Kalousek: Vláda přikládá inflaci pod kotel

3 měsíce starý 33

Vládu kritizujete tak zostra, že to vypadá, jako byste byl na výplatní pásce Agrofertu.

Nekritizuji vládu samotnou, ale její rozpočtovou politiku. Jinak vládě fandím a obdivuji ji za její postoje v zahraniční politice. Nemohu se ale smířit s její rozpočtovou politikou, protože vláda Petra Fialy nedělá nic jiného, než že pokračuje v rozpočtové politice Andreje Babiše.

Kalousek: Vláda zatím dělá rozpočtovou politiku à la Babiš, příští rok už je v háji

Domácí

Ale kritizujete ji slovy Andreje Babiše, že ve vládě jsou diletanti.

Slovo diletant jsem použil jednou, když byla zveřejněna zpráva Národní rozpočtové rady, v níž jsou přední čeští ekonomové a která je naprosto zdrcující. Kdyby takovou zprávu o mém rozpočtu napsala nezávislá, autoritativní instituce, tak se zastřelím, protože bych neviděl jiné východisko.

Zpráva staví vládu do role rozpočtových diletantů. A bohužel je to pravda, protože rozpočtová politika Fialovy vlády není o moc lepší než Babišovy vlády. Bohužel podle střednědobého výhledu se ke snižování schodku ani nechystá. Je to pro mě jedno z největších politických zklamání, které jsem kdy zažil.

Jurečka: Deficit rozpočtu letos bude 370 miliard

Ekonomika

Ale je přece třeba chápat souvislosti. Dnes je za humny válka, vláda úspornou politiku slibovala před válkou.

To jsou dvě odlišné věci. Babišova vláda se vymlouvala na covid a její deficity neměly s covidem většinou nic společného. I vláda Petra Fialy sice mluví o válce, ale většina schodku nemá s válkou nic společného.

Kdyby nebyla válka a byly předválečné ceny energií, tak by žádná vláda, která nezmění rozpočtovou legislativu, nebyla schopna předložit rozpočet na rok 2023 s deficitem menším než 250 miliard korun.

Ale kdyby tu válka nebyla a také obrovské zdražování, tak by bylo pro vládu mnohem snazší dělat úsporné kroky.

Také neříkám, že mají udělat úsporný rozpočet na rok 2023. Ten deficit na příští rok bych jim ještě odpustil, ale neodpustím jim, že se strukturálním deficitem nechtějí nic dělat ani v letech 2024 a 2025. Tato vláda předložila střednědobý výhled, který nepředpokládá, že sníží strukturální deficit pod čtvrt bilionu korun.

Problém se nejmenuje válka nebo energetická drahota, ale poměr pravidelných příjmů, které stát vybere, vůči výdajům, které jsou dané zákonem nebo pracovními smlouvami. A ten poměr je pro příští rok neuvěřitelný – 97 procent příjmů je už dopředu přerozděleno.

Balaš přislíbil navýšení rozpočtu pro vysoké školy

Věda a školy

Na svou politiku si pak musí půjčit přes 250 miliard korun a další miliardy na mimořádné výdaje. Ty mě ale nestraší, protože nejsou tak toxické. Ale těch čtvrt bilionu, který s mimořádnou situací nesouvisí, ale jen s politickým populismem, se musí odstranit aktivními politickými opatřeními. K těm ale nemá vláda odvahu, byť slibovala, že něco takového udělá.

Jak můžete vědět, že za rok vláda se škrty nepřijde? Možná teď nechtějí víc jitřit atmosféru nebo zhoršit situaci ukrajinských uprchlíků.

Kdyby to tak bylo, tak nepředloží takový střednědobý výhled a už připravují legislativu, aby v březnu ležela ve Sněmovně v paragrafovém znění. O tom by tu už musela běžet živá, věcná diskuse, ale nic takového neslyšíme. Vláda se už smířila s tím, že se strukturálním deficitem nic neudělají. Pokud se mýlím, tak budu nejšťastnější člověk na světě.

Vždyť jste bývalý předseda TOP 09, vy se s nimi o tom nebavíte?

Bavím, a proto jsem přestal věřit, že s tím chtějí něco udělat. Letos na jaře jsem říkal, že jsem nervózní, protože by s tím měli začít něco dělat. To byl také důvod, proč jsme s Mirkem Topolánkem napsali svůj scénář konsolidace.

Kalousek se navezl do vlády: Takové rozpočtové schodky si netroufli ani komunisti

Domácí

Nechtěli jsme ale vládě říkat, ať to udělají, jak my píšeme. Jen jsme jim chtěli říct, ať si udělají nějaký chytřejší scénář. Ale oni žádný nemají. A proto jsem už zklamaný, protože jsem ztratil víru, že nějaký kompetentní scénář předloží.

Když to ve Sněmovně dopadne, jak to předložili, tak to bude rozpočtově nejméně odpovědná vláda ČR, protože nás během svého mandátu hodlá zadlužit o bilion a čtvrt. To se nikomu nepovedlo. Babišova vláda zasekla sekeru 813 miliard.

Nejhorší na tom je, že 900 miliard z toho bilionu a čtvrt nemá nic společného s válkou, s covidem, s cenami energií. Je to jen důsledek rozpočtového populismu a politické zbabělosti strukturální deficit řešit.

Vy jste v tom svém desateru napsali, že by se mělo méně přidávat důchodcům, státním zaměstnancům…

Těch způsobů, jak to řešit, může být ne deset, ale 25, mohou být různá data účinnosti, ale musí začít postupně likvidovat těch 250 miliard rozdílu mezi příjmy a výdaji.

Na důchody sahat nebudeme, odmítl Stanjura Kalouska

Domácí

Největší částka v rozpočtu jsou důchody, co s nimi?

My říkáme: zpomalte valorizaci. Za našich časů byl poměr mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem 40 procent a věděli jsme, že to není dlouhodobě financovatelné. V posledních letech je to 46 procent. Já to českým důchodcům samozřejmě přeji, ale říkám, že to nejde ufinancovat.

Když sníží valorizaci důchodů v dnešní drahotě, tak udělají z důchodců jen další pobírače sociálních dávek.

Nehádejme se o jednotlivá opatření, která napsal Kalousek s Topolánkem. Pokud to vládě nevyhovuje a nechce sahat na důchody, tak ať zvedne daně, nebo najde jiné politicky průchodnější opatření. Netrvám na těch svých. Trvám na tom, aby udělali něco, aby si nemuseli půjčovat čtvrt bilionu na běžné výdaje.

Žádná rodina si nemůže dovolit každý měsíc utrácet o 50 tisíc víc, než jsou její příjmy. Protože ty konce jsou tvrdé. A stejně tvrdé konce čekají i stát, když se tak bude chovat. Máme výhodu, že padáme z velké výšky, protože předchozí vlády i levicové byly rozpočtově poměrně zdrženlivé, ale padáme nejrychleji ze všech. Promítá se to do drahoty a znehodnocování úspor. Rozpočet, jak ho vláda projektuje, je dramaticky proinflační. Vláda s inflací nebojuje, ale podporuje ji.

Inflace opět zesílila, je na rekordních 18 procentech

Ekonomika

Jak chcete vysvětlit lidem, že se sice vše zdražuje, ale ještě jim zkrátíte příjmy?

Nebo musí zvednout daně. Já jen říkám, že třistamiliardové deficity výrazně podporují inflaci, lidem znehodnocují úspory a zdražují zboží. Druhým negativem této rozpočtové politiky je to, že po roku 2025 budeme platit více než 100 miliard úroků, které budou chybět na něco jiného, jako jsou sociální služby nebo bezpečnost. Jsou dvě řešení, buď lidé nebudou mít služby, nebo si bude muset vláda další peníze půjčit, za které budou muset zaplatit další úroky a roztočí se dluhová spirála.

Podobné diskuse jsme vedli před deseti lety, když jste byl ministr financí a byla ekonomická krize. Tehdy jste dělali škrtací politiku, za kterou vás poté kritizovali, že jste tím příliš zabrzdili ekonomiku. Nemůže to být teď stejné? Nemůže se situace uklidnit, ekonomika se nastartovat a dluhy se zaplatí z růstu?

Někdo kritizoval, někdo chválil. Tehdy byla jiná situace. My jsme zaplatili politickou cenu za to, že jsme šestiprocentní úroky za desetileté dluhopisy srazili na tříprocentní a vyhnuli jsme se dluhové pasti. Diskuse o tom, jestli jsme to měli dělat takto tvrdě, nebo méně tvrdě, je legitimní, ale nemůže být diskuse o tom, že se to nebude dělat vůbec.

My teď nejsme v krizi. To jsme byli tenkrát. Krize je situace, kdy je všude spousta zboží a vázne poptávka po něm. My jsme teď v inflaci. Je velká poptávka po zboží, které často schází. Inflaci nelze léčit jinak než přísnou dietou, restriktivní politikou, měnovou i finanční.

Kdyby došlo k tomu, co si přejí odbory, aby neklesala koupěschopnost, aby se lidem na dluh přidávalo, tak se budou dál znehodnocovat peníze. O dietu se snaží Česká národní banka, ale vůbec se o ni nesnaží česká vláda, která přikládá inflaci pod kotel, což možná přinutí ČNB ty úroky dál zvedat, i když by nemusela.

Základní úroková sazba zůstává. Sazby budou vysoké, dokud inflace nebude na dvou procentech

Ekonomika

Nelze také říci: jsou těžké časy, tak konsolidaci odložíme. Mám strach, že na to teď vláda hraje. Ministr Jurečka sice říká, že se musí prodloužit věk odchodu do důchodu, ale ať o tom rozhodne příští vláda. Ale na to už není čas, protože v roce 2030 se spustí demografická krize, která je naprosto neodvratitelná.

Silné ročníky narozené okolo roku 1970, tzv. Husákovy děti, kterých je hodně, platí sociální a zdravotní pojištění jako mourovatí, a tím jakžtakž oba dva systémy – penzijní a zdravotní – dokážou udržet v chodu.

V okamžiku, kdy se z nich stanou důchodci a státní pojištěnci, tak mnohem slabší ročníky, které jsou za nimi, nebudou mít šanci to ufinancovat. I kdybychom nebyli zadluženi a vše bylo zalito slunce, tak se oba systémy jenom tímto demografickým vlivem začnou řítit do stamiliardových deficitů.

Jurečka: Budoucí vláda bude muset posunout věk odchodu do důchodu

Domácí

Jestli se k roku 2030 doklopýtáme vyčerpáni neodpovědnou politikou, která seká třistamiliardové deficity každý rok, tak bůh s námi. S tím si už neporadíme. Vláda, která má strach zatáhnout za brzdu, chystá vědomě absolutní bouři, kdy se potká populistické zadlužování s obrovským deficitem obou povinných systémů vyvolaných demografií. Řešení bude neuvěřitelně bolestivé. Pokud se začne s léčbou teď, tak se to lidem nebude líbit, ale nebude tak bolestivé.

V tom vašem receptu byste šetřil hlavně na důchodcích a zaměstnancích. Jak by se na těch úsporách podílely firmy a korporace?

To není pravda, mluvíme tam o daňové reformě, kterou bychom si zasloužili. Ale vláda o ní nemluví, protože dala demagogický slib, že za celé období nezvedne daně. Pokud se mají veřejné rozpočty vyléčit, tak to bez zvýšení daně není možné, ale není fér mluvit jen o zvýšení daní.

Podle mého názoru je to řešitelné dvěma díly na výdajové a jedním dílem na příjmové. Když vláda rozhodne, že to bude jedna k jedné, tak dobře. Vláda má jistě lepší mozky než Kalouska s Topolánkem, může si nechat naprojektovat různé scénáře.

Vláda počítá s tím, že zavede daň z mimořádných zisků u energetických firem a bank.

To ale nepatří do strukturálního problému. Jsou tady mimořádné výdaje se zdražováním energií, které má kompenzovat tzv. windfall tax na tři roky. S tím nemám problém. Dnešní situace nemá jen nevinně poražené, ale i nezasloužené vítěze.

Daň z mimořádných zisků bank má mířit na šest největších. Ročně má přinést 25 miliard

Ekonomika

Principiálně souhlasím, že ti vítězové se o zisk, o kterém se jim nemohlo ani zdát, rozdělí s těmi nevinně poraženými. Jen si myslím, že vzhledem k tomu, že jde o zcela novou daň, je od ministerstva velice odvážný odhad, kolik se z toho vybere. Vše může být jinak. I proto mně nesmírně vadí, že ty příjmy jsou započteny do návrhu zákona o státním rozpočtu.

Vzpomínám si, když ministryně Schillerová započetla do příjmů jednotky miliard z digitální daně, přitom byl zákon o digitální dani teprve ve druhém čtení. A my jsme to společně se Zbyňkem Stanjurou tvrdě kritizovali, že to nemá co dělat v příjmech rozpočtu, když není zákon ještě schválený. Přece jenom ale ten zákon v Sněmovně byl a mohli jsme si ho přečíst. Teď se do rozpočtu započetlo 130 miliard ze zákona, který nebyl ještě zapsán. Toto slušný rozpočtový řemeslník neudělá.

Jak se vaším kolegům v TOP 09 líbí, když říkáte, že to dělají tak hrozně, že by to mohla dál dělat Alena Schilllerová?

Co by na to říkali, když je to pravda. Tato vláda nedělá nic jiného, že pokračuje po kolejích, které položila Alena Schillerová, takže by to Schillerová mohla v klidu dělat dál.

Jeden příklad za všechny. Osm let Petr Fiala, Markéta Pekarová Adamová, Miroslav Kalousek každý rok kritizovali u projednávání rozpočtu nárůst státních zaměstnanců. Také to byla oblíbená odpověď všech současných vládních politiků, když se jich někdo ptal, kde chtějí ušetřit. Samozřejmě si nedovolili mluvit o daních nebo důchodech. To bylo tabu. A všichni proto měli plná ústa zeštíhlování státu.

Když jsem se teď díval do rozpočtu, jak tato vláda zeštíhlila stát, tak jsem zjistil, že chtějí příští rok navýšit počet státních zaměstnanců o 7,9 tisíce. Což znamená, že v politice, kterou jsme kritizovali, pokračují.

Nejsou to většinou pedagogičtí pracovníci a vojáci?

To je jedno, jsou to státní zaměstnanci placení z jednoho zdroje. Jestli potřebují někde víc zaměstnanců, tak je musí někde ubrat. Když jsem odcházel z vlády, tak jsme měli 413 tisíc státních zaměstnanců a nedalo se říci, že by stát nefungoval. Příští rok jich budeme mít 496 tisíc.

Nesvrbí vás ruce, že byste se vrátil do politiky?

Co by si tam jeden Kalousek počal, když to nikdo jiný v politice nechce? To je tragédie. Tady není ani demokratická opozice, která by tlačila na rozpočtovou odpovědnost. Tady je opozice, která by to dělala ještě hůř. Já si vážím vlády za její zahraniční politiku a pevné postoje směrem k válce, ale co se týče rozpočtové politiky, tak je ve Sněmovně zbytečně moc stran. Tam by mohla být jedna a jmenovat se Česká strana národně-populistická.

Když se podíváte v Evropě, tak nikdo neosekává platy a důchody.

Vzhledem k tomu, že se zadlužujeme nejrychleji ze všech zemí Evropské unie, tak to nikdo nedělá takhle blbě.

Myslíte, že ve vládě není nikdo, kdo by měl odvahu to změnit?

Já jsem je zatím nepotkal a znám je všechny. Tato vláda projevila odvahu v mnoha aspektech, kde jsem rád, že je to moje vláda a cítím se jí zastupován. Ale z hlediska rozpočtové politiky projevila mimořádnou zbabělost, strašlivě mě zklamala a myslím si, že na ni doplatí. Nejsem typ, který by prozrazoval rozhovory mezi čtyřma očima, ale obecně se námitky vládních politiků dají přeložit do jedné obecné věty: kdybychom se do toho pustili, tak prohrajeme volby. Na to já odpovídám parafrází Chur­chilla: volili jsme mezi nezodpovědným zadlužováním a prohranými volbami. Vybrali jsme si zadlužování a prohrajeme volby.

Vláda je kritizovaná i za řešení energetické krize, že to ministr Síkela nezvládá.

Problém je to bezprecedentní a velmi složitý tím, že se vláda pohybuje na společném evropském trhu a nemůže udělat úplně odděleně vlastní rozhodnutí. Jistě se řada věcí dala udělat jinak, dřív, možná lépe, ale bylo by velmi laciné to kritizovat.

Co říkáte na to, že už není takové tabu jít do městských rad s ANO? V Brně má být široká koalice ANO, ODS, TOP 09 a dalších.

Umím to pochopit v menších obcích nebo tam, kde se to jinak složit nedá. Tam, kde se to jinak složit dá, tak to pokládám ze zbytečnou legitimizaci ANO jako legitimní demokratické strany, protože já za legitimní demokratickou stranu ANO nepokládám.

Vládní koalice Spolu nakonec nenašla společného kandidáta na prezidenta a podpořila tři adepty Pavla Fischera, Danuši Nerudovou a Petra Pavla, co na to říkáte?

Možná je to efektivní, ale mně je to proti srsti. Koalice Spolu v povolební euforii všechny ujistila, že přijde s vlastním kandidátem. Když na jaře a v létě byli všichni nervózní, proč s nikým nepřichází, tak všechny premiér uklidňoval: nebojte se, kandidát musí uzrát, představíme ho v září. Tento slib nebyl naplněn, což spoustu lidí zklamalo.

Vládní koalice SPOLU podpořila hned tři kandidáty na prezidenta. Vlastního nepostaví

Domácí

Ještě bych pochopil, kdyby koalice teď dala podporu jednomu kandidátovi, ale to, co udělali, mi přijde jako opatrné oportunistické stanovisko: my moc nevíme, kdo to vyhraje, ale protože chceme být zadobře s každým, tak podporujeme všechny tři. To není stanovisko sebevědomého politického lídra, ale opatrného oportunisty.

Vy podporujete senátora Pavla Fischera. Proč?

Protože je nejlépe připraven z hlediska diplomacie, bezpečnostní politiky, mravní integrity a konzistence celoživotních postojů. Pro mě je to kandidát číslo jedna.

Napsal jste na Twitter, že si myslíte, že Babiš nebude kandidovat, protože by si poškodil největší investici Agrofertu, ať to dopadne jakkoliv. Co jste tím myslel?

Pokud by byl zvolen, tak by jeho vlastnictví – hnutí ANO – chřadlo bez svého vůdce, pravděpodobně by se rozložilo, oslabilo, popřípadě by se pro něj nedej bože emancipovalo. V každém případě by měl majetek poškozený. A pokud by prohrál, tak oslabí on, a tím pádem oslabí i jeho majetek, a proto si myslím, že kandidovat nebude.

Zdroj