Kariéra stranou. Nemůžu dál spojovat tvář s ruskou organizací, říká fighter Martínek

4 měsíce starý 71

Na nic si nemohl stěžovat. Když předloni podepsal smlouvu s ACA (Absolute Championship Akhmat) sídlící v hlavním městě Čečenské autonomní republiky Ruské federace, zmínil, že se bude mít daleko lépe, než kdyby se v danou chvíli dostal do slavné UFC. Když nové prostředí okusil na vlastní kůži, názor nezměnil. Potvrdil si, že udělal správný krok.

Ale 24. února Rusko zaútočilo na Ukrajinu a 31letý „Blackbeard“ ze zápasnického luxusu dobrovolně vycouval.

Nepochyboval jste ani vteřinu?
Měl jsem domluvený zápas na 15. března v Minsku. Ale samozřejmě to se naplánovalo o tři měsíce dříve. V momentě, kdy začal konflikt, okamžitě jsem reagoval. Nechtěl jsem svoji tvář spojovat s organizací z Ruska, byť ona konkrétně za nic nemůže. Ale jako zápasník – a především člověk – jsem se k tomu musel postavit.

Bylo vám v tu chvíli jasné, že půjde o definitivní výpověď, nebo jste čekal, co se bude na Ukrajině dít dál a nechával si prostor?
Původní plán bylo takové „bububu“. Ještě nikdo pořádně netušil, co od toho čekat. Ale vzhledem k tomu, jak to pokračovalo a pokračuje… Mám své fanoušky, reprezentuji národ, který celou situaci nějak vnímá. Požádali jsme organizaci, jestli by nebylo možné zápasit jinde. Na to nám vzkázala: „Počkáme, až se situace ustálí.“ Každým dnem byla agrese intenzivnější, takže jsem s týmem jasně uvedl, že v ACA dále nechceme být. Organizaci respektujeme, dala nám nové zkušenosti, ale dál to nešlo. A požádali jsme o rozvázání smlouvy. Následovala dlouhá odmlka, protože se začali bouřit i ostatní zápasníci a bylo toho hodně na vyřizování. Až před pár dny nám dali vyjádření, že pokud chci zápasit jinde, vedení to smluvně vyřeší a nebudeme si dělat žádné problémy.

Takže i v této vyhrocené době lidský přístup bez naschválů?
Bylo to velice seriózní. Objevilo se tam jen takové: „Byli bychom rádi, kdyby Michal vydržel a počkal, až se to všechno uklidní.“ Každopádně na to jsme reagovali odmítavě s tím, že chceme jít vlastní cestou dál. Stejně bych mohl zápasit jen v Rusku, Čečensku a Bělorusku, což jsou destinace, do kterých – i kdybych chtěl – nemůžu. Ale hlavně nechci. Mám takový pohled, že opravdu nemůžu souhlasit s takovouto agresí.

Každým dnem byla agrese intenzivnější, takže jsem s týmem jasně uvedl, že v ACA dále nechceme být. Organizaci respektujeme, dala nám nové zkušenosti, ale dál to nešlo.

Vy sám jste zápasil pod hlavičkou ACA i v Polsku. Tam teď žádné turnaje nebudou…
Ano, v Lodži. Po vypuknutí války na Ukrajině začaly padat sankce i na Ramzana Kadyrova a jeho okolí (vládce Čečenské republiky a hlavního sponzora ACA, pozn. red.). Jedním z hlavních důvodů, proč jsme předloni podepsali kontrakt s ACA, byl ten, že jsme chtěli být v zajímavých destinacích i pro české fanoušky. Třeba právě v Polsku. Ale pak tam byla další zajímavá místa jako Dubaj. Teď už by to nebylo možné.

Se dvěma výhrami by se odcházelo lépe

Jste v kontaktu s někým z jiných fighterů z ACA ohledně aktuální situace a jejich postoje?
Zůstávám v kontaktu s Američanem Davidem Jamesem, se kterým jsem měl právě onen souboj v Lodži v listopadu 2020. Ten zápasil ještě v den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Pak mi psal a ptal se, jak se k tomu stavím. Tak jsem mu řekl svůj názor a on jen odpověděl, že ho sdílí. Mluvil o tom, že půjde do organizace Bellator, se kterou teď už také podepsal.

Co vám daly celkové tři zápasy v ACA s jednou prohrou a dvěma porážkami?
Mrzí mě jen to, že jsem nenastoupil do čtyř fightů, jak bylo původně podle kontraktu plánováno. Ale důvody už jsem zmínil. Každopádně jsem si chtěl spravit chuť po posledním duelu s Estoncem Denisem Smoldarevem, který byl velice rychlý (Martínek prohrál v prvním kole na TKO po 32 vteřinách, pozn. red.). A když už bych měl posléze odcházet, tak by bylo lepší jít pryč s bilancí dvou výher a dvou porážek. Už i kvůli shánění dalšího angažmá. Samozřejmě, lépe se řeší podmínky v jiných organizacích, než když jste poslední zápas prohráli. Vzhledem k tomu, co se děje, ale musela kariéra – včetně finančních podmínek – stranou. Takto by se měl zachovat každý. Sport má být odstřižený od politiky, ale konflikt na Ukrajině přesáhl jakékoliv hranice.

Ale právě názor „politika do sportu nepatří“ v kontextu dění na Ukrajině zaznívá zejména od ruských sportovců často. Vadí vám to?
Ano. Politika by neměla patřit do sportu, ale pokud se v 21. století dějí takovéto věci, zasahuje to do sportu, ať se to někomu líbí, nebo ne. Je potřeba vyvinout na sportovce tlak, aby se něco změnilo. Právě top sportovci jsou i v Rusku jedny z nejvíce sledovaných osob. Dovedu si představit, co daný sportovec musí prožívat, na druhou stranu: Co je jednoduché? Přijít zničehonic o barák a utíkat ze své vlasti před válkou? Všechno to má nějaký smysl.

Nechat si všechno pěkně projít hlavou

Mluvili jsme o tom, že ACA se při vámi oznámeném odchodu zachovala rozumně. Ale daleko horší je situace ve sportu, který jste dělal dříve. Hokejová KHL už od začátku války několikrát vystřihla propagandu, údajně se i čeští hráči ocitli pod velkým tlakem klubů. Znáte osobně někoho z nich?
Potkával jsem se spíše s kluky, kteří momentálně hrají v NHL – Tomášem Hertlem nebo Radkem Gudasem. Takže v pasivním kontaktu jsem s nimi, ale nikoho působícího v Rusku osobně neznám. Umím si představit, že někteří ruští hráči skutečně stojí za svým prezidentem, ale nepřísluší mi to soudit. Každopádně všechny symboly jako ta „zetka“ samozřejmě celé soutěži v očích zbytku světa škodí.

Co tedy máte v plánu dál, když vaše dny v ruské organizaci byly sečteny?
Napřed bych chtěl říct, že se opravdu ke mně chovala hezky. Perfektní servis. Přístup ke sportovci byl nadstandardní a nemůžu říct půl špatného slova. I sportovně je ACA na skutečně dobré úrovni, jedna z nejlepších na světě. Respektive byla, než teď postupně začalo mnoho zápasníků odcházet kvůli válce. Škoda, že se stalo to, co se stalo.

Je potřeba vyvinout na sportovce tlak, aby se něco změnilo. Právě top sportovci jsou i v Rusku jedny z nejvíce sledovaných osob. Dovedu si představit, co daný sportovec musí prožívat, na druhou stranu: Co je jednoduché? Přijít zničehonic o barák a utíkat ze své vlasti před válkou? Všechno to má nějaký smysl.

A ty další kroky?
Nemohli jsme oficiálně jednat, dokud jsem nedostal od ACA zelenou. Nechtěli jsme obcházet platný kontrakt. Ani jsme se tolik nebáli sankcí, spíše by nám to přišlo nefér. Až když jsme měli vše písemně potvrzené, pustili jsme se do vyjednávání. V současné době nějaké nabídky mám, musím si to všechno nechat pěkně projít hlavou. Nemám úplně jednoduchou pozici. ACA byla i finančně velmi zajímavá a – jak jsem řekl – máte těžší vyjednávací podmínky, když poslední zápas prohrajete. Rozhodnutí musí uzrát, je třeba si počkat třeba i na možnosti, které teprve mohou přijít.

Zdroj