Kdo nahradí Řezníka z Teheránu? Íránský boj o moc sleduje po smrti Raísího celý svět

před 1 měsíc 60

Nečekaná smrt íránského prezidenta Ebrahíma Raísího, s nímž o víkendu havaroval v horách poblíž hranic s Ázerbájdžánem vrtulník, odstartovala nový boj o politickou moc v Íránu. S Raísím, který si kvůli masovým popravám na konci 80. let vysloužil přezdívku „Řezník z Teheránu“, se totiž počítalo jako s možným nástupcem duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Írán pod jeho vedením platil také za nejvýznamnějšího podporovatele palestinského teroristického hnutí Hamás ve válce s Izraelem a „spolehlivého přítele Ruska“.

Íránský prezident Raísí zemřel po pádu vrtulníku poblíž ázerbájdžánské hranice v neděli spolu s ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem. Smrt obou potvrdila v pondělí íránská státní televize. Kdo druhého nejmocnějšího muže Íránu nahradí, bude jasné až po předčasných prezidentských volbách. Dočasným zastupováním Raísího byl v pondělí pověřen viceprezident Mohammad Mochbar. Ten má teď nanejvýše 50 dní na uspořádání nových prezidentských voleb.

Smrt Raísího může sehrát roli také v tom, kdo se stane nástupcem nejvyššího íránského vůdce – 85letého ajatolláha Alího Chameneího, který drží v Íránu rozhodující moc už 35 let. Právě ajatolláh je v Íránu tvůrcem zahraniční politiky země.

O Raísím se totiž hovořilo jako o jeho možném nástupci, a jak upozorňuje Institut pro studium války (ISW), současně také jako o největším konkurentovi Chameneího syna Modžtába. Šéfa diplomacie ve funkci nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Ten je považovaný za Chameneího důvěrníka.

Raísí byl prezidentem téměř 90milionové islámské republiky od roku 2021 a v době smrti mu bylo 63 let. Dříve působil také jako ministr spravedlnosti. Na konci 80. let si vysloužil přezdívku „Řezník z Teheránu“. Stál totiž v pozadí masových poprav na konci irácko-íránské války v roce 1988, při nichž byly popraveny tisíce lidí. Tehdy 28letý Raísí seděl v tribunálu, který rozsudky smrti vynášel.

Později Írán pod jeho vedením podporoval politicky a velmi pravděpodobně i vojensky teroristické hnutí Hamás, které 7. října loňského roku zahájilo bezprecedentní útok na Izrael. Nedělním havárie se odehrála v době mimořádného napětí na Blízkém východě, kterým zmítá válka mezi Izraelem a radikálně-islamistickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jako odpověď na pravděpodobný izraelský útok na izraelský útok na konzulát v damašku Raísí pod vedením Chameneího minulý měsíc zahájil vlastní útok pomocí stovek raket a dronů odpálených na Izrael.

Raísího politika se v poslední době nesla také ve znamení sbližování vztahů s Ruskem a Severní Koreou. Írán například po vypuknutí války na Ukrajině uzavřel obrannou spolupráci s Ruskem a začal Moskvě dodávat vlastní sebevražedné drony HESA Šáhid-136. Ty Rusko používá k ostřelování ukrajinských měst.

Není proto překvapení, že mezi se mezi kondolenty v pondělí zařadili také ruský prezident Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Jejich role při posilování oboustranně přínosné rusko-íránské spolupráce je nedocenitelná,“ uvedl Lavrov podle agentury TASS. Putin napsal, že „Raísí byl vynikající politik, který celý svůj život zasvětil službě vlasti“ a silně se snažil o to, aby se vztahy Ruska a Íránu dostaly „na novou úroveň strategického partnerství“. Zemřelého prezidenta Íránu za „skutečného přítele Ruska“.

Přečtěte celý článek