Jako za Mynáře: hradní kancelář odmítá třetinu žádostí o informace, slibovala přitom otevřenost

před 2 měsíce 24

Na prezidentskou kancelář směřují ročně stovky žádostí o informace. Žadateli jsou novináři, různí aktivisté, ale třeba i veřejnost, která pomocí tohoto nástroje může vykonávat nad státními orgány dohled. I když by úředníci měli tyto žádosti odmítat jen ve výjimečných případech, data ukazují, že se tak ve skutečnosti děje často. Hradní kancelář odmítá pravidelně až třetinu žádostí.

Data Praha 5:00 28. února 2024

ilustrační foto

ilustrační foto | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

„Chtěla bych, aby se kancelář prezidenta stala profesionálním úřadem, který bude poskytovat skvělý servis pro prezidentovu činnost. Zároveň je důležité, aby byla kancelář otevřená i vůči veřejnosti a komunikovala s ní,“ řekla při nástupu do úřadu dnes už bývalá kancléřka prezidenta Petra Pavla Jana Vohralíková v rozhovoru pro deník E15.

Téma lepší a otevřené komunikace skloňoval tým Petra Pavla v průběhu prvního roku ve funkcích pravidelně. Je ale komunikace hradní kanceláře opravdu otevřená? A jak se liší od předchozího prezidentství Miloše Zemana?

Server iROZHLAS.cz a Radiožurnál srovnaly data z výročních zpráv ohledně rozsahu poskytovaných informací podle zákona za posledních deset let.

Z dat vyplývá, že se rok od nástupu prezidenta Pavla situace výrazně nezměnila a hradní kancelář odmítá zhruba stejné množství žádostí o informace jako za prvního prezidentského období Miloše Zemana. Jde o necelou třetinu žádostí, které kancelář vyřídí s negativním stanoviskem.

Jak přitom konstatoval ve svých dřívějších rozhodnutích i Ústavní soud, je úlohou úřadů, aby „v co nejširší možné míře“ informovaly veřejnost a aby pro ten účel hledaly možné nástroje. „Povinné subjekty by měly primárně hledat způsob, jak žadatelům vyhovět, nikoliv jak jim v přístupu k informacím bránit,“ píše soud v jednom ze svých judikátů.

Podle mluvčí prezidentské kanceláře Evy Hromádkové se tak ve skutečnosti děje. Hrad podle ní komunikuje aktivněji na sociálních sítích i skrze množství tiskových zpráv. A podle ní vyřídil za rok na šest tisíc novinářských dotazů. Velké množství odmítnutých žádostí o informace přičítá mluvčí zejména jejich formě a obsahu.

„Množství odmítnutých žádostí souvisí s tím, že se žadatelé často zajímají o názory, zatím neznámé informace (ptají se na budoucnost) nebo neexistující informace, případně žádají o informace, které nespadají do režimu zákona o svobodném přístupu k informacím,“ vysvětluje mluvčí hradní kanceláře.

Obstrukce?

Že ale nemusí jít vždy o důvody, které uvádí hradní komunikace, dokazuje i případ dvou žádostí o informace, které v posledních měsících podával server iROZHLAS.cz.

V jedné z nich šlo třeba o korespondenci mezi kanceláří prezidenta a někdejším Zemanovým advokátem Markem Nespalou. Tuto žádost Hrad odmítl s odkazem na advokátní mlčenlivost – která se kanceláře netýká – a třeba i na to, že novinář nezdůvodnil, proč informaci potřebuje – což ale zákon nevyžaduje.

‚Vylobbovali si výjimku.‘ O právu na informace o Hradu má rozhodovat v odvolání opět Hrad

Číst článek

To ostatně konstatuje po prostudování tohoto konkrétního odůvodnění i spoluautor původního informačního zákona z roku 1999 Oldřich Kužílek z organizace Otevřená společnost.

„Odůvodnění odmítnutí žádosti je postaveno na absurdním nelogickém přetočení celé věci, jako kdyby žádost směřovala k advokátovi, jenž ani není povinným subjektem, a jako kdyby jeho odmítnutí žádosti měla na starosti prezidentská kancelář. Ta není žádána o nic z činnosti advokáta, ale ze své činnosti,“ upozorňuje Kužílek po prostudování odůvodnění.

„Navíc nesprávně požaduje od žadatele odůvodnění jeho žádosti. To by mohla jen v případě zásahu do základního práva, což však neuvádí, nespecifikuje, kdo by měl být takto zasažený,“ podotýká s tím, že odmítnutí s tímto odůvodněním není namístě.

Server iROZHLAS.cz se i proto proti zamítavému rozhodnutí odvolal k Úřadu pro ochranu osobních údajů, který má na poskytování informací v Česku dohlížet. Hrad přitom během mandátu Miloše Zemana usiloval o to, aby o případných odvoláních mohl rozhodovat sám.

Právník protikorupční organizace Transparency International Petr Leyer sice s mluvčí Hromádkovou souhlasí v tom, že existuje řada „legitimních a legálních důvodů“ pro odmítání informací, ale trvale vysoké procento odmítnutých žádostí podle něj spíše vypovídá o pokračující uzavřenosti úřadu.

Za informace o Mynářových sólo cestách chtěl Hrad šest tisíc, účel ale neřekl. Odborníci postup kritizují

Číst článek

„Z praxe, a zejména z historie Kanceláře prezidenta republiky víme, že ta rozhodně nebyla nikdy etalonem otevřenosti a jakékoliv informace, které se jim zdály citlivější, se snažili skrývat. A takto vysoká čísla odmítnutých žádostí vypovídají spíše o přístupu toho úřadu, než že by byla chyba někde jinde,“ komentuje statistiku s tím, že by bylo zajímavé jednotlivá odmítnutí blíže prozkoumat.

„Podle mých zkušeností je tato úroveň odmítání nutně příznakem špatné práce úředníků anebo neochotou informace poskytovat,“ doplňuje právníka Kužílek s tím, že zmíněná neochota může pocházet od nadřízených, kteří tímto způsobem své pracovníky úkolují, aby žádost „nějak odmítli“. „Tím dochází k obstrukcím a překrucováním zákona,“ podotýká.

Není také podle něj výjimkou, že sám úředník zaujme postoj, že žádosti ze zásady odmítá. „Domnívají se, že jejich úkolem je bránit svého zaměstnavatele kruhovou obranou a pokud možno a priori ‚odrážet útoky‘ drzých nebo hloupých zvědavců a novinářů,“ tvrdí s tím, že se často stává, že tito pracovníci zahořknou na všechny žadatele kvůli několika absurdním žádostem, se kterými se neumějí vypořádat.

Dědictví Mynáře a Zemana

Spoluautor informačního zákona tak konstatuje, že tým nového prezidenta Petra Pavla se zatím neumí vypořádat s praxí, kterou na Hradě zavedl jeho předchůdce.

Ministerstvo vnitra chce tajit informace o krizi. Plánuje nový paragraf i prodloužené lhůty

Číst článek

„Je třeba upozornit, že po nástupu prezidenta Pavla se, jak plyne z čísel, vůbec nedaří napravit vyřizování žádostí o informace a ukončit tak éru Miloše Zemana a pánů Vratislava Mynáře (bývalý kancléř – pozn. red.) a Václava Pelikána (právník, který měl v prezidentské kanceláři až do září na starost agendu informačního zákona – pozn. red.), kteří na Hradě po mnoho let v této oblasti prováděli doslova rebelii proti právnímu státu,“ upozorňuje Kužílek.

Právník Leyer doplňuje, že změnu by mohl přinést třeba nový kancléř Milan Vašina. I tak k ní ale podle Leyera nedojde ze dne na den. „Pokud je tam deset let něco nastaveno, tak není možné ten úřad proměnit ze dne na den. Takže to může trvat i při nejlepší vůli třeba dva roky, než se naučí ten úřad fungovat novým způsobem,“ míní Leyer.

Server iROZHLAS.cz oslovil nového kancléře s dotazem, jestli se věcí bude nějak zabývat. Zprávu si zobrazil, do vydání textu ale neodpověděl.

Tomáš Pika, cib

Přečtěte celý článek