před 1 týden
27
Alternativa pro Německo neboli AfD musí před volbami do europarlamentu řešit další problém. Asistent Maximiliana Kraha, který vede kandidátku, byl obviněn ze špionáže pro Čínu. Jak moc to úspěch strany ohrozí a je AfD stranou diktatur? „Součástí DNA AfD je nedůvěra vůči tradičním médiím,“ řekla pro Český rozhlas Plus vedoucí Katedry německých a rakouských studií z Institutu mezinárodních studií Zuzana Lizcová.
Interview Plus Praha 20:31 26. dubna 2024
AfD v posledních dnech musela řešit několik kauz zapříčiněných údajnou spoluprací svých členů s Ruskem. Poslanec kandidující za AfD Petr Bystroň byl nařčen z přijímání úplatků z ruské strany. Měl údajně šířit ruskou propagandu.
Poslechněte si celé Interview Plus Šárky Fenykové. Hostem je Zuzana Lizcová, germanistka z Univerzity Karlovy
Asistent lídra kandidátky Maximiliana Kraha měl úzce spolupracovat s čínskou tajnou službou. Také měl podle spekulací vynášet tajné informace z Evropského parlamentu či sledovat činnost čínských disidentů.
Maximilian Krah se proti tomu dříve silně ohradil a označoval ty, kdo něco takového o jeho čínském asistentovi tvrdí, za rasisty. Přesto je Krah sám ve straně považován za sympatizanta Číny a za zastánce a obhájce čínských názorů.
Spolupráce se svým asistentem se vzdal až ve chvíli, kdy k tomu byl donucen stranickým vedením.
Podle vedoucí Katedry německých a rakouských studií Fakulty sociálních věd UK Zuzany Lizcové se snaží AfD minimalizovat škody a odvolává se na presumpci neviny a na nedostatečnost důkazních materiálů.
Alternativa pro Německo dál stojí za obviněným Bystroněm. ‚Je to kampaň proti straně,‘ míní poslanec
Číst článek
Zároveň se ale snaží od špionáží distancovat – oba spolupředsedové AfD odmítly vystoupit společně s Krahem a strana ho stáhla z veřejného prostoru. Pravděpodobně se nebude účastnit ani slavnostního shromáždění k zahájení evropské volební kampaně.
„Voliči AfD bezpochyby vnímají, že tyto kauzy probíhají, že se jim veřejnost a média velmi věnují. Na druhou stranu je otázka, jestli to ovlivní jejich rozhodnutí stranu nadále podporovat, protože součástí DNA AfD je nedůvěra vůči tradičním médiím. To znamená, že stejně tak, jak to interpretuje strana, že se jedná o zmanipulované zpravodajství, o určitý druh interpretace těch skutečností, tak zkrátka voliči AfD těmto věcem nemusí věřit,“ uvádí Lizcová.
Oficiální média a ministerstvo se k situaci vyjadřují méně než politické strany. Spolkový kancléř ale uvedl, že jsou podobné praktiky nepřípustné.
Hrozba pro německou demokracii?
Tradiční demokratická část politického spektra je většinou toho názoru, že je AfD velmi podobná minulým a současným autoritativním režimům.
„Podstatná část veřejnosti vnímá stranu AfD jako určitou hrozbu pro německou demokracii. Nicméně pokud se podíváme do průzkumu veřejného mínění, tak v současné době má strana na spolkové úrovni podporu někde kolem 18 procent voličů,“ komentuje Lizcová.
Pravicová AfD má ve Sněmu více než 100 extremistů, varuje německý rozhlas. Strana obvinění popírá
Číst článek
O Alternativě pro Německo se mnozí vyjadřují jako o pravicově extremistické či protiimigrační straně.
Není to tak dávno, co spolu s dalšími krajně pravicovými stranami připravovala plán na deportaci asi dvou milionů přistěhovalců. To odstartovalo rozsáhlé protesty proti krajní pravici.
„Do preferencí AfD se to příliš nepromítlo, ale vzešel z toho docela zajímavý a důležitý signál, a to ten, že německá společnost nechce podobným věcem jenom nečinně přihlížet, že si zkrátka myslí, že je důležité vyjádřit svůj názor a protestovat proti těmto tendencím,“ vysvětluje Lizcová.
Za radikálnější odnož AfD je braná její mládežnická organizace, kterou považuje za pravicově extremistickou i spolkový úřad pro ochranu ústavy.
Proč se mládežnická organizace radikalizuje? Jak se využívání sociálních sítí promítne na volebních výsledcích AfD? A mluví se o úplném zákazu strany? Poslechněte si celé Interview Plus výše.
