteří jsou zrovna nakažení. Vzhledem k tomu, že se v České republice očkuje do vrcholu epidemie a zároveň se před očkováním netestuje, jsou podobné případy nevyhnutelné. Podle Flegra by to nemělo dotyčným zdravotně uškodit, ale může se stát, že očkování nebude tak účinné. Stále více lékařů však upozorňuje, že očkování infikovaných osob může poškodit i zdraví. Čtěte také: Očkování lidí s covidem může skončit špatně, varují čeští lékaři

Foto: se souhlasem Jaroslava Flegra

Zdroj