Jihokorejští vědci vypěstovali „masitý“ hybrid rýže, udržitelnější zdroj bílkovin

před 2 měsíce 80

Vědci napustili rýžová zrna hovězími svalovými a tukovými buňkami.

Jihokorejští vědci z Univerzity Jonse vyvinuli nový typ hybridní potraviny – „masitou“ rýži, potenciálně cenově dostupný a ekologický zdroj bílkovin. Oproti běžné rýži obsahuje ta laboratorní více bílkovin o osm a tuku o sedm procent. 

Hybridní rýže je výživnější, neboť ji vědci napustili hovězími svalovými a tukovými buňkami vypěstovanými v laboratoři. Hovězím buňkám pomáhala k zrnům přilnout rybí želatina. Rýži pak tým kultivoval v Petriho misce po dobu jedenácti dní. 

V dnešní době klimatických změn a válek se potravinová bezpečnost zhoršuje. Hladomor, vojenské zásobování i stravování v kosmu by však mohla řešit právě hybridní rýže, vyplývá ze studie publikované v časopise Matter

V porovnání s tradičním hovězím masem má hybridní rýže menší uhlíkovou stopu. Podle odhadů se uvolní při její výrobě na každých 100 gramů bílkovin necelých 6,27 kilogramů oxidu uhličitého, což je oproti hovězímu masu osmkrát méně. 

Chov dobytka je jedním z nejvýznamnějších zdrojů skleníkových plynů, hlavně metanu. V posledních letech se proto snaží různí odborníci udržet maso na jídelníčku, ale zároveň ho produkovat šetrnější cestou. 

Výzva do budoucna 

Produkce masa podle OSN zodpovídá za 14,5 procenta všech skleníkových plynů. Udržování vhodných podmínek během kultivace buněk v laboratoři je však extrémně energeticky náročné a uvolňuje více emisí oxidu uhličitého, i když bez metanu. 

První syntetický hamburger představili v Londýně už v roce 2013. Od té doby se pokouší uvést umělé maso na trh řada společností a startupů. Vědci dokážou z kmenových buněk vypěstovat maso se zachováním věrohodné chutě. 

Jeho produkce pro komerční účely je však zatím komplikovaná. Výroba umělého masa ve velkém by nás vyšla draho – mnohem dráž než jeho získání přirozeným způsobem. Klíčový bude také zájem veřejnosti o tento typ produktu. 

Kritici již nyní tvrdí, že laboratorní maso ve skutečnosti není syntetické kvůli zvířecím buňkám. Italové ho zase odmítají, neboť chrání své kulinářské dědictví a gastronomické tradice. Jeho výrobu vláda zakázala. 

„Vývoj stravy, která podporuje zdraví lidí i planety, je velkou výzvou. Tato studie ukazuje nový inovativní přístup, který by mohl přispět k řešení,“ okomentovala podle serveru BBC News snahu jihokorejského týmu Bridget Benelam z British Nutrition Foundation. 

Nárůst bílkovin v rýži je ale podle ní zanedbatelný. Pokud by se tato technologie měla používat jako alternativní zdroj bílkovin k tradičním živočišným produktům, budou podle ní zapotřebí další studie. 

Přečtěte celý článek