Je to revoluce, obraz uprchlíka se díky Ukrajincům mění z negativního na pozitivní, říká sociální geograf

1 měsíc starý 27

V Česku zatím požádalo o dočasná víza 407 tisíc lidí, z toho téměř polovinu tvoří ženy a jednu třetinu děti, shrnuje sociální demograf Dušan Drbohlav data ministerstva práce a také vnitra: „Jen 16 procent dospělých tady působí v profesi, kterou zastávali na Ukrajině. Získat nekvalifikovanou pozici je nejsnazší. Ukrajinci totiž musí nostrifikovat svoji profesi a musí být i dobří, aby uspěli v konkurenci.“

Praha 0:10 17. srpna 2022

Vyučování českého jazyka pro ukrajinské uprchlíky na ÚJOP UK. | Foto: René Volfík | Zdroj: iROZHLAS.cz

Nezapojit Ukrajince do jejich původní profese i v Česku podle sociálního demografa znamená ztrácet lidský kapitál.

„Je to ztráta pro mě, je to ztráta pro Česko, je to veliký problém. Ale ten tady byl i před válkou. Víme, že kolem 50 procent ukrajinských vysokoškoláků dělalo v Česku práci, která neodpovídala jejich kvalifikaci. Ta tradice nekvalifikovanosti tady je a není to dobře,“ říká Drbohlav v pořadu Jak to vidí... na Dvojce.

Host: sociální demograf Dušan Drbohlav. Moderuje Zita Senková

To, že v Česku existovala ještě před válkou ukrajinská komunita, pomáhá při integraci současných příchozích.

„Existuje tady teorie sítí. Funguje velmi dobře, pokud se může migrant opřít o své příbuzné, známé nebo prostě krajiny, to pomáhá při integraci. My víme, že 30 procent ukrajinských uprchlíků u nás už tady mělo své příbuzné, případně blízké, známé. Třetina lidí se tak mohla o někoho opřít a na někoho se spolehnout,“ upozorňuje sociální demograf z Katedry sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Komunita těmto lidem pomohla zprostředkovat služby, práci a také ubytování.

Děti? Třetina uprchlíků

Třetinu příchozích do Česka tvoří děti. Podle Drbohlava se zdá, že také ony se v Česku dobře integrují.

‚Nemohl jsem se pohnout, kolem bylo mnoho krve.‘ Ukrajinským dětem válka ničí dětství a psychiku

Číst článek

„Vycházím z předpokladu, že děti především na prvním stupni základní školy jsou velmi adaptabilní a rychle se naučí cizí jazyk. Vypadá to, že se nevytvářejí kolektivy s velkým počtem ukrajinských dětí, které by komunikovaly jen mezi sebou a nebyly napojeny na českou majoritu,“ vyzdvihuje.

Do roka by tak u většiny malých dětí měly zmizet jazykové problémy.

„Dnes tu ale jazykové problémy jsou. Výzkumy ukazují, že dvě třetiny dospělých ukrajinských uprchlíků nejsou schopni komunikovat, patrně něco rozumí, ale jen jedna třetina dokáže komunikovat možná špatnou češtinou. To samé u dětí. Ale opakuji, pokud budou, zejména ty nejmenší, zařazeny do českých škol, nebude to problém,“ očekává sociální demograf.

Jenže právě jazyková bariéra brání Ukrajincům v tom, aby si našli více kvalifikovaná zaměstnání.

Na zimu nebudou Ukrajinci připravení, čekejme další vlnu uprchlíků, říká humanitární pracovník

Číst článek

„Ukazuje se jako akutní problém, že tři čtvrtiny ukrajinských uprchlíků v Česku na tom nejsou dobře finančně. Jedinou záchranou je nalezení práce a pravidelného výdělku. Jsou to ale převážně matky s dětmi, potřebují je dát do školek nebo škol,“ říká Drbohlav.

Zlom by podle něj mohl přijít letos na podzim, případně na konci roku. Tou dobou by mohla podle něj skončit humanitární fáze krize a nastoupí systémově integrační. 

„Mnozí Ukrajinci se patrně rozhodnou podle vývoje konfliktu, zda se vrátí domů, nebo u nás zůstanou. Souvisí to s tím, jestli dají děti do škol a jak se začlení do společnosti. Anebo jestli si budou držet odstup s tím, že se budou chtít vrátit.“

Tradice a dobré renomé

Češi podle sociálního demografa v krizových situacích ukazují, že jsou velmi solidární. „A to obecně. A vůči této ukrajinské skupině jsou solidární enormně. Nejsme v tom sami, je to po celé Evropě,“ shrnuje Drbohlav a zdůrazňuje:

„Ale teď dochází v Česku k revoluci – obraz migranta se díky ukrajinským uprchlíkům změnil možná u poloviny české populace z negativní do pozitivní roviny.“

Ukrajinská diaspora má v Česku dlouhou tradici, první vlna přišla už po říjnové revoluci v Rusku. Po roce 1948 se tyto vztahy přerušily.

„Ale po revoluci přicházeli ukrajinští pracovníci, muži, a byli považováni za dobré otce svých rodin, kteří se obětovali. Na druhou stranu v Češích ještě dozníval rok 1968 a to, že nikdo nebyl schopen odlišit Ukrajince od Rusa. Ale myslím, že Ukrajinci tady měli docela dobré renomé,“ přibližuje sociální demograf a dodává:

„Na to se teď navázalo. Díky jasnému agresorovi je ta nespravedlnost a krutost ze strany Ruska viděna zcela jasně. A proto si myslím, že ukrajinská skupina v Česku dostává tu značnou dávku solidarity.“

Celý rozhovor si můžete poslechnout v audiozáznamu.

Zita Senková

Zdroj