Kalousek drsně zkritizoval vládu za zadlužování země. Je to jako výzva k sebevraždě

3 měsíce starý 61

Deník Právo s gustem přinesl rozhovor s Miroslavem Kalouskem a opatřil ho peprným titulkem. Na titulní straně listu čteme, že Kalousek řekl: „Je to vláda diletantů, snižovat schodek se nechystá.“

První čtenářský dojem může být ten, že je Kalousek zahořklý a žlučovitý. Pak je tu ale hned druhý dojem, totiž zda náhodou nemá ohledně rizika pokračujícího zadlužování státu prostě pravdu.

S těmi diletanty to není tak horké, jak to Právo přefouklo. Hned v úvodu totiž zjistíme, že postoj zakladatele TOP 09 vůči kabinetu Petra Fialy je rozhodně složitější, než že by ho prostě jen nenáviděl. Jednoznačně totiž podporuje vládu v jejím zahraničněpolitickém kurzu a také odmítá lacinou kritiku vlády, že opatření proti drahotě zavedla pozdě. Zdůraznil, že vláda správně zohlednila kontext daný naším členstvím v Evropské unii, a proto nečinila oddělená rozhodnutí.

Rozpočtové chování vlády, v níž je zastoupena i jeho strana, zato podrobil bývalý ministr financí nemilosrdné kritice. Doslova řekl, že kdyby Národní rozpočtová rada vynesla tak zdrcující úsudek o jeho rozpočtu, jaký vynesla o rozpočtu ministra Stanjury, tak by se zastřelil. Zejména mu vadí, že vláda podle svého střednědobého výhledu nepočítá s řešením dramatického strukturálního deficitu, což je důsledek už předem rozdělených státních peněz.

Dále čtěte

FORUM 24 (Pavel Hofman)

Svoboda potřebuje nezávislá média. Podpořte nás a buďme společně silnější

číst článek »

Přístup vlády k rozpočtu je také podle Kalouska výrazně proinflační a ve skutečnosti prý nesouvisí s válkou na Ukrajině, podobně jako Babišovo rozhazování peněz nesouviselo s covidem, ačkoli tím bylo vysvětlováno.

Obecně lze říci, že pro celkovou rovnováhu situace je dobře, když má současná vláda vedle té ohromné masy kritiků zleva také hlasitého kritika zprava. Opozice, odbory a většina médií by nejradši vládu usmažily za to, že rozdává málo. Už proto je namístě, když tu také někdo jasně řekne, že se už rozdává moc.

Kriticky lze ke Kalouskovu hněvu říci to, že si jednak může ve své situaci dovolit tento luxus, když v podstatě vyzývá vládu k politické sebevraždě. Společenská situace je zde totiž na hranici hysterie a před zastropováním cen energií to už vypadalo na to, že temné síly vyvolají v zemi povstání. A jednak lze také Kalouskovi připomenout, že jeho veřejně prezentovaná odvaha k rozpočtové kázni vedla před deseti lety ke snížení domácí spotřeby a k zuřivé reakci veřejnosti, jež přispěla k nástupu Andreje Babiše k moci. Kalousek mu přitom zanechal ozdravené státní finance, růst ekonomiky a pohodové časy pro Babišovu destrukci demokracie. To není výčitka, ale konstatování smutného paradoxu.

Kdyby současná vláda nereagovala na společenskou situaci opatřeními na hraně populismu, mohl by být znovu a mnohem silněji ohrožený celý politický systém a k moci by se snadno mohli dostat naši čeští „russáci“. To nebezpečí je totiž zcela akutní. V této souvislosti je ale potřeba vyzdvihnout jinou Kalouskovu kritiku demokratických stran. Kalousek velmi správně upozorňuje na fatální nebezpečnost koalic demokratů s Babišovým ANO ve velkých městech. Je to zcela otřesná a skutečně sebevražedná politika zejména ODS, která může zavést stát do nové katastrofy. Možná horší než další zadlužování státu.

Váha Kalouskovy kritiky je značná, ať už je zahořklý, anebo není. Má věcné a závažné jádro a záleží na tom, jak se vláda do budoucna postaví k nutnosti změnit poměr výdajů a příjmů státu. Ale musíme k této kritice rozhodně doplnit daný kontext naší společenské situace.

Máme zde ohromnou sílu populistické opozice, která má svá vlastní i nakloněná média. Ale i další média, včetně těch veřejnoprávních, neustále rozehrávají strašidelné hry na ohromnou krizi a chudnutí obyvatelstva. Na straně vlády není v našich médiích v této kritické situaci téměř nikdo.

Pořád se díváme na reportáže, v nichž si důchodci stěžují na to, že už nemají peníze na topení. Vyřešit to má samozřejmě stát. Jindy si zase rodiče stěžují, že už nemohou synovi zaplatit hokej. Nejdojemnější byla reportáž Česke televize, v níž kamera zabrala obsah hrnce jedné stařenky, která plakala, že už v tom rendlíku nemá maso, jenom brambory a zelí. Takhle vypadá každodenní krmení obyvatelstva vylhaným bludem, že žijeme v děsivé krizi a padáme pomalu hlady. Přitom ta skutečná hrůza a skutečné utrpení se dějou lidem na Ukrajině a naše domácí nářky jsou v tomto kontextu takřka drzostí.

Až tu budeme někdy mít politiku, která bude zaměřena na společenskou kázeň, tak to bude možné jen tehdy, když naše strany a naše média nebudou tak otřesným způsobem demoralizované a cynické, jako jsou dnes. Dělat antipopulistickou politiku je velmi nutné. Ale k tomu je nejprve potřeba mít sílu. A to nejen tu morální, ale i faktickou.

Potřebujeme strany, média a iniciativy občanské veřejnosti, které se dokážou postavit lůze. Jinak nám lůza diktuje. A v této situaci se právě nacházíme. Pojďme s tím něco dělat. To platí i pro Kalouska.

Zdroj