Jednodušší registrace, ale podobně pomalé tempo. Očkování vázne i v okolních zemích, Rakousko vede

3 měsíce starý 7

Tempo očkování proti covidu-19 v Česku sice zrychluje, v porovnání s většinou evropských zemí má ale pořád co dohánět. Zatímco Malta, která patří mezi unijní premianty, už proočkovala zhruba 10 procent populace, v Česku obě dávky vakcíny dostalo kolem 3,5 procenta lidí. Podobně jsou na tom také okolní státy. Ani tam se proto vlády nevyhýbají kritice kvůli pomalému tempu očkování. Nejlépe ze srovnání vychází Rakousko.

PŘEHLED Praha 7:07 25. března 2021

Zatímco v první půlce února zdravotníci v Česku očkovali průměrně 17 tisíc lidí za den, minulý týden to bylo zhruba 40 tisíc | Foto: Michaela Danelová | Zdroj: iROZHLAS.cz

Zatímco v první půlce února zdravotníci v tuzemsku očkovali průměrně 17 tisíc lidí za den, minulý týden to bylo zhruba 40 tisíc. „Rekordu“ Česko dosáhlo ve čtvrtek 11. března, kdy se podařilo vakcínu podat více než 52 tisícům lidem a ambice pro tento týden byly ještě vyšší.

Podle představ ministra zdravotnictví za ANO Jana Blatného mohl počet očkování v tomto týdnu stoupnout až na 70 tisíc denně, místo toho ale křivka lehce klesla. V úterý zdravotníci podali 36 230 dávek vakcíny proti covidu, tedy asi o 12 000 méně než o sedm dnů dříve.

Přesto jde v porovnání s únorovými čísly o zjevný posun, na který upozorňují také představitelé vlády. „Myslím, že si vedeme velmi dobře a zaujímáme ve srovnání s ostatními (zeměmi) pěkné místo. V Česku je vyočkováno více než 80 procent dodaných dávek. Nikde žádné vakcíny neleží,“ řekl minulý pátek novinářům Blatný.

Česko má ale stále co dohánět. V počtu vyočkovaných dávek vakcín v přepočtu na obyvatele je Česko pod unijním průměrem a podobně jsou na tom také okolní státy.

Zatímco Malta podala první dávku vakcíny už zhruba 24 procentům populace, v případě Česka, Německa a Polska to je zhruba devět procent, na Slovensku deset. Nejlépe je na tom s 11 procenty Rakousko, ukazuje srovnání serveru Our World in Data z počátku tohoto týdne.

Jak postupují s očkováním proti covidu státy sousedící s Českem, ukazuje následující přehled.

Německo

Alespoň jednu dávku vakcíny v Německu obdrželo necelých osm milionů lidí, obě dávky má za sebou 4,2 procenta populace. Pro srovnání: Dánsko už proočkovalo kolem 5,5 procenta populace, Malta 10 procent.

PŘEHLEDNĚ: Česko si od Evropské unie objednalo o třetinu méně vakcín, než mohlo

Číst článek

Kvůli pomalému tempu očkování se tak vláda spolkové kancléřky Angely Merkelové stává terčem kritiky už posledních několik týdnů. Řada lidí ve věku nad 80 let, ale také část policistů nebo učitelů na očkování stále čeká.

Začátkem minulého týdne se situace ještě zkomplikovala, když vláda rozhodla pozastavit očkování vakcínou od firmy AstraZeneca, a to kvůli obavám o její bezpečnost. Podávání látky, kterou vyvinuli vědci z Oxfordské univerzity, kabinet obnovila v pátek – poté, co Evropská agentura pro léčivé přípravky uvedla, že vakcína je bezpečná a její používání riziko krevních sraženin nezvyšuje.

Důvěra v AstraZenecu ale v Německu významně poklesla. Za nebezpečnou ji považuje zhruba 55 procent Němců, což je oproti únoru o 15 procent více. Opak si myslí méně než třetina. 

Léčí nejtěžší případy covidu-19. ,Na umírání si člověk jen tak nezvykne,’ říkají lékaři ze zahlcené JIP v Ústí

Číst článek

Kromě zrychlení tempa očkování tak mají politici plné ruce práce i s tím, jak důvěru lidí obnovit. „Ano, nechala bych se očkovat vakcínou AstraZeneca,“ odpověděla novinářům během páteční tiskové konference Merkelová.

Dvaasedmdesátiletý ministerský předseda Bádenska-Württemberska Winfried Kretschmann šel ještě dál – vakcínu od AstraZenecy si nechal píchnout před objektivy televizních kamer.

Hlavním důvodem pomalého postupu zůstává především byrokracie a možná i přehnaná důslednost, čehož si je vědoma i vláda v Berlíně. „Chceme, aby se příslovečná a osvědčená německá pečlivost rozšířila také o větší německou flexibilitu,“ konstatovala v pátek Merkelová.

Navzdory očkovacím nezdarům ale kancléřka věří, že by do konce léta mohl vakcínu dostat každý obyvatel Německa, který o ni projeví zájem. K urychlení procesu mají přispět i praktičtí lékaři, kteří se do očkování zapojí po Velikonocích. Překážku ale představuje nedostatek vakcín, proto se neočekává, že by už od počátku dokázali imunizovat větší počet zájemců.

Polsko

Ve druhé polovině února mělo Polsko v očkování populace poměrně dobře našlápnuto. Za den dokázalo naočkovat i více než 170 tisíc osob, v evropském žebříčku počtu podaných vakcín se tak vyšvihlo výrazně výš.

Na vakcínu u praktika čeká přes 400 tisíc lidí, nemáme čím očkovat, říká šéf sdružení praktiků

Číst článek

Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Michala Lebdušky stála za únorovým úspěchem hlavně dobrá příprava, díky které vláda už na konci loňského prosince představila ucelený seznam všech očkovacích míst.

„V únoru se očkování nastartovalo poměrně rychle. Bylo to dáno hlavně tím, že už od prosince má Polsko schválený národní program očkování, kterého se vláda drží. Program jasně určil, kde budou očkovací místa nebo jak bude probíhat distribuce vakcín. To, co se v Česku dělalo tak trochu za pochodu, bylo v Polsku jasně určeno už od začátku,“ říká pro iROZHLAS.cz Lebduška, který v Polsku momentálně žije.

Začátkem března ale tempo očkování v zemi poměrně výrazně zpomalilo. Ukazuje to i srovnání s Českem – podle vykazovaných statistik mělo Polsko 26. února očkováno nejméně jednou dávkou vakcíny 5,5 % populace, zatímco Česko jen 3,9 %, hodnota z 21. března ale v případě Polska ukazuje 8,6 %, u Česka to je 9,2 %.

„Jedním z důvodů tohoto zpomalení jsou podle úřadů problémy s vakcínou AstraZeneca, která má – podobně jako v dalších zemích – potíže s mediálním obrazem. Vysvětlují to i tím, že se začali očkovat lidé s chronickými onemocněními, u kterých je očkování kvůli geografické rozptýlenosti komplikovanější. Jedním ze zmiňovaných důvodů je i zahájení vakcinace lidí pod 70 let, které vyžadovalo změny v systému registrací a dodávek. I to proces trochu zpomalilo, tento týden by ale očkování mělo znovu zrychlit,“ podotýká analytik.

Očkujeme uprostřed pandemie, to se normálně nedělá, říká lékař Balík. O AstraZenece nepochyboval

Číst článek

Lidé s chronickými onemocněními se v Polsku očkují od 15. března. Brzy se k nim přidají i zájemci ve věkové skupině mezi 60 a 69 lety. Ti se mohou k očkování hlásit od 23. března. V porovnání s Českem, kde se chroničtí nemocní mohou registrovat teprve od středy, je Polsko v tomto ohledu napřed.

Podle Lebdušky je pro polskou očkovací strategii naprosto klíčová rozsáhlá síť očkovacích míst a jednoduchá registrace – stačí poslat přes elektronický formulář jen pár základních údajů. V porovnání s Českem hodnotí lépe také komunikaci, kterou úřady vedou nejen na sociálních sítích. Například na twitteru jsou veškeré informace velmi přehledně zveřejňované na profilu #SzczepimySię, který také aktivně reaguje na diskuse pod příspěvky a odpovídá na otázky.

„Pokud jde o kritiku vlády, celkově se řeší hlavně tempo očkování. Na to ale úřady reagují argumentem o nižších dodávkách vakcín a tvrdí, že ve druhém kvartálu by tempo mělo zrychlit. Jistý politický boj v této rovině určitě probíhá, ale není to věc, která by se řešila tolik jako v České republice. Důvodem je i to, že se řeší vážnější kauzy, na základě kterých opozice kritizuje vládu,“ vysvětluje Lebduška.

Rakousko

V devítimilionovém Rakousku obdrželo nejméně jednu dávku vakcíny více než 1,3 milionu obyvatel a tempo dál zrychluje, ambice jsou ale mnohem vyšší.

Ministr zdravotnictví Rudolph Anschober minulý měsíc uvedl, že obě dávky vakcíny by do Velikonoc měl dostat milion Rakušanů. Vzhledem ke zpožděným dodávkám jde ale o velmi ambiciózní cíl, podotýká server The Local.

Čech v Rakousku: Vláda komunikuje jasně a zavřené podniky podporuje. Testování na covid dělají i lékárny

Číst článek

Podobně jako v Polsku je registrace k očkování v Rakousku v porovnání s Českem jednodušší. Jak rezervační systém funguje, popsal v nedávném v rozhovoru pro iROZHLAS.cz Tadeáš Horký, který žije v Rakousku deset let.

„Například ve Vídni funguje rezervační systém, prostřednictvím kterého se dalo už dříve rezervovat na jakékoliv očkování. Nemusela se tedy vymýšlet žádná nová aplikace, a je možné se tam dokonce i předregistrovat. Každý nad 18 let se tam může zapsat, uvést své osobní údaje a během registrace na vás vyběhne také otázka, jestli jste schopni se během jedné až dvou hodin dostavit a nechat se očkovat. Tím se řeší problém, jak vakcínu maximálně využít – pokud některý ze seniorů na očkování nepřijde, zavolají vám a zeptají se, jestli byste měl možnost přijít,“ vysvětlil.

Právě na očkování se rakouská vláda v boji s pandemií soustředí stále urputněji. Kancléř Sebastian Kurz se dokonce postavil do čela zemí kritizujících rozdělování vakcín mezi státy Evropské unie, mezi kterými figuruje i Česko.

Rakousko je rovněž velkým zastáncem takzvaných „zelených pasů“, které mají očkovaným, testovaným nebo uzdraveným umožnit návrat k normálnímu životu. Se zaváděním těchto certifikátů chce Rakousko začít už v dubnu.

Lockdown jsme měli jen na papíře, na ventilaci se už každý nedostane, říká šéf lékařských odborů na Slovensku

Číst článek

Podobně jako Německo, i Rakousko dočasně pozastavilo očkování preparáty od britsko-švédské firmy AstraZeneca. Rakouské úřady byly jedny z prvních, které vyjádřily obavy nad bezpečností této vakcíny, po pátečním stanovisku evropské lékové agentury ale podávání AstraZenecy opět obnovily.

Slovensko

Zatímco většina evropských zemí řeší ve spojitosti s očkováním proti koronaviru hlavně pomalé tempo podávání vakcín, na Slovensku očkování vedlo dokonce ke krizi vládní koalice.

Důvodem se stala tajná dohoda mezi premiérem Igorem Matovičem a Ruskem o nákupu v Evropě neschválené vakcíny Sputnik V. O dohodě nevěděla veřejnost, prezidentka Zuzana Čaputová ani část koaličních partnerů.

Také na Slovensku ale tempo očkování pokulhává. Alespoň první dávku některé z používaných očkovacích látek dostalo na v zemi, kde žije téměř 5,5 milionu lidí, zhruba deset procent populace.

Eliška Kubátová

Zdroj