Jurečka: MPSV začalo připravovat návrh nařízení ke spuštění kurzarbeitu

3 měsíce starý 90

foto Zasedání tripartity, 12. dubna 2022, Úřad vlády, Praha. Premiér Petr Fiala (vlevo) a ministr zemědělství Marian Jurečka.

Praha - Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) začalo připravovat návrh vládního nařízení k případnému spuštění kurzarbeitu. Podklady od resortů průmyslu a financí o zasažených oborech chce mít do dvou týdnů. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl vicepremiér a ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Kdy by ohrožené firmy mohly na zkrácenou práci se státním příspěvkem přejít, neupřesnil. Zaměstnavatelé a odbory žádají spuštění kurzarbeitu ke zmírnění dopadů války na Ukrajině a prudkému růstu cen.

"Čekáme na indikátory, abychom mohli opatření (kurzarbeit) zacílit a pomohli firmám situaci překonat. Příprava kurzarbeitu se rozběhla," uvedl Jurečka. Potřebné ukazatele k zacílení podpory by podle něj jeho úřad měl od ministerstev průmyslu a financí či od zaměstnavatelů dostat "během týdne dvou". Poté se dokončí návrh vládního nařízení s vymezením odvětví či firem a dobou zkrácení výroby.

Předpis musí ještě schválit Evropská komise. Ta podle Jurečky přislíbila rychlou notifikaci. Bez ní ČR nemůže nástroj na podporu zaměstnanosti využívat. Evropský souhlas má bránit nedovolenému zvýhodňování určitých oborů či provozů v unijních zemích, zaručit má rovné podmínky. "Proces jsme schopni udělat poměrně rychle," dodal ministr práce.

Podle něj se řada firem dostala kvůli válce do složité situace, a to kvůli výpadku vývozu či surovin. Společnosti se potýkají i s prudkým růstem cen a zdražováním energií. Prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák už po březnovém jednání tripartity řekl, že vývoj v automobilovém, ocelářském, sklářském, keramickém a textilním průmyslu je "na hraně nutnosti použití kurzarbeitu".

ČR má nová pravidla kurzarbeitu v zákoně o zaměstnanosti od loňského července. Podle normy se na spuštění musí nejdřív dohodnout tripartita. Přesné podmínky s určením regionu, odvětví či oboru, doby vyplácení a rozsahem zkrácení pracovní doby stanoví vláda ve svém nařízení.

Podle zákona by při kurzarbeitu v době výpadku měli pracovníci dostávat za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku. Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Podpora by se měla využívat třeba po přírodních pohromách, za epidemie či v různých krizích.

V ubytování humanitárního typu zůstává jen 900 uprchlíků z Ukrajiny

V ubytování humanitárního typu, například tělocvičnách, zůstává v Česku na 900 uprchlíků z Ukrajiny. Po jednání se zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců to uvedl premiér Fiala. Za podíl na tom, že drtivá většina ze zhruba 300.000 příchozích našla lepší bydlení, poděkoval předseda vlády nevládním organizacím, krajům s obcím. Uprchlickou vlnu zvedl útok Ruska na Ukrajinu 24. února.

Kolik přesně uprchlíků nyní v Česku je, nelze podle ministerstva vnitra vyčíslit vzhledem k tomu, že stát nemá společné hranice s Ukrajinou, kde by bylo možné návraty počítat. Ukrajinci, kteří v Česku získali speciální vízum, se také mohou pohybovat volně po EU po dobu 90 dnů. Část přes Česko směřuje dál do Evropy.

Česko vydalo od začátku války na Ukrajině k pondělku 279.229 speciálních víz lidem, kteří byli zasaženi ruskou invazí. Úřady práce dostaly stejnému datu od válečných uprchlíků z Ukrajiny 218.000 žádostí o humanitární dávku a 189.000 jich už vyplatily. Evidují nyní také asi 9400 žadatelů o práci s vízem k ochraně. Podle údajů dostupných úřadům práce od začátku války do zaměstnání v Česku nastoupilo asi 19.000 lidí z Ukrajiny. Uprchlíci s vízem k ochraně mohou pracovat v Česku bez povolení.

Humanitární dávka 5000 korun na pokrytí základních potřeb a pořízení nezbytného vybavení pro začátek života v Česku se začala poskytovat před třemi týdny. Úřady práce začaly přijímat žádosti o příspěvek za bezplatné ubytování válečných uprchlíků za měsíc březen v pondělí.

Zdroj