Ještě není s křížkem po funuse, říká o stavu ekonomiky člen NERVu Stroukal

„Nevýhoda je, že když Německo neroste, automaticky se to na nás podepíše. I proto se teď od Hospodářské komory přes vládu až po NERV mluví o křižovatkách a otáčení kormidlem. Je to logické, protože velká část konvergenčního růstu se začala vyčerpávat,“ dodává.

I proto NERV představil sedmatřicet prorůstových opatření. „Nepředkládáme žádné nečekané nápady, ty věci jsou na stole dlouho. My je akorát vytahujeme ze šuplíku. A konstatujeme, že bylo třeba je uskutečnit dávno. Teď je pozdě, ale není ještě s křížkem po funuse. Když uděláme aspoň něco málo, může to začít fungovat. Polákům se to relativně daří,“ míní Stroukal.

Výpovědi bez udání důvodu

Rozvádí také myšlenku oživení pracovního trhu. Právě podnět k zavedení výpovědí bez udání důvodu, byť s větší finanční kompenzací a sociálním polštářem, způsobil poprask.

Vášnivou diskuzi vzbudil návrh Národní ekonomické rady vlády, podle níž by pracovní trh rozpohybovala možnost propouštění bez udání důvodu:

Propouštění bez udání důvodů? Stát by musel zvýšit výdaje, míní odboráři

„Jsou to čtyři slova z dvaačtyřiceti stran dokumentu. A v samotném opatření na zvýšení flexibility trhu práce je to jeden z mnoha způsobů, jak to dělat. S dodatkem, že o parametrech se musí domluvit stát, zaměstnavatelé a odbory. Měli jsme ale strach, že někteří politici si z toho vezmou jenom to flexi, už ne security čili pomoc státu při hledání nové, často i lépe placené práce. A proti tomu bychom byli i my. Musejí zaznít argumenty ze všech stran a pak si musíme vybrat, zda se přikloníme k pružnějšímu, nebo zabetonovanějšímu trhu práce. Ten první, dánský model by nakopl potenciál ekonomiky. To nám v NERVu smysl dává,“ uvádí.

Víc studentů a pracovních sil ze zahraničí

Velký důraz jako akademik klade na pružnější přístup státu k možnosti studia cizinců na českých vysokých školách a také na větší zapojení pracovníků ze zahraničí. „Osobně mě trápí problém, který zažíváme i na naší škole. Když k nám chtějí studenti ze spřáteleného zahraničí, například Spojených států americkýh, nedokážeme je přijmout, protože je to administrativně neprůchodné. Neboli my bychom chtěli, ale stát nechce. Víme třeba, že studovali na prestižní americké univerzitě, ale oni musejí doložit, že mají dostatečné středoškolské vzdělání z dějepisu. Opravdu se reálně počítá, kolik hodin historie absolvovali. Jediným důvodem je, že to kdysi někdo nastavil a pak to nikdo nezměnil. Čekal bych, že středopravá vláda se ke zrušení takových nesmyslů odhodlá,“ říká Stroukal.

A jak se dívá na kauzu elektronických přijímaček na střední školy a proč podle něj Poláci stavějí a rostou daleko větším tempem než Česká republika?

Dočtete se v rozhovoru s ekonomem Dominikem Stroukalem v pátečním tištěném Deníku.