Kauza Vrbětice ochladí česko-ruský byznys. První na ráně je energetika

2 týdny starý 9

Zapojení Ruska do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích podle ekonomů ochladí obchodní vztahy Česka a Ruska. Do jaké míry kauza ovlivní česko-ruský byznys, je však podle nich zatím předčasné mluvit. „Musíme nyní počkat, jaký bude postup Evropy vůči Rusku. Zda přistoupí se přistoupí k ekonomickým sankcím vůči Rusku a jakou budou mít podobu. Tak či tak ale může dojít k ochlazení obchodních vztahů,“ řekla E15 analytička Raiffeisenbank Helena Horská. Dodala, že v první řadě bude mít kauza dopad na oblast energetiky. 

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) považuje za velmi málo pravděpodobné až takřka vyloučené, že by se ruská společnost Rosatom mohla zúčastnit tendru na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny Dukovany. Stát podle něj tuto firmu zřejmě nepřizve ani do bezpečnostního prověřování, rozhodnout musí ale vláda.

Havlíček v neděli v televizi Prima reagoval na zveřejnění informací o důvodném podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích ve Zlínském kraji v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby GRU. Předpokládá, že vláda se v pondělí bude případem i českou reakcí vůči Moskvě zabývat a členové kabinetu dostanou další informace. „Nedovedu si představit, že by se v tuto chvíli Rosatom do bezpečnostního posouzení dostal,“ prohlásil Havlíček.

Připomněl však, že o pozvání jednotlivých uchazečů do tendru rozhodne vláda mimo jiné i na základě geopolitických informací, které poskytne ministerstvo vnitra a budou založeny i na informacích bezpečnostních složek. „Jiný postup ani nemůže být,“ podotkl Havlíček. Role státu a jeho možnost kdykoliv zasáhnout je podle něj ošetřena ve všech smlouvách s investorem, kterým je společnost ČEZ.

Podle březnového vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu zůstal ruský Rosatom mezi uchazeči o stavbu v Dukovanech, se kterými bude stát dál jednat. Vyřazena naopak byla čínská firma. Účast Rosatomu kritizuje část opozice i někteří bezpečnostní experti.

Pravděpodobné zapojení ruských agentů do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích je největším útokem cizího státu na české území od sovětské okupace v roce 1968, řekl v pořadu Primy předseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Ondrej Veselý (ČSSD). Vyhoštění 18 ruských agentů z velvyslanectví v Praze považuje za oprávněné, očekává od vlády další informace, svolal už jednání zahraničního výboru. Místopředseda výboru Jaroslav Bžoch (ANO) označil situaci za bezprecedentní a reakci české strany za adekvátní, také čeká na detaily případu.

Komunistický poslanec Leo Luzar zdůraznil, že mu chybí jakékoliv informace o údajném zapojení ruských agentů, varoval před eskalcí česko-ruských vztahů. Jakýkoliv zásah cizího státu na území jiného je ale nepřijatelný a je nutné ho odsoudit, dodal. Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová požaduje od české vlády ještě razantnější kroky, případ považuje za akt státního terorismu ze strany Moskvy.

V Rusku v posledních letech uzavíraly některé české firmy smlouvy za miliardy. Řadu smluv a dohod uzavřely v listopadu 2017 na česko-ruském podnikatelském fóru za přítomnosti prezidenta Miloše Zemana. Šlo o smlouvy a dohody za 19 miliard korun.

Největší objem spolupráce tehdy nasmlouval Zetor Tractors. Společně s firmou KEMZ měl v plánu čtyři projekty. Česká firma dodává do Ruska komponenty traktorů, v místní továrně jsou pak sestavovány.

Společnost GE Aviation Czech, která vyrábí turbovrtulové motory, zas uzavřela smlouvu se společností UZGA (Ural Works of Civil Aviation) o autorizovaném servisním středisku motoru GE řady H.

Společnost Pragoimex zase podepsala smlouvu s firmou Uralvagonzavod, že bude pracovat na modernizaci českých tramvají ČKD T-3 pro ruská města. Výrobce zapalovacích svíček Brisk z Tábora uzavřel ujednání o podpoře s vládou Samarské oblasti. Spolupráce se týkala výroby senzory pro ruský automobilový průmysl ve městě Toljatti.

Zdroj