Jeden rok nestačí. Proč Ústavní soud stále nerozhodl v kauze Feri

před 3 měsíce 42

Justice

Jan Svatoň vydal 239 rozhodnutí, z toho je ovšem pouze jeden nález

 ČTK / Šálek Václav

„Rozdíly byly na Ústavním soudu vždy, ale toto jsou čísla mimo dosavadní statistiky.“ (Expert Ladislav Vyhnánek o dosavadním působení soudce Jana Svatoně) • Autor: ČTK / Šálek Václav

Jan Svatoň pracoval u Ústavního soudu teprve týden, když mu na stůl přistál případ, který právě hýbal českým veřejným prostorem tak mocně jako žádný jiný. Na konci února roku 2023 totiž soudy řešily kauzu bývalého politika Dominika Feriho, který je nepravomocně odsouzen ke třem letům ve vězení za dvě znásilnění a jeden pokus o něj. 

V souvislosti s případem jsme o pár týdnů později v Respektu psali, že ne všechny skutky v příběhu bývalé výrazné tváře TOP 09 se dostaly až před soud. Pět oznámení mladých žen, které si stěžovaly na sexuální násilí z jeho strany, státní zastupitelství nakonec odložilo. A právě tyto případy se 24. února 2023 dostaly na stůl ústavního soudce Svatoně, aby prozkoumal hlavní námitku advokátů pětice potenciálních obětí: tedy že státní zastupitelství porušilo ústavou zaručené právo na spravedlivý proces, protože případy byly vyloučeny s odůvodněním, že z právního hlediska nešlo o trestný čin znásilnění. Uplynul rok a zkoumání této námitky Ústavním soudem je – alespoň z oficiálního pohledu – stále v bodě nula. 

Prohloubení zátěže

„Nemám žádné informace o tom, že by se v mnou podané ústavní stížnosti něco stalo,“ popisuje situaci advokát Pavel Uhl, který zmíněnou pětici dívek před Ústavním soudem zastupuje. Poslední komunikace, kterou se soudem měl, spočívala v potvrzení, že na Ústavní soud jeho stížnost dorazila. Podle dokumentů, které si Respekt na základě oficiální žádosti dle „informačního“ paragrafu 106 vyžádal, proběhla poslední viditelná aktivita soudce Jana Svatoně a jeho asistentů v květnu minulého roku, kdy úřad požadoval písemná vyjádření státních zástupců, kteří případy před jejich odložením posuzovali.

Popsaných deset měsíců mlčení má v tomto případě mimořádně znepokojivý kontext. „Jde o zvlášť zranitelné oběti. Znásilnění často vyvolává pocit, že člověk nemá hodnotu. Tuhle zátěž může zmírnit přístup společnosti, která dá obětem najevo, že je chrání. I tím, že stížnosti přikládá váhu. Naopak dlouhé čekání na jakoukoli odpověď tuto zátěž prohlubuje,“ popisuje zmocněnkyně pětice žen, advokátka Adéla Hořejší. S tím souhlasí také její kolega, expert na tento typ trestné činnosti Daniel Bartoň. Upozorňuje zároveň na to, že čím delší je řízení před Ústavním soudem, tím vyšší je pravděpodobnost, že policie nebude moci zahájit trestní stíhání z důvodu promlčení (v tomto případě by se pravděpodobně uplatnila desetiletá promlčecí doba). „S tímhle vším by měl Ústavní soud pracovat,“ dodává Bartoň.

Ústavní soud v oficiální odpovědi na důvody prodlevy píše, že zákon nestanoví pro vydání rozhodnutí žádnou lhůtu a že se Svatoňův postup nevymyká standardní délce řízení. Ta se běžně pohybuje od dvou měsíců do dvou let. Zde je nutné vysvětlit, jak rozhodování Ústavního soudu vlastně funguje. Soudci zpravodajové – ti, kteří mají v tříčlenných senátech hlavní odpovědnost za právní argumenty pro verdikt – by měli případy řešit podle pořadí, jak jim doputovaly na stůl. To samozřejmě v praxi nemůže fungovat stoprocentně. Jednodušší případy může soudce či jeho asistent vyřídit klidně i do několika hodin, naopak ty složitější zaberou více času. A právě u kauzy Dominika Feriho jde podle soudu o složitější případ.

Přečtěte celý článek