Japonský ministr zahraničí vyjadřuje "vážné obavy" ohledně posilování čínské armády

27. 12. 2024

čas čtení 4 minuty

Při své první návštěvě Číny od doby, kdy se stal nejvyšším japonským diplomatem na začátku tohoto roku, Ivaja Wangovi řekl, že Tokio "pozorně sleduje situaci na Tchaj-wanu a nedávný vojenský vývoj", uvedlo jeho ministerstvo zahraničí.

Při setkání s Wangem v opulentním pekingském státním penzionu Tiao-jü-tchaj také "vyjádřil vážné znepokojení nad situací ve Východočínském moři, včetně situace kolem ostrovů Senkaku a rostoucí vojenské aktivity Číny," uvedlo Tokio.

Ivaja dále vyzval k "rychlému propuštění" japonských státních příslušníků zadržených čínskými úřady.

"Neprůhlednost obklopující zákon o kontrašpionáži způsobuje, že si Japonci návštěvu Číny dvakrát rozmyslí," varoval.

Oba ministři se však také dohodli, že budou usilovat o návštěvu Wanga v Japonsku "v nejbližším možném termínu v příštím roce".

Čínské ministerstvo zahraničí v prohlášení uvedlo, že setkání se uskuteční "ve vhodnou dobu", aniž by zmínilo diskuse o vojenských manévrech Pekingu nebo zadržených japonských státních příslušnících.

Ivaja se již dříve setkal s čínským premiérem Li Čchiangem a souhlasil s tím, že bude pracovat na "konstruktivním a stabilním" vztahu, uvedla japonská tisková agentura Kjódó.

Čína a Japonsko jsou klíčovými obchodními partnery, ale zvýšené třenice ohledně sporných území a vojenských výdajů v posledních letech narušily vztahy.

Asertivnější přítomnost Pekingu kolem sporných území v regionu mezitím vyvolala hněv Tokia, což vedlo k posílení bezpečnostních vazeb s klíčovými spojenci Spojenými státy a dalšími zeměmi.

Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu však "zvýšil obavy Japonska o stabilitu americko-japonských vztahů" a Peking by se toho mohl snažit využít, řekl agentuře AFP analytik Jeremy Čich'-Čcheng Čchang z Tchaj-peje.

Peking se pravděpodobně snaží snížit protičínské nálady v japonské vládnoucí straně, řekl, a využívá přechodné období mezi dvěma americkými administrativami jako příležitost k prosazování své regionální agendy.

"Jakékoli posuny v rovnováze japonské zahraniční politiky by mohly mít významné důsledky pro celý indo-pacifický region," řekl.

Napjaté vztahy

V srpnu čínské vojenské letadlo provedlo první potvrzený vpád Číny do japonského vzdušného prostoru, následovaný o několik týdnů později japonskou válečnou lodí, která poprvé proplula Tchajwanským průlivem.

Ojedinělý zkušební start mezikontinentální balistické rakety Pekingu do Tichého oceánu na konci září také vyvolal silné protesty Tokia, které uvedlo, že nebylo předem informováno.

Napětí mezi oběma stranami se loni rozhořelo také kvůli rozhodnutí Japonska začít vypouštět do Tichého oceánu část z 540 bazénů s chladicí vodou z reaktorů, která se nahromadila od tsunami v roce 2011, která vedla k jaderné katastrofě ve Fukušimě – operace, kterou atomová agentura OSN považovala za bezpečnou.

Čína označila tento krok za "sobecký" a zakázala veškerý dovoz japonských mořských plodů, ale v září uvedla, že obchod "postupně obnoví".

Ve středu oba ministři potvrdili svou podporu tomuto plánu.

Čína v roce 2022 dovezla z Japonska mořské plody v hodnotě více než 500 milionů dolarů, podle celních údajů.

Japonská brutální okupace částí Číny před 2. světovou válkou a během ní zůstává dalším bolavým bodem, přičemž Peking obviňuje Tokio, že nedokázalo odčinit svou minulost.

Návštěvy japonských představitelů ve svatyni Jasukuni, která uctívá válečné mrtvé - včetně usvědčených válečných zločinců - pravidelně vyvolávají hněv Pekingu.

Zdroj v angličtině: ZDE

51