Jediná země, kde vládnou ženy. Estonská prezidentka jmenovala premiérku

2 měsíce starý 23

Ke střídání u vládního kormidla došlo kvůli korupčnímu skandálu Estonské strany středu (EKK). Ta sice zůstává ve vládní koalici, ztratila ale post premiéra. Prokurátor viní generálního tajemníka EKK z přijetí sponzorského daru ve výši milionu eur (26,2 milionu korun) výměnou za politickou podporu developerského projektu Porto Franco v přístavní čtvrti hlavního města Tallinnu.

Foto: Profimedia.cz

Kallasová se svým předchůdcem a koaličním partnerem Jürim Ratasem.

Předseda vlády Jüri Ratas tvrdí, že o věci nevěděl, na svou funkci ale rezignoval. Prezidentka Kaljulaidová poté pověřila sestavením vlády šéfku nejsilnější opoziční síly – třiačtyřicetiletou Kaju Kallasovou ze středopravicové Reformní strany.

Vláda na druhý pokus

Jde už o druhý pokus Kallasové o sestavení vlády. Ve volbách v březnu 2019 její strana vyhrála, lídryni reformistů se ale většinovou koalici sestavit nepodařilo a skončila v opozici. Premiérem tak zůstal Ratas, který zemi vládl od roku 2016.

Ratasova centristická strana je součástí nové koalice i navzdory skandálu, Kallasová totiž vyloučila koalici s konzervativci i nacionalisty, kteří tak skončili v opozici. Získání důvěry v parlamentu by pro novou dvoukoaliční vládu neměl být problém, disponuje totiž 59 poslanci ze 101.

V patnáctičlenném kabinetu Kallasové je celkem 7 žen. Kallasová se také stala vůbec první ženou v premiérské funkci v historii postsovětských pobaltských států. Podle magazínu Estonian World (EW) je teď navíc Estonsko jedinou zemí světa, kde volenou prezidentskou a premiérskou funkci zastávají ženy. V minulosti tomu tak bylo ve Finsku.

Foto: Profimedia.cz

Kabinet Kallasové při přísaze v parlamentu.

Do voleb zbývají v Estonsku dva roky, od nové vlády se tak neočekávají zásadní reformy a považuje se v době pandemie zejména za krizový management.

Kromě toho Kallasová avizovala, že země přestane definovat manželství pouze jako svazek mezi ženami a muži, což dosud Ratasova strana EKRE blokovala. V rozporu s politikou svého předchůdce kabinet Kallasové zakáže investice do technologií založených na fosilních palivech a koalice se dohodla i na snížení objemu kácení ve státních lesích.

Součástí koaličních plánů je i rychlejší přechod země na energii z obnovitelných zdrojů, čemuž má pomoci usnadnění výstavby farem větrných elektráren na pobřeží Baltského moře. Zlepšit se má i péče o duševní zdraví obyvatel.

Koaliční dohodu zkritizoval deník Eesti Päevaleht. „Dohoda mezi Reformní stranou a Stranou středu je plná prázdných slibů, které je těžké brát vážně,“ nešetří dvacetistránkový dokument noviny. Chybí v něm totiž detaily o tom, jak se mají sliby realizovat.

Obě vládní strany se na papíře hlásí k liberalismu a jsou stejně jako české hnutí ANO 2011 členy evropské strany ALDE. Magazín ale upozorňuje, že Reformní strana má národně-konzervativní tendence a Strana středu zase tíhne k populismu, spolupracovala s krajně pravicovou EKRE a platnou ponechává i dohodu o spolupráci se stranou Jednotné Rusko Vladimira Putina.

Zdroj