K Babišovu návrhu na zmrazení platů ústavních činitelů se staví vláda neutrálně

1 měsíc starý 3

foto Předseda ČSSD a ministr vnitra Jan Hamáček a místopředsedkyně sociální demokracie a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vystoupili 14. června 2021 na tiskové konferenci k plánu na omezení agenturního zaměstnávání a aktuální politické situaci.

Praha - Neutrální stanovisko zaujala dnes vláda podle informací ČTK k poslaneckému návrhu premiéra Andreje Babiše (ANO) zmrazit v příštím roce platy ústavních činitelů. Sociální demokraté před zasedáním podpořili myšlenku, aby odměny nestouply, kritizují ale snahu o změnu způsobu výpočtu platů. Kvůli tomu, že se týká soudců, narazil návrh na nesouhlas části justice. Podle předsedy Nejvyššího správního soudu Michala Mazance je v části týkající se platů soudců neústavní. Před možnými neústavními následky varuje i Nejvyšší soud.

Parlament loni rozhodl o tom, že platy zákonodárců, členů vlády, prezidenta či soudců zůstanou letos na loňské úrovni. Cílem bylo snížit výdaje státu, které vzrostly v souvislosti s epidemií koronaviru. Očekávaný růst platů pro příští rok, který by podle Babiše měl představovat nejméně 5,9 procenta, premiér v návrhu označil za nepřijatelný.

Tzv. platová základna, od níž se odvíjejí platy jednotlivých činitelů, se podle platného zákona vypočítá jako násobek průměrné hrubé mzdy na přepočtené osoby v celém hospodářství. Babiš navrhuje změnu výpočtu tak, aby se platová základna na daný rok násobila indexem růstu mezd podle vývoje v předminulém roce proti tomu, na který se základna počítá. Pokud by mzdy v ekonomice klesly, zůstala by platová základna na stejné úrovni, ale v dalším roce by se o ně růst platů očistil.

Nový způsob výpočtu označili sociální demokraté před jednáním vlády za netransparentní. Podle návrhu stanoviska měla vláda k předloze zaujmout negativní postoj, nakonec se shodla na neutrálním. Podle informací ČTK je to i kvůli nesouhlasu soudců. Předseda Nejvyššího soudu Petr Angyalossy také argumentuje tím, že při průměrné tříprocentní inflaci povede zafixování platové základny a následné omezení jejího dalšího růstu k významnému poklesu reálných platů soudců. Argumentaci nepřiměřeným růstem platů pro příští rok není možné podle předsedy NS přijmout také z toho důvodu, že je přímým důsledkem loni schváleného zákona. Nejvyšší soud podle svého stanoviska dospěl k závěru, že návrh představuje nepřijatelný zásah do materiálních záruk soudcovské nezávislosti.

Základní měsíční plat poslance a senátora by podle návrhu i v příštím roce zůstal na úrovni 90.800 korun, kde byl i loni. Základní plat prezidenta by i nadále činil 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Loni si platy ústavních činitelů vyžádaly 5,8 miliardy korun. Bez ohledu na stanovisko dostanou nyní návrh k projednání poslanci. Není jisté, kdy se k němu dostanou a zda se jím budou do voleb ještě zabývat.

Zdroj