Je potřeba zabránit tomu, aby jménem prezidenta jednali úředníci hradní kanceláře, říká ústavní právník

3 měsíce starý 90

V rozhovoru se mimo jiné ptáme:

  • Jak zajistit, aby skutečně jednal prezident, a nikoli lidé v jeho okolí za něj.
  • Kdy přijde čas na aktivaci článku 66 Ústavy a zbavení prezidenta pravomocí.
  • Jak by měla postupovat Sněmovna, když nebude věřit, že nového premiéra skutečně jmenoval prezident.
  • Zda může Andrej Babiš udělit milost sám sobě, kdyby na něj tato pravomoc podle článku 66 Ústavy přešla.

Víme, zda máme v Česku prezidenta schopného vykonávat úřad?

Myslím, že to nevíme, protože způsob, jakým Kancelář prezidenta republiky informuje, považuji za nedostatečný a svým způsobem urážlivý vůči veřejnosti. Mám na mysli především způsob, jakým komunikuje mluvčí.

Prvním aktem, který bude třeba, aby prezident republiky udělal, bude po ustavující schůzi Poslanecké sněmovny přijetí demise staré vlády a jmenování předsedy vlády.

Předtím by měl ještě prezident svolat zasedání Poslanecké sněmovny, pro to má ale Ústava náhradní řešení, že pokud ho prezident nesvolá, sejde se Sněmovna sama třicátý den po dni voleb.

To by šlo bez aktivního zapojení prezidenta. Po ustavující schůzi musí vláda podat demisi a tu musí přijmout prezident republiky. Do té doby by se mělo vyjasnit, jestli prezident republiky je schopen jednat. Pokud ne, mělo by dojít k řešení této situace, především tedy k usnesení Sněmovny a Senátu podle článku 66 Ústavy o neschopnosti výkonu funkce (pokud se obě komory Parlamentu shodnou, že hlava státu není ze závažných důvodů schopna vykonávat úřad, pravomoci přejdou na další ústavní činitele, pozn. red.).

Je potřeba především zabránit tomu, aby jménem prezidenta jednali úředníci kanceláře prezidenta republiky. Lid musí mít jistotu, že to, co je vydáváno za akt prezidenta republiky, je skutečně akt učiněný prezidentem republiky s jasným vědomím a je to projevem jeho jasné vůle.

Kdyby zde bylo podezření, že tomu tak není, dal by se takový akt napadnout?

V případě pochybností by měli ústavní činitelé trvat na tom, že se třeba s prezidentem republiky setkají a on jim potvrdí, že to je jeho vůle. Myslím si, že za prezidentova zdravotního stavu není třeba požadovat, aby akty probíhaly veřejně s ceremoniálem na Pražském hradě.

Domnívám se například, že by prezident mohl svou vůli potvrdit hodnověrně za přítomnosti předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny a předsedy vlády, to by mohlo stačit. Pouze papír přinesený třeba vedoucím Kanceláře prezidenta republiky s prezidentovým podpisem nemusí ten orgán, kterému je určen, akceptovat.

Vždy to vyhodnocuje ten, komu je dokument určen. Jmenovaný předseda vlády by se měl snažit ověřit, zda jde o prezidentův akt, nebo je za něj jen vydáván.

Na situaci, kdy by takový krok jeden ústavní činitel považoval za legitimní a druhý ne, právní řád nepamatuje?

Kdyby se ukázalo, že akt není podepsán prezidentem a nevyjadřuje jeho vůli, je to takzvaný

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Zdroj