Jednání o námitkách Turecka proti rozšíření NATO po dvou hodinách skončilo

5 měsíce starý 109

foto Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan (vlevo) na jednání s generálním sekterářem NATO Jensem Stoltenbergem, švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou a finským prezidentem Saulem Niinistöm v Madridu 28. června 2022.

Madrid - Jednání vysokých představitelů NATO, Turecka, Švédska a Finska rozšíření Severoatlantické aliance po dvou hodinách skončilo. Dohodu účastníci schůze neoznámili. Podle finského tisku se země domluvily, že vypracují memorandum, které bude reagovat na výtky Ankary vůči vstupu dvojice severských zemí do NATO, uvedla agentura Reuters. Turecko nesouhlasí s rozšířením vojenské aliance, protože tvrdí, že obě skandinávské země podporují terorismus.

Dnešní jednání se uskutečnilo v Madridu bezprostředně před začátkem summitu NATO. Rozhovory vedli generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, švédská premiérka Magdalena Anderssonová a finský prezident Saul Niinistö. Podle tureckého tisku rozhovory trvaly zhruba dvě hodiny.

Finská média dnes informovala, že Turecko, Švédsko a Finsko připraví společné memorandum, které bude řešit obavy Turecka ze vstupu obou skandinávských zemí do Severoatlantické aliance. Informaci přinesly finský deník Helsingin Sanomat a list Iltalehti v době, kdy lídři Turecka, Švédska a Finska ještě jednali s generálním tajemníkem Stoltenbergem, píše agentura Reuters.

O vstup do NATO požádaly Švédsko a Finsko v květnu v reakci na zhoršení bezpečnostní situace v Evropě po ruskou invazi na Ukrajinu. Podle agentur bude otázka jejich vstupu patřit k hlavním bodům jednání na madridském summitu.

Ankara už několik měsíců tvrdí, že s rozšířením NATO nesouhlasí, protože Švédsko a Finsko podporují teroristické organizace. Těmi Turecko myslí například Stranu kurdských pracujících (PKK), která je na seznamu teroristických organizací USA i EU, ale také kurdské oddíly YPG, které západní země podporovaly v boji proti organizaci Islámský stát. Ankaře také vadí omezení prodeje zbraní, které oba skandinávské státy vůči Turecku zavedly před několika lety.

Švédská premiérka Anderssonová před cestou do Madridu uvedla, že doufá, že se podaří turecké námitky překonat. Poukázala na to, že její vláda chystá zpřísnění protiteroristické legislativy. Turecký prezident Erdogan dnes před odletem do Španělska řekl, že jeho země chce vidět činy.

Ohledně tureckých námitek chce jednat ve středu s Erdoganem i francouzský prezident Emmanuel Macron. Bezpečnostní poradce Bílého domu Jack Sullivan uvedl, že je možné také setkání mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a tureckou hlavou státu.

Fiala: ČR podporuje rozšíření NATO i vojenskou přítomnost na východním křídle

Česko plně podporuje vstup Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO), zopakoval dnes na briefingu před odletem na summit NATO v Madridu premiér Petr Fiala (ODS). Zároveň je podle něj Česká republika pro silnou a dlouhodobou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO. Fialu na cestě doprovází ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti)

"Summit se odehrává ve zlomové, historické době. Budeme jednat proto také o nové strategické koncepci NATO, tedy plánu, jak NATO připravit na novou bezpečnostní realitu. Za Českou republiku vítám, že v návrhu strategické koncepce je zmíněn jasný přístup k Rusku a k Číně," uvedl premiér.

Na summitu budou lídři států jednat o pokračování finanční a vojenské pomoci Ukrajině, což je podle Fialy jedinou možností, jak zastavit ruský postup. Tlak na Rusko musí pokračovat všemi prostředky včetně sankcí, doplnil premiér. "Podporujeme silnou, dlouhodobou vojenskou přítomnost na východním křídle NATO, tedy například v Pobaltí," poznamenal také Fiala. Na summitu chce také ujistit partnery, že Česko plánuje dosáhnout obranného rozpočtu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu.

Za klíčovou považuje spolupráci mezi Evropskou unií a NATO. Očekává, že by během nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU mohlo být přijato třetí společné prohlášení obou organizací. To mělo být podepsáno již loni, unijní státy však nebyly jednotné v hodnocení významu vojenské spolupráce v rámci NATO. Zatím poslední společné prohlášení EU a NATO se datuje do roku 2018.

Fiala se podle úřadu vlády zúčastní tří aliančních jednání, která se budou mimo jiné dotýkat podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi, obrany východního křídla NATO, ochrany mezinárodního řádu postaveného na pravidlech i boje proti terorismu. Premiér se také na okraj summitu sejde s korejským prezidentem Jun Sok-jolem.

Summit v Madridu bude transformačním pro budoucnost NATO, uvedl Stoltenberg

Summit Severoatlantické aliance v Madridu bude transformačním pro budoucnost NATO, uvedl generální tajemník organizace Jens Stoltenberg před dnešním začátkem vrcholné schůzky. Aliance během třídenního setkání lídrů členských zemí projedná nové obranné strategie, další pomoc napadené Ukrajině a měla by pokročit v rokování o nových členech, uvedl Stoltenberg. Aliance by se podle něj také měla přihlásit k závazku snížení emisí skleníkových plynů do konce desetiletí o 45 procent.

"Nebude to jednoduché, ale můžeme to dokázat," řekl Stoltenberg před začátkem summitu k vůbec prvnímu konkrétnímu závazku aliance v boji proti klimatickým změnám. Podle zdrojů obeznámených s přípravou alianční strategie na příští desetiletí se má závazek naplňovat především zvyšováním energetické účinnosti rozsáhlé centrály NATO v Bruselu či jejích dalších budov v Evropě. Stoltenberg dnes připustil, že do budoucna může vojenská organizace například začít využívat bojová vozidla na alternativní pohon či další "zelenou" vojenskou techniku. Klíčový je podle něj fakt, že všechny alianční země se samy zavázaly snižovat emise, což může přispět ke splnění celkového cíle. Do poloviny století by NATO mělo být klimaticky neutrální, dodal šéf aliance.

Stoltenberg poděkoval Španělsku za organizaci summitu a připomněl jeho angažmá a investice do obranné aliance. Podle španělského premiéra Pedra Sáncheze, který je hostitelem summitu, bude jeho zásadním tématem rozšíření o Švédsko a Finsko, které se dříve nebo později stanou součástí NATO. Dvě severské země o vstup do aliance požádaly pod dojmem ruské invaze na Ukrajinu, jejich členství ale odmítá schválit Turecko, podle kterého na svém území tolerují kurdské teroristické organizace.

"Doufám, že můžeme dosáhnout nějakého pokroku," prohlásil Stoltenberg s odkazem na jednání, které jej na okraj summitu čeká s lídry Turecka a skandinávských států.

Zdroj