Jen malé procento ruských špicek s majetkem v západní Evropě lze dostopovat, přiznává analytik

3 měsíce starý 103

Evropská unie chystá už šestý balík sankcí proti Rusku kvůli invazi na Ukrajinu. Jsme v této souvislosti schopni říct, jak velký je ruský majetek na našem území? Proč je tak složité dohledat skutečné vlastníky některých firem? A je možné momentálně zmrazené prostředky Putinových podporovatelů zabavit? Vladimír Kroc se ptal Jiřího Skuhrovce, analytika firmy Datlab, zabývající se analýzou dat ve veřejných zakázkách.

Praha 20:25 25. dubna 2022

Jeden z nejbohatších Rusů, majitel největších hliníkáren v zemi, Oleg Děripaska. | Zdroj: Profimedia

Česká republika zmrazila podle ministra financí Zbyňka Stanjury za ODS ruský majetek v zemi za skoro miliardu korun. Připouští i jeho konfiskaci. Není to ale žalostně málo? Nebo jde opravdu jen o příslovečnou špičku ledovce?
Musíme si uvědomit, že to je částka na konci celého mrazicího procesu, který už nějakou chvíli trvá. Ale jinak je to skutečně málo. Ruské špičky si dělají podle všech možných výzkumů ze západní Evropy včetně nás tak trochu kasičku. Ukládají si tady majetky. Ale jenom malé procento z nich jsme skutečně schopni dostopovat třeba k osobám ze sankčních seznamů.

Jediný, kdo může dostat Putina od moci, jsou ruské elity. Motivací pro ně může být znovuzískání zabaveného majetku, domnívá se analytik Jiří Skuhrovec

Se svým týmem jste problematiku podrobně probíral. Víme, jak velký je ruský majetek na českém území ve skutečnosti?
To, myslím, neumí říct nikdo, dokonce ani sami Rusové, kteří by sami někdy rádi věděli, kdo si tady kolik „ulil“. Ale zjistit to plošně je problém jak v České republice, tak v řadě dalších států.

Kolik jste zatím zjistili firem s možným napojením na osoby z evropských sankčních seznamů?
Ve výstupu, který jsme zveřejnili před třemi týdny, bylo 17 firem. Dalších 66 bylo napojeno na americké sankční seznamy. Od té doby došlo ke dvěma aktualizacím evropského seznamu, takže teď by v naší interní databázi, ještě to není veřejné, mohlo být kolem čtyřiceti, padesáti firem, kde lze z rejstříků nějakým uspokojivým způsobem skutečně dohledat vazbu na sankcionovanou osobu.

Proč je tak složité vypracovat ověřený sankční seznam?
Na vině jsou v prvé řadě omezené funkční veřejné registry. Ten hlavní, který by nám tady měl sloužit, se jmenuje Evidence skutečných majitelů. Je v provozu asi dva roky a eviduje leccos, ale ne vždy se mu daří evidovat skutečné majitele.

Nájemníkem Slovanského domu je i exmanažer Transněftu Arustamov, oligarcha s kontakty na Putinovu elitu

Číst článek

My jsme dělali rozšířený seznam firem s potenciálními vazbami na Rusko, kterých máme teďka asi 21 000. A z těch 21 000 třeba tisícovka nemá v Evidenci skutečných majitelů zapsáno vůbec nic. Prostě nesplnila svoji zákonnou povinnost. Další tisícovka tam něco má, ale to něco je evidentně špatně.

Takže jenom takto od stolu víme o 2000 ruských firmách, které uvádějí nesprávné údaje. A v takovéto situaci, kdy se toto moc neřeší, se strašně špatně dohledává, komu reálně firmy patří, když po nich vlastně soudy nepožadují doložení skutečných majitelů.

Jakým způsobem tedy pracujete? Odkud data čerpáte?
Kombinujeme několik rejstříků, domácích i zahraničních. Významně nám pomohla společnost CRIF – Czech Credit Bureau, která nám poskytla část své databáze.

Ale jinak je to datová alchymie, kdy sléváme data, troufám si říct, asi z osmi, devíti různých zdrojů a hledáme různé indicie toho, že firma je ruská a že ten a ten je v ní statutárem nebo koncovým vlastníkem a podobně.

Nejznámější oligarcha plný tajemství. Abramovič byl blízký Jelcinovi i Putinovi, proslul díky Chelsea

Číst článek

Jaké ty indicie mohou být?
Tak ty indicie mohou být od úplně triviálních typu, že firma sídlí na jedné adrese s 15 dalšími ruskými firmami nebo že jednatelem je ten a ten právník, který je s oblibou používán, až třeba po vlastnické vazby dohledatelné skrze zahraniční rejstříky. Třeba jsou případy firem, které jsou vlastněny přes Německo, přes Francii, přes Kypr a nakonec ta vlastnická vazba končí někde v Rusku...

Jak velký problém je skrývání skutečných vlastníků firem v daňových rájích? Jak často se v registrech objevují takzvaní bílí koně? A měly by se zpřísnit zákony proti praní špinavých peněz? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.

Vladimír Kroc, opa

Zdroj