Jak zapomnětliví bankéři s Babišem došli k Čapímu hnízdu

3 měsíce starý 26

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Co se v analýze dočtete

Seznam Zprávy mapují vztahy Andreje Babiše a lidí z banky HSBC, které trvají už léta, a následující týden by se měly v kauze Čapího hnízda opět propírat u soudu.

Bývalý šéf české pobočky HSBC František Kopřiva byl tím, kdo Babiše s bankou propojil. Znají se už z první poloviny devadesátých let.

HSBC a Agrofert se potkaly i při privatizaci kdysi státní petrochemické skupiny Unipetrol.

Nikdo si tehdy patrně nevšiml, že HSBC je v dosti podstatném střetu zájmů, jelikož Agrofert byl už zhruba tři roky jejím klientem.

Jiný pohled na aktuální kauzu poskytl exbankéř HSBC Filip Koutný. Uvedl, že finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková před ním označila Čapí hnízdo za „privátní investici“ nebo „srdeční záležitost pana generálního“. Tři měsíce po této výpovědi na policii byl Koutný z banky propuštěn.

Pana Babiše znám někdy od 90. let, kdy jeho firmy začaly podnikat v Česku a byly klienty bank, v nichž jsem pracoval…Tato slova zazněla v září před soudem z úst Františka Kopřivy, bývalého dlouholetého generálního ředitele české pobočky banky HSBC.

Kopřiva byl spolu s dalšími kolegy pozván jako svědek v procesu s expremiérem Andrejem Babišem (ANO) a jeho spolupracovnicí Janou Nagyovou, kteří jsou obžalování z údajného dotačního podvodu při financování Farmy Čapí hnízdo.

Finančníci měli mimo jiné osvětlit, jak je možné, že z Londýna řízená banka na nákladný projekt poskytla tři úvěry v souhrnné výši 450 milionů korun, když oficiálně farmu nevlastnil multimiliardář Babiš, nýbrž (dle expremiérova tvrzení) jeho rodinní příslušníci bez podnikatelské historie.

Kopřivova slova o tom, že se s obžalovaným Babišem zná tak dlouho, byla nakonec možná tím informačně nejhodnotnějším, co z jeho úst zaznělo.

Potvrdilo se totiž, že nešlo o nahodilý obchodní případ, na který lze v bance rychle zapomenout, ale jeden z mnoha v řadě po deseti letech úzkého vztahu HSBC a Babišova Agrofertu.

Jinak toho u soudu bývalý ředitel Kopřiva mnoho neřekl. Sdělil, že jednání o úvěru se osobně neúčastnil, informaci měl prý jen od svého podřízeného Marka Gestinegera, šéfa korporátního bankovnictví.

Ten už přes deset let žije a pracuje ve švýcarském Curychu, s médii nekomunikuje, ze soudního jednání se nakonec omluvil. I Seznam Zprávy se jej opět snažily kontaktovat, přes jeho pracovní e-mail. Bez úspěchu.

Soudce Jan Šott tak nakonec jen přečetl Gestingerovu dřívější výpověď učiněnou na policii, kde tento Kopřivův dlouholetý podřízený uvedl, že si ohledně úvěru pro Čapí hnízdo téměř nic nepamatuje. Nebyl schopen policii říct ani to, s kým o úvěru jednal.

Nicméně při zpětném pohledu se ukazuje, že jsou to právě Kopřiva a Gestinger, kdo by toho o Babišově podnikání měli v HSBC vědět ze všech nejvíce.

Nejde zdaleka jen o financování Čapího hnízda v roce 2008, ale i obchodní případy z předchozích deseti let, u nichž se HSBC s Agrofertem rovněž potkávaly.

Foto: Profimedia.cz

Bývalý šéf HSBC František Kopřiva.

Začalo to v Citibank

František Kopřiva – muž, který na sklonku komunistického režimu působil ve Státní bance československé – se s Babišem blíže poznal už v první polovině 90. let. Od roku 1991 do roku 1995 působil v Citibank a měl na starosti korporátní klientelu.

A právě Citibank byla první domácí bankou, která začala v Česku financovat Babišovo soukromé podnikání.

Když Kopřiva v roce 1997 v Praze zakládal českou filiálku HSBC (tehdy ještě nesl finanční ústav název Midland Bank), byl to on, kdo podle zdrojů přímo z banky přivedl Babiše jako nového klienta. A právě HSBC následně začala Agrofertu financovat některé investice a akvizice. Obvykle šlo o syndikované půjčky, při nichž spojilo síly vícero peněžních domů. Úvěry v té době směřovaly do Babišem čerstvě ovládnutých chemiček.

V ten samý rok jako Kopřiva přišel do HSBC i Marek Gestinger. Což ostatně vyplývá i z jeho oficiálního životopisu. A jako klienta dostal od svých šéfů na starost právě Agrofert.

Zatímco Kopřiva udržoval blízké vztahy přímo s nejvyšším šéfem Andrejem Babišem, Gestinger zase komunikoval s finanční ředitelkou Agrofertu Petrou Procházkovou (ta je na své pozici od roku 1998).

Mimochodem i Procházková je předvolána už na pondělí jako svědek před soud kvůli Čapímu hnízdu. Měla původně přijít již v září, ale kvůli nemoci se omluvila.

Dle řady dosavadních svědeckých výpovědí – včetně některých bankéřů HSBC – právě ona za Agrofert řešila i vše, co se týče financování výstavby Čapího hnízda.

Otevírání obálek s Agrofertem v kancelářích HSBC

Ale vraťme se zpět na přelom milénia. Z dnešního pohledu se jako mimořádně zajímavý doklad blízkosti HSBC a Agrofertu jeví někdejší privatizace 63 % akcií v petrochemické skupině Unipetrol.

Na konci roku 2001 o ní rozhodovala vláda Miloše Zemana. A strategickou firmu tehdy přiklepla překvapivě právě Babišově Agrofertu, ač tehdy ještě nepříliš známý podnikatel slovenského původu nenabídl státu nejvíce peněz. Kopřivova banka HSBC byla bez soutěže vybrána za privatizačního poradce.

Tehdy Kopřiva krátce promluvil i do médií. „Přípravy se již dokončují, jsou to technické detaily,“ uvedl v srpnu 2001 před podpisem poradenské smlouvy pro deník MF Dnes.

Jak se celý případ s výrazným přispěním HSBC dále vyvíjel, názorně ukazuje vládní materiál, který si Seznam Zprávy vyžádaly v Národním archivu, kde je nyní uložen (protože ještě není starý přes 30 let, musel poskytnutí této a dalších souvisejících archiválií schválit Úřad vlády ČR).

Zde je možné si vládní materiál přečíst:

Na předvánočním jednání kabinetu v roce 2001 předkládal tento materiál kolegům ministr financí Jiří Rusnok a ministr průmyslu a obchodu Miroslav Grégr. Ani jeden si na to už nevzpomíná.

„To už si vůbec nevybavuji, kdo tam byl poradce, klidně to HSBC mohla být,“ reagoval na dotaz Seznam Zpráv nejistě Rusnok.

„Já jsem s nimi (HSBC) do styku určitě nepřišel, nevím, kdo je jako poradce najímal,“ reagoval pro Seznam Zprávy exministr Grégr.

Nicméně třeba někdejší vicepremiér Pavel Mertlík, který už v té době ve vládě několik měsíců nebyl, uvádí, že právě Grégr šel Babišovým obchodním zájmům v chemickém průmyslu už předtím „jednoznačně“ na ruku.

Příkladem takové vstřícnosti může být událost z roku 1999, kdy se právě Grégr a tehdejší ministr financí Ivo Svoboda zasadili o to, že představenstvo státního Unipetrolu ovládli Babišovi lidé z Lovochemie. Mezi nimi třeba i Jan Landa, který se později v éře premiéra Babiše stal státním tajemníkem na Ministerstvu životního prostředí a jeho syn seděl jako náměstek na financích.

Unipetrol byl tak neformálně v soukromých (Babišových) rukou ještě než privatizace fakticky začala.

Pražská pobočka banky HSBC v druhém pololetí roku 2001 ve spolupráci s dalšími poradci dle archivního dokumentu původní množinu dvou desítek zájemců o koupi rafinérské skupiny pomáhala Zemanově vládě „prosívat“, až nakonec ve finále zbyly jen dva potenciální kupci, u kterých bylo povoleno i otevření obálky s cenovou nabídkou.

Šlo jednak o britskou Rotch Energy, která byla ochotna za majoritní podíl v Unipetrolu zaplatit 444 milionů korun (14,5 miliardy) a Babišův Agrofert, který za akcie nabídl jen 361 milionů eur (tehdy 11,7 miliardy korun).

Konečné závazné nabídky se dle tohoto materiálu otevíraly o předvánočním víkendu v pražské kanceláři HSBC za přítomnosti notáře, poradců a zástupců meziresortní komise.

Sama HSBC před rozhodnutím Zemanova kabinetu sice ve svém hodnocení neuvedla, koho z finálové dvojice preferuje, nicméně plusy nad minusy jednoznačně převážily u Agrofertu.

Nabídku Babišova holdingu také nakonec dle tohoto materiálu doporučila i meziresortní komise.

Rozčilený Zeman a následná otočka

Nikdo si tehdy patrně nevšiml, že HSBC je v podstatném střetu zájmů, jelikož Agrofert byl už zhruba tři roky jejím klientem. Už tehdy se také v médiích objevila informace o tom, že banka HSBC má zájem uvažovanou investici Agrofertu spolufinancovat.

Seznam Zprávy se kvůli této staré privatizační záležitosti obrátily přímo na bývalého generálního ředitele Kopřivu, aby případ osvětlil. Nynější penzista telefonát sice přijal, ale krátce po položení dotazu jej ukončil. Nereagoval ani na vzkaz zanechaný na záznamníku.

Pro kapitálový trh bylo každopádně tehdejší rozhodnutí Zemanovy vlády ve prospěch Agrofertu velkým překvapením. Čekal se zahraniční investor a obchodované akcie okamžitě prudce propadly.

Miloš Zeman rozhodnutí obhajoval tím, že dali přednost domácí nabídce kvůli některým předešlým nepovedeným privatizačním případům. Agrofert však tehdy ještě papírově ovládala švýcarská firma Ameropa.

„Tyto nabídky byly od sebe vzdáleny zhruba dvě miliardy korun – Agrofert nabízel 12, Rotch nabízel 14 a vláda se přiklonila ke společnosti Agrofert z toho důvodu, že nechceme opakovat neblahou zkušenost s ‚pilipovskou‘ privatizací Nomury,“ poukázal tehdejší premiér na případ odstátnění tehdy už zkrachovalé banky IPB, do níž původně jako strategický partner vstoupila japonská investiční banka.

Ale i tato privatizace Unipetrolu nakonec nedopadla dobře a později se musela opakovat, když skupina byla nakonec prodána polské PKN Orlen.

Po povodních v roce 2002, které zasáhly i některé chemičky, si totiž Babiš investici rozmyslel a Unipetrol, řízený jím prosazenými manažery, zase státu vrátil. „Chtěl slevu a my jsme mu ji nedali,“ vybavuje si dvacet let staré události exministr Jiří Rusnok.

Babišova zpátečka rozčílila i Miloše Zemana, který podnikateli ještě dlouho nemohl přijít na jméno.

Foto: Profimedia.cz

Po krachu privatizace Unipetrolu nemohl Zeman mnoho let miliardáři Babišovi přijít na jméno. Když ale majitel Agrofertu vstoupil do vysoké politiky, vztahy se narovnaly a v dubnu 2016 přijel Zeman v roli prezidenta i na Čapí hnízdo.

Dokonce ještě v roce 2011, když miliardář Babiš zakládal „protikorupční“ politické hnutí ANO, vyjádřil Zeman pochybnosti o jeho morálce. „Zastávám názor, že lidi je možné oklamat a podvést pouze jednou. I ti nejhloupější si dají pozor, protože kdo zradil jednou, zradí vždy,“ narážel Zeman na účast Babiše při privatizaci Unipetrolu.

Babiš na oplátku při prezidentských volbách v roce 2013 podpořil místo Zemana konkurenčního Karla Schwarzenberga. Až později se Zeman s vůdcem hnutí ANO opět pragmaticky sblížili.

A to tak, že prezident například v dubnu 2016 demonstrativně navštívil Čapí hnízdo v době, kdy už Babiš čelil policejnímu vyšetřování. Prezident tehdy prohlásil, že ctí presumpci neviny a počká si na výsledky policejní práce. „Politici by si neměli hrát na vyšetřovatele, nebo dokonce na soudce,“ řekl první muž republiky.

Ani neví, s kým jednal

A tím se lze vrátit zpět k aktuální fázi trestní kauzy, kdy případ řeší pražský městský soud.

Je zřejmé, že pokud o Babišově podnikání a možném dotačním podvodu někdo z předvolaných svědků něco ví, tak jsou to právě staří známí bankéři z HSBC.

Úvěrující finanční ústav by měl lépe než kdokoliv jiný vědět, kdo za projektem opravdu stál. Zda třeba rodinní příslušníci v roli akcionářů pouze neskrývali skutečného vlastníka, který by na evropskou dotaci neměl nárok.

Ti, kdo byli Agrofertu dlouhá léta nejblíže, si ovšem na okolnosti schválení úvěru nejméně pamatují. Lze to vyčíst i z textu obžaloby, který vychází z předchozího policejního vyšetřování.

Je tam třeba popsáno, co sdělil vyšetřovatelům už zmiňovaný někdejší šéf korporátního bankovnictví Marek Gestinger. „K obchodnímu případu společnosti Farma Čapí hnízdo si po více jak 11 letech pamatuje velmi málo. Matně si vzpomíná, že se jednalo se zástupci FČH, ale neví s kým. Po diskusi s oddělením ‚international credit‘ v Londýně a po interní diskusi v bance se přistoupilo k tomu, aby byl tento úvěr zajištěn formou ručení nebo garance ze strany společnosti Agrofert, kterou zná, ale nevzpomíná si, kdy s ní přišel do styku,“ je napsáno v textu obžaloby na adresu svědka Gestingera.

Ten si vybavil, že banka spolupracovala s Agrofertem zhruba od roku 1998 nebo 1999, připustil také, že zná finanční ředitelku Procházkovou. Kdo Čapí hnízdo v inkriminované době vlastnil, ale neví.

Nevzpomněl si i na mnoho dalších věcí. Jako třeba, jak to bylo s úvěrem, který HSBC ještě před Čapím hnízdem poskytla na výstavbu nového sídla Agrofertu na pražském Chodově.

Úvěr na nějakou farmu

Navzdory dlouholetým kontaktům s Babišovým Agrofertem si pramálo vzpomíná i bývalý generální ředitel František Kopřiva.

„Pravděpodobně v květnu nebo koncem dubna 2008 obdržel od M. G. (Marka Gestingera), vedoucího oddělení firemní klientely informaci, že se jeho tým zabývá možností poskytnout úvěr na nějakou farmu nebo statek na Benešovsku. Ručitelem na tento úvěr má být společnost Agrofert. Víc o tom nevěděl. Nic k tomu neřešil a osobně o úvěru s nikým nejednal, a na jeho přípravě se nepodílel,“ popisuje obžaloba vzpomínky bývalého ředitele.

Kopřiva v roce 2008 – nedlouho po podpisu prvních dvou úvěrových smluv – banku opustil. Ve stejném roce po 11 letech odešel z banky i Marek Gestinger.

Úplně jiný pohled na případ Čapí hnízdo poskytl exbankéř HSBC Filip Koutný, který taktéž v bance začínal v roce 1997 jako Kopřiva s Gestingerem.

Mimo jiné uvedl, že finanční ředitelka Agrofertu Petra Procházková před ním označila Čapí hnízdo za „privátní investici“ nebo „srdeční záležitost pana generálního“, čímž prý měla na mysli Andreje Babiše.

Koutný byl v HSBC šéfem oddělení finanční správy (Treasury) a patřil tak k lidem, kteří byli v každodenním styku s klienty. Z finančního ústavu byl propuštěn v roce 2020, tři měsíce poté co promluvil na policii.

Andrej Babiš má ale o pravdomluvnosti bankéřů z HSBC celkem jasné mínění.

„Celá výpověď Filipa Koutného je založená na jeho domněnkách a na mě působí velmi nevěrohodně,“ pronesl před soudem expremiér.

Kopřivu s Gestingerem nehanil.

S přispěním Radka Nohla.

Čtěte analýzy Seznam Zpráv

Zdroj