Kdo je ve skutečnosti Putin? Přece spasitel…

před 1 měsíc 33

Ani stovky let intenzivní racionalizace lidské existence prostřednictvím vědy nedokázalo udělat z ezoterie a magického myšlení muzeální exponát. Naopak se zdá, že v prostředí informačního chaosu a nejistoty tento přístup k chápání světa výtečně prosperuje. Zkusme se podívat na to, proč.

Na českém území působí sekta AllatRa, známá také pod názvem Tvořivá společnost. Její zdánlivou zvláštností není apokalyptická vize, to je pro sekty poměrně standardní aranžmá. Více překvapivá je prokremelská rétorika a šíření Kremlem prefabrikovaných konspirací. Vyškolený sovětský kágébák a vůdce současného největšího kleptokratického syndikátu světa Vladimir Putin, je podle učení této sekty vůdcem panslovanského hnutí, jehož cílem je boj se zlými elitami. Těmi zlými elitami jsou pochopitelně váleční štváči západu. Takhle to vypadá jako obyčejná prokremelská propaganda vtělená do konspirační teorie. Nicméně sekta AllatRa dokáže svým členům nabídnout mnohem více: ezoterický kompot z New Age, Teosofické společnosti a dalších sektářských utopií, což je pro spirituálně „zranitelné“ jedince lákavější než nějaká profánní povídačka o obyčejných pozemských elitách a jejich přízemních spiknutích. Zejména to světlo na konci tunely v podobě vůdce Noma, rozumějte Vladimira Putina, je přece neodolatelné.

Při hlubší znalosti lidského myšlení nemusí být vitalita ezoterických a magických výkladu světa tak překvapivá. Antropologie se snažila zrekonstruovat příčiny vzniku a rozvoje nejrůznějších teleologií, tedy konstruktů zdůvodňujících příčinnost či účel různých jevů či jejich složitějších komplexů. Vše v podstatě souvisí s potřebou hledání aktivního činitele v pozadí smyslově vnímaných vjemů, což máme společně s řadou živočišných druhů. Když někde v lese něco zašustí nebo zachrastí, každá veverka okamžitě zjišťuje, zda to byla spadlá větev, nebo blížící se predátor.

S rozvojem lidského mozku a nárůstem jeho kognitivní kapacity se toto hledání aktivního činitele začalo rozšiřovat a prohlubovat. Naši předkové si nemohli nelámat hlavu, kde se bere déšť, kdo hýbe sluncem nebo kdo metá blesky. Potřebovali znít aktivního činitele a nějak si ho pro sebe pojmenovat. Takhle vznikl celý vesmír religiózních a spirituálních činitelů v pozadí jevů, které nebylo jednoduché vysvětlit na základě hmatatelných důkazů.

Je nepochybné, že velké části těchto jevů byla jejich skalní podstata postupně odebrána. Pohyb planet, kondenzaci vody i elektrické výboje dokážeme nyní spolehlivě vysvětlit i bez potřeby instalovat do pozice aktivního činitele nějakou nadpřirozenou entitu.To ovšem samo o sobě ještě nic neznamená. V roce 2018 zveřejnil americký výzkumný projekt YouGov výsledky průzkumu, podle kterého pouze 66 % amerických mileniálů (lidí ve věku 18 - 24 let) pevně věřilo, že planeta Země má kulovitý tvar. Přitom pochybnost o fyzikálních důkazech tvaru planety mají zejména lidé tíhnoucí k náboženskému výkladu světa. Podle jiného průzkumu, provedeného v roce 2021 týmem University of New Hampshire, věří 10 % Američanů, že Země je placka.

Je zjevné, že pro určitou část lidí jsou jevy, pro které máme doslova skálopevné zdůvodnění či vysvětlení, otázkou pochybnosti. Co teprve komplexita složená z mnoha různých potenciálních faktorů, k níž si vytváříme postoj na základě společenského diskursu, nikoliv na základě vědeckých poznatků a důkazů? A co teprve, když se taková komplexita stane předmětem řízených manipulací v prostředí digitálního informačního chaosu, kde drtivá většina lidí nedokáže určit prvotní zdroj ani intenci a nedokáže proto přijaté sdělení spolehlivě interpretovat? Přitom právě v takovém prostředí si lidé dělají názory na všechny komplexní fenomény současnosti, jako je válka na Ukrajině, válka v Gaze, covid, energetika, imigrace a mnoho mnoho dalších témat.

Na čem tedy záleží, když si vytváříme nějaké pevné postoje a názory? V prvé řadě záleží na důvěře. Ve většině témat spoléháme na lidi, kteří jim rozumí a kteří jsou pro nás zároveň důvěryhodní, že nám pomohou téma pochopit. Když ale důvěru nemáme, nebo ji ztratíme, samotná expertiza je vcelku k ničemu. V jakémkoliv prostředí, v tom digitálním zcela, pak záleží primárně na tom, vůči komu nám zprostředkuje důvěru naše sociální bublina, tedy prostředí, ve kterém se pohybujeme a jehož postoje přirozeně sdílíme.

Spektakulárním příkladem byl covid. Během covid vyplavala na povrch ve své nahotě jednak krize autority institucí, jednak se ukázalo, jak rychle si pochybující část společnosti může najít nové autority, které se chopí příležitosti předložit vlastní teleologii skutečnosti. Vznikaly nejrůznější iniciativy, které na základě prvotních pochyb a následně také na základě často skutečně diletantského jednání tehdejší vlády vytvořily zcela nové konstrukty týkající se původu nového typu koronaviru, údajně skutečných cílů protipandemických opatření a samozřejmě - nejvíce - očkování proti covidu. Dá se do značné míry říct, že právě covid byl pomyslným bodem zlomu k tomu dostat na palubu pochybností a alternativních výkladů skutečnosti i naše spirituálně povznesené spoluobčany. Pandemie vytvořila pevný most k lidem, kteří se už před ní často stavěli velmi skepticky k nějakým světským pojetím zdraví a medicíny, včetně očkování (dobrý příklad nabízí svědectví zprostředkovaně Českým rozhlasem). A nutnost očkovat se je pochopitelně spolehlivě radikalizovala, načež rychle přešli po nabízeném mostě do pevného konspiračního obětí.

Protipandemická opatření začala postupně oslabovat, zato 24. 2. 2022 zahájil Kreml otevřenou agresi a plnoštábní válku proti Ukrajině. Profesionální konspirátoři, i ti, kteří si vybudovali své „pozice“ během covid, nelenili a z covid a očkování během krátké doby přepřáhli na prokremelskou propagandu. A naše ezotericky orientované přátele vzali na tuto pouť sebou. Zejména protiválečné a „chcimírové“ narativy těmto lidem vyhovují a dokážou se za ně postavit celou vahou svého přesvědčení.

Moon si říkáte, jak je možné, že se ezoterii tak daří, když je Česko jednou z nejméně religiózních zemí světa. Je to samozřejmě složitější. Jak ukazuje jeden z relativně nedávných průzkumů, v nějakou formu nadpřirozena věří třetina české populace. Jenže když měli respondenti zodpovědět na otázku, která nepřímo odkazuje k fatalismu (budoucí trest za špatné jednání), najednou jsme na třech čtvrtinách dospělé populace. A to je věru poměrně slušná základna k tomu naplnit onen fatalismus potřebnými kognitivními oporami, konstrukty, které mohou variovat od zavedených náboženství, přes různé fashion spirituální trendy až k vykládání karet a horoskopům.

Můžeme spekulovat, že česká kultura vytváří prostředí pro nereligiózní spiritualitu tím, že katolictví i další formy křesťanství historicky oslabily. Přitom je zjevné, že neoslabila potřeba hledání aktivního činitele, což je považováno za samotnou evoluční příčinu vzniku náboženství. Když naši předci v prehistorických dobách viděli blesk, potřebovali si zdůvodnit, kdo seslal ten oheň a vzhledem k jeho občasným ničivým dopadům také zdůvodnit, proč má potřebu takhle trestat.

Tato potřeba rozhodně nevymizela. Současnost je pro určitou formu magického myšlení živnou půdou. Důvodem je informační chaos, a komplexita problémů, před jejichž pochopení jsou lidé postaveni. To způsobuje potřebu vyložit si nějak příčinnost, kauzalitu těchto komplexních dějů a k tomu prostě určitá část společnosti využívá fantaskních konstruktů. Ne vždy musí být vysloveně spirituální povahy, většinou jde o konstrukty kombinující profánní a posvátné: svět ovládají reptiliáni, naše vědomí ovlivňují chemtrails, někde v Indickém oceánu je na mapách nezakreslený ostrov, na němž žije několik rodin mocných, kteří ovládají celý svět.

Otázka je, jestli s tím vlastně je možné vůbec něco dělat?

Odpověď rozhodně není jednoduchá. Těch faktorů, které ovlivňují celkovou společenskou inklinaci k dezinformacím nebo nějakým alternativám přijatelného obrazu reality, přijatelného v určitých hranicích skutečnosti a hodnotového rámce, je více a nelze jednoduše určit jednu proměnnou, kterou když se podaří změnit, dojde k nějakému zásadnímu obratu. Už jsem psal, že významným faktorem je informační chaos a komplexita těžko zvládnutelná pro určitou část populace. Tato část populace vždy bude stavět na důvěře či nedůvěře v autority, které pro ni reprezentují svět, v němž se ocitla.

A právě míra důvěry je tím zcela nejdůležitějším faktorem, který udržuje některé společnosti odolnější vůči dezinformačním bludům, jako třeba Skandinávce nebo Balty. Jednoduše na základě neslučitelnosti dezinformačních bludů s postoji autorit, které reprezentují systém a zároveň požívají vysokou míru důvěry.

Když budu konkrétní, pro tyto společnosti je jakákoliv forma přímé či nepřímé podpory nedemokratického a chronicky prolhaného Ruska naprosto nepřijatelná, tudíž i „chcimírové“ ideje, které patří do repertoáru prokremelských dezinformačních snah, jsou drtivou většinou odmítány jako absurdní. Přitom bezpečnostní situace v těchto zemích je mnohem závažnější s ohledem na přímou hranici s Ruskem, než například na Slovensku, kde se podařilo současnému premiérovi Ficovi zneužít vysoké míry nedůvěry a prostřednictvím dezinformací navodit obavu, že když Slovensko nebude Rusku po vůli, stane se obětí jeho agrese či nepřízně.

Dalším faktorem jsou komory ozvěn, tzv. bubliny, do kterých se příznivci podobných světonázorů spolehlivě uzavřou na sociálních sítích, případně v okruhu svých vrstevníků v případě seniorů a řetězových emailů, a tam si své postoje neustále upevňují.

Z hlediska hloubky důvěry v dezinformace záleží zejména na tom, proč a s jakou dispozicí lidé dezinformacím uvěřili. Existují psychosociální faktory, jako osamocení, pocit odcizení, pocit křivdy či trvalá absence uspokojení, které mohou podvědomě vést člověka k potřebě hledat zdůvodnění, proč je svět, v němž se ocitl, tak „zlý“, nepřijímající, neoceňující, případně proč se změnil k nepochopitelnosti. Už vzhledem k složitosti možných vlivů a nejasnosti jejich vzájemného poměru není jednoduché dávat nějaké obecné rady, jak člověku pomoci dostat se ze závislosti na dezinformačním vidění světa.

Člověk se sklony k magickému (ezoterickému) vnímání světa nezmění své mentální založení na racionální. Je ale nepochybně možné i takového člověka vymanit z prokremelské dezinformační mlhy, případně z antisystémového postoje. Jen je k tomu vždy třeba vztah, respekt, trpělivost a čas, během nějž je možné vstřícně poukazovat na důkazy, které vyvracejí dezinformační perspektivy.

Přečtěte celý článek