Jakoukoliv ctižádostivou ženu z té doby je třeba obdivovat, říká o roli Boženy herečka Anna Kameníková

3 měsíce starý 21

Novinku režírovala Lenka Wimmerová podle scénáře Hany Wlodarczykové a Hany Komárkové. Autorky scénáře vycházely z korespondence Němcové i z konzultací širokého okruhu odborných poradců. Na roli se důkladně připravovaly i dvě hlavní představitelky. Geislerové pomáhala korespondence, Kameníková zase při pátrání po textech o autorce prošla „všechny antikvariáty v Praze i v okolí.“

Společenská pravidla v první polovině 19. století ženám hlavně určovala a zakazovala. Budoucí literátka je proto odmítala respektovat. „Nejde neobdivovat jakoukoliv ctižádostivou ženu, která žila v takhle nelehké době pro ctižádostivé ženy. Obdivuji ji z podstaty, protože byla jednou z těchto žen. A pak pro ten talent, který je nepopiratelný,“ uvedla Kameníková ve Studiu 6.

V první epizodě ze čtyř se mimo jiné řeší začátek partnerského soužití Němcové, tehdy ještě Barbory Panklové, s Josefem Němcem. „Už z počátku to byl vztah plný rozčarování. Myslím, že si každý představoval to soužití úplně jinak. Byla tam i silná náklonnost, z obou stran rozdílná,“ míní Kameníková s tím, že nejtěžší pro ni byly „emotivní scény plné násilí a zuřivé lásky“ s představitelem Josefa Janem Hájkem.

„Základ jejich vztahu vycházel z toho, že Barbora chtěla uniknout někam, kde bude moci žít podle svého. Josefovi učarovala její drzost a rozhodnost. Měl pocit, že bude hrdým majitelem rostoucí šelmy. To je myslím pěkný rozpor mezi mužsko-ženským principem, který ta první část reflektovala,“ doplnil ve Studiu 6 kreativní producent Michal Reitler.

Obsazení protagonistky předcházel rozsáhlý casting. „Anička vystupovala silnou nepoddajností. V rámci textů se nestavila do role oběti a tato energie nám imponovala. Začali jsme uvažovat, jak s Aničkou pracovat, abychom ji mohli pro projekt získat,“ doplňuje Reitler.

Boženu Němcovou tak tvůrci podle Reitlera nemodelovali podle vnějších znaků jako je barva vlasů či očí, ale podle vnitřní energie. „A tu energii jsme našli v Aniččce a následně v Aně,“ vysvětluje.

Geislerová se připravovala na roli díky korespondenci Němcové

První text otiskl spisovatelce národní zábavník Květy. Báseň „Ženám českým“ ale nepodepsala pod svým pravým křestním jménem, Barbora, ale už jako Božena Němcová. A právě v okamžiku, kdy se v polovině série z Barbory stane Božena, vystřídá Kameníkovou Aňa Geislerová, která již načetla korespondenci autorky jako audioknihu.

„Její korespondence a její sebrané spisy jsou asi nejvíce inspirativní a nejvíce ke mně promlouvající. Oslovují mě více než její tvůrčí psaní. Právě tím, že si dokážu představit psychologický profil postavy. Když hrajete takovou postavu, tak pátráte po tom, jaká byla, jak se projevovala, jak komunikovala. To v tom díle také je, ale je to zakódované. V korespondenci to více vylézá,“ řekla v Událostech v kultuře.

Téměř neměnný je však vztah některých čtenářů k Boženě Němcové, poznamenaný povinnou četbou. „Je podle mě nešťastné, že se většina lidí nebo dětí setká s Boženou Němcovou kolem puberty, kdy Babička není úplně to největší terno, které chtějí číst,“ říká Kameníková.

I proto jsou na webu České televize podrobnosti ze života Boženy Němcové a dalších osobností z období národního obrození. Zájemci se mohou dozvědět doplňující informace o vedlejších postavách i o některých dějových linkách.

Zdroj