Kauza solárního podvodu za 100 milionů míří k rozřešení, za firmou stál boss z ODS

1 měsíc starý 18

 ČTK

Ahmad Raad býval kolem roku 2010 členem regionálního vedení ODS v Ústeckém kraji. Na severu současně patřil k výrazným stavebním podnikatelům. Opakovaně získal zakázky, na které plynuly peníze z veřejných rozpočtů nebo evropských dotací. V podobném politickém postavení byl v Ústeckém kraji i Vladimír Čermák.

Podnikání oba muže svedlo do firmy Talwin. Věnovala se provozu fotovoltaických elektráren. Jednu z největších nechala vybudovat v obci Moldava na Teplicku v Krušných horách. Podle nepravomocného rozsudku byli Raad a Čermák hlavními aktéry podvodu, díky němuž dosáhli na výhodnější výkupní cenu elektřiny. Jejich firma nelegálně inkasovala 97 milionů korun. Soud jim za to vyměřil sedm let vězení.

"Obžalovaným Raadovi a Ing. Čermákovi přitěžuje to, že se trestné činnosti dopustili ze ziskuchtivosti a po předchozím uvážení. (…) Uložení nižších trestů bránila soudu absence náhledu obžalovaných nad spáchaným jednáním projevená jejich doznáním a lítostí," stojí v rozsudku Krajského soudu v Brně, jejž Aktuálně.cz získalo.

Klíčoví hráči regionální ODS

Firma Talwin začala stavět elektrárnu v Moldavě v červenci 2010. Čermák tehdy řídil představenstvo společnosti, Raad byl jeho místopředsedou. Společně vlastnili ve firmě třetinový podíl. Největší část náležela klíčovým zákulisním hráčům politiky a byznysu Ústeckého kraje Alexandru Novákovi a Danielu Ježkovi. Tehdejší straničtí kolegové Raada s Čermákem drželi 49 procent společnosti.

Novák s Ježkem ale v této kauze u soudu neskončili, hybateli podvodu byli Raad s Čermákem. Prostřednictvím jiné firmy s většinovým vlastníkem se sídlem na Kypru předložili Energetickému regulačnímu úřadu nepravdivé dokumenty, aby získali licenci k výrobě elektřiny. Jejich snahou bylo zajistit si povolení do konce roku 2010, kdy stát garantoval výkup za dvojnásobnou cenu než roky následující.

Mezi listinami bylo potvrzení o splnění technických předpokladů elektrárny, doklad o jejím vlastnictví nebo revizní zpráva o stavu elektrárny umožňujícím její provoz. Na základě těchto dokumentů vydal Energetický regulační úřad v listopadu 2010 licenci k provozu. Raad s Čermákem svůj plán zrealizovali včas, firmě začalo proudit 12 500 korun za jednu MWh. Nárok přitom měli na 5500 korun.

"Ani jedna z listin se nezakládala na pravdě"

"Přičemž ani jedna z těchto listin (…) se nezakládala na pravdě, jelikož v době provádění revize (…), nebyla fotovoltaická elektrárna Moldava v rozsahu 4,403 MW po technologické stránce dokončená a tím bezpečného provozu schopná. (…) Přestože si byli vědomi nepravdivosti podkladů předložených pro vydání licence (…), tak tuto skutečnost před pracovníky ERÚ zatajili, a tyto pracovníky (…) pro vydání licence uvedli v omyl," píše se ve verdiktu.

V době odevzdání dokladů se teprve pokládaly fotovoltaické panely na celé polovině elektrárny, na čtvrtině ani nestály konstrukce pro osazení panely. Chyběly kabelové rozvody a jednotlivé technologické části elektrárny nebyly propojeny. Díky licenci se však považovala za hotovou. Než policie v červenci 2016 Raada s Čermákem obvinila, firma Talwin si přišla na 97 milionů korun.

"Přičemž od července 2016 po dobu předpokládané životnosti fotovoltaické elektrárny do konce roku 2030 by dále došlo k obohacení společnosti Talwin o částku ve výši okolo 369 000 000 Kč ke škodě České republiky," upozorňuje dále rozsudek, jenž vypracoval senát pod vedením soudce Petra Jirsy. Peníze za výkup plynuly Talwinu ze státního rozpočtu prostřednictvím ministerstva průmyslu a obchodu.

Provinění revizního technika a úřednice

Důležitou roli v získání licence sehrál revizní technik Michal Bund. Právě jeho zpráva patřila mezi stěžejní listiny, díky nimž Talwin na licenci dosáhl. Navzdory skutečnému stavu elektrárny do dokumentů zanesl, že po technologické stránce je kompletně připravená k provozu. Bund u soudu popřel, že by Raada s Čermákem znal. Na jeho vině to ovšem nic nezměnilo. Podle soudu věděl, k čemu bude jeho zpráva sloužit.

"Takto jednal s vědomím, že tato nepravdivá revizní zpráva bude použita v dalším řízení týkajícím se povolení provozu fotovoltaické elektrárny. (…) Věděl, že svým jednáním umožňuje osobám jednajícím za společnost Talwin předstírat splnění nezbytných podmínek pro udělení licence ještě v roce 2010, a tím i neoprávněně nárokovat výhodnější výkupní ceny," píše soudce Jirsa. Bund dostal pět let vězení za napomáhání podvodu.

Posledním článkem příběhu byla úřednice ze stavebního odboru Městského úřadu v Duchcově Lenka Brejchová. Firmě Talwin dala razítko na předčasné užívání stavby, což bylo jednou z dalších podmínek nutných pro obdržení licence. Takové povolení přitom vydat neměla vzhledem k tomu, že elektrárna nebyla zdaleka hotová. Úřednice si fázi výstavby měla ověřit.

"Za daného stavu věci měla pečlivěji porovnávat projektovou dokumentaci a záznamy ve stavebním deníku se skutečným stavem stavby, v důsledku čehož by pak musela zjistit nesrovnalosti, následkem kterého by nemohlo dojít k vydání rozhodnutí o prozatímním užívání stavby ke zkušebnímu provozu," píše soud. Za maření úkolu úřední osoby z nedbalosti dostala dva roky vězení s podmíněným odkladem na tři roky.

Soud zabavil firmě 55 milionů korun

Součástí trestu je ještě pokuta pro oba klíčové hráče kauzy. Raad musí zaplatit dva miliony korun, Čermákovi nařídil soud uhradit 1,5 milionu. Pokud finanční sankci nesplní, protáhnou se jim vězení o dva respektive 1,5 roku. Soud navíc firmě Talwin zabavil 55 milionů korun. Zbylé peníze inkasované za výkup už společnost k dispozici neměla.

Zda se zmíněné tresty stanou pravomocnými, nebo se kauza vrátí zpátky do Brna či se naopak obžalovaní dočkají očištění, bude nyní rozhodovat Vrchní soud v Olomouci. Odvoláním se bude zabývat 10. a 11. srpna. Na řadu přišla kauza po výrazné prodlevě, instance dostala spis už v červnu 2019.

"Od předložení věci zdejšímu soudu do dne 25. 11. 2019 došlo zdejšímu soudu celkem 19 přípisů od jednotlivých obžalovaných, jejichž obsahem bylo například doplnění odůvodnění, oznámení o ukončení a převzetí obhajoby, námitky proti znění protokolu v hlavním líčení před soudem prvního stupně a podobně," sdělil Aktuálně.cz mluvčí olomouckého vrchního soudu Stanislav Cik.

Zmíněné přípisy se vypořádaly v prosinci téhož roku, od té doby soud obdržel dalších šest podání s doplněním odvolání obžalovaných. "Oddálení rozhodnutí je způsobeno jednak s opatřeními, jenž byla celostátně přijata v rámci šíření nemoci covid-19 v jarních měsících 2020 a dále pak v této konkrétní věci závažné onemocnění jednoho z obžalovaných (Raada, pozn. aut.)," vysvětlil prodlevu Cik. 

Zdroj