Jurečka nebude kandidovat na šéfa, pokud lidovci nezískají dva europoslance

před 3 měsíce 95

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka avizoval, že pokud jím vedení lidovci neudrží v nadcházejících volbách dosavadní pozice, nebo je dokonce nevylepší, nebude už na podzim kandidovat na post šéfa strany. Jurečka to řekl v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. KDU-ČSL se poslední dobou potýká s velmi nízkými preferencemi v průzkumech, sám Jurečka musel vysvětlovat kauzu vánočního večírku po střelbě na FF UK.

Konkrétně už Jurečka nebude obhajovat, pokud strana nezíská v nadcházejících volbách dva europoslance, neposílí senátorský klub a nedosáhne minimálně na jednu hejtmanskou funkci. Připomněl také, že jako předseda lidovců má za sebou troje volby, které podle něj pro stranu dopadly velmi dobře. Druhý host debaty, politolog Lukáš Valeš, označil Jurečkovy aktuální volební cíle za nereálné.

Jurečka doplnil, že pokud by znovu nekandidoval na šéfa strany, byl by připraven dát k dispozici i svou pozici ve vládě. Podle něj by záleželo na novém vedení lidovců, jaký postup by v tomto ohledu zvolilo.

Strana ho nedávno i po zmíněných kontroverzích prozatím podržela v čele. „Nakonec celostátní konference rozhodla, že zůstane původní termín sjezdu, druhá polovina října tohoto roku, tedy po všech třech volbách, které nás čekají. Takže bude to naprosto neoddiskutovatelné zhodnocení výsledků naší práce a toho, jestli dokážeme znovu získávat důvěru naších občanů,“ uvedl Jurečka.

Čím dál tím více nicméně sílí kritika a přesvědčení, že je v čele lidovců třeba obměny. „Ke změně musí dojít nejen kvůli aféře předsedy, ale i kvůli dlouhodobě špatným výsledkům strany,“ uvedl nedávno expředseda Pavel Bělobrádek. Podobně hovoří i další významní lidovci, například Cyril Svoboda.

Spekuluje se už i o jeho možných nástupcích. Nejčastěji padají jména ministra zemědělství Marka Výborného, který už stranu jednou vedl, případně ministra životního prostředí Petra Hladíka.

Výměna Jurečky by nicméně podle všeho lidovce hned tak nespasila, shodují se experti. „To by platilo pouze v případě, kdy by bylo naprosto jasné, že je to právě pouze a jedině osobnost, jednání či vystupování daného předsedy, které stranu do problému dostalo. Ale to není případ aktuální situace v KDU-ČSL. Preference se totiž drží nízko už dlouhodobě, bez ohledu na nějakou aktuální kauzu jejich předsedy,“ míní Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.

Nedůvěra v lidovce a jejich vedení se odráží v dlouhodobě nízkých preferencích, které u KDU-ČSL nyní už stabilně drží na dvou třech procentech.

Například v nedělním volebním modelu agentury STEM skončili lidovci nejen za koaličními partnery, ale i za komunisty a sociální demokracií. Ve volbách do Sněmovny by neuspěli – podpořilo by je 2,7 procenta voličů, v listopadu to bylo 3,5 procenta. Podobné preference pod pětiprocentní hranicí KDU-ČSL přisuzují i agentury Kantar nebo Median.

Přečtěte celý článek