Kdo se spoléhá jen na selský rozum, dopadne jako sedláci u Chlumce

3 měsíce starý 15

Ilustrační foto. | FOTO: Pixabay/geralt

Nový výzkum publikovaný v časopise Social Psychological and Personality Science naznačuje, že intelektuální pokora je vlastnost, která může chránit před dezinformacemi v médiích či před „falešnými zprávami“. Řada studií zjistila, že lidé s větší intelektuální pokorou byli soustavně více nakloněni zkoumání falešných tvrzení o COVID-19.

K čemu vědci dospali shrnuje článek na webu Psypost.org. V čem je problém, který se snažili badatelé řešit? Panují velké obavy z obrovského množství dezinformací, které kolují od začátku pandemie koronaviru. Patří sem třeba nepravdivé informace zahrnující konspirační teorie týkající se původu viru a různá zavádějící tvrzení, která bagatelizují závažnost pandemie. Média, akademici i světoví lídři už vícekrát uvedli, že taková tvrzení podkopávají snahu se chránit a mohou vést k dalšímu šíření viru. Jde tady o život, zdraví, normální životní styl a velké ekonomické škody. Velké lhaní nezůstane bez dopadu a přijde nakonec všechny draho. Pokud se s tím aspoň nesnažíme něco udělat.

Dále čtěte

archiv

Koronavirus ohrožuje svobodnou žurnalistiku. Pomozte nám fungovat dál

Epidemie koronaviru a uzavírání ekonomiky postihlo celou řadu odvětví. Mezi nimi je i žurnalistika, za kterou nestojí žádný oligarcha nebo ...

číst článek »

Výzkumný tým, který vedl Jonah Koetke na Pittsburské univerzitě, soudí, že když se lidé setkají s pochybnými informacemi, nejsou vůči tomu bezmocní, ale mohou se bránit. Musí ale podniknout kroky k vyhodnocení informací. Prověří si například zpravodajský článek, nebo se snaží najít další zdroj informací. Nazývají takový přístup „investigativním chováním“ a myslí si, že sklon k němu závisí na lidských vlastnostech, konkrétně na jedné, kterou nazývají „intelektuální pokora“.

„Toto téma nás zajímalo ze dvou důvodů. Za prvé nás zajímalo kvůli tomu, že dezinformace o COVID-19 jsou palčivá a nebezpečná záležitost. Považovali jsme za zásadní prozkoumat způsoby, jak zmírnit škodlivé účinky dezinformací. Za druhé, z teoretického hlediska, nás zajímalo, jaké chování může lidi ochránit před dezinformacemi,“ řekl Koetke, postgraduální student Pittsburské univerzity.

„Intelektuální pokora“ je schopnost rozpoznat vlastní intelektuální nedostatky a přijmout možnost, že se můžeme mýlit. Lidé se silnou intelektuální pokorou mají tendenci být více motivováni hledat znalosti a lépe rozeznávají rozdíl mezi silným a slabým argumentem.

Vědci zkoumali nezávisle tři skupiny.

V počáteční studii se účastníkům ukázaly dva skutečné novinové titulky týkající se COVID-19 a dva falešné novinové titulky týkající se téhož. Účastníci byli dotázáni, nakolik je pravděpodobné, že si ověří fakta v titulku, podívají se na zdroje článku, budou hledat alternativní názory, nebo si přečtou celý článek.

Výzkumníci zjistili, že lidé s větší „intelektuální pokorou“ častěji zapojují „investigativní chování“ v reakci na titulky falešných zpráv, ale ne při zkoumání titulků skutečných zpráv. „Koetke a jeho kolegové tvrdí, že to naznačuje, že intelektuální pokora je relevantní jen tehdy, když jde o prošetřování pochybných informací, které se zdají být v rozporu s renomovanými znalostmi.“

Dále čtěte

F24

Kupte si knihu rabína Lionela Blue: Zadní vrátka do nebe

Na e-shopu FORUM najdete skvělou knihu – Lionel Blue: Zadní vrátka do nebe, kterou vydalo nakladatelství TARTAROS. Lionel Blue (1930–2016) byl ...

číst článek »

Pak ještě následovaly dvě další studie. Pro nás je zajímavá ta třetí, která se zabývala spíše reálným chováním než deklarovanými úmysl. Respondentům výzkumníci ukázali dva falešné novinové titulky, které bagatelizovaly důležitost nošení roušky kvůli bránění šíření viru. „U každého titulku jim byla nabídnuta možnost otevřít novou stránku a vyhledat další informace k článku. V souladu s předchozími studiemi bylo u respondentů s větší pokorou výrazně pravděpodobnější, že budou zkoumat články o falešných zprávách a rozhodnou se hledat na internetu více informací.

Schopnost odolat dezinformaci závisí na více faktorech, ale studie ukazuje, že schopnost přiznat si někdy vlastní neznalost ohledně nějakého problému a snaha na to reagovat dalším pátráním je klíčová.

Není to nic, co bychom z našeho prostředí neznali. Někdo si přečte článek, kde pan doktor z nějaké nemocnice na kraji města napíše, že jeho pacientům na oddělení velmi prospívá lék Blablalin, Mektalin nebo stříkání do nosu Supernosin a hned tu informaci šíří dál, aniž si najde aspoň jeden další zdroj, kde se k tomu říká víc. Je zajímavé, že ti samí lidé takto lehkovážně nejednají, když si mají od někoho koupit ojeté auto. Kdo se spoléhá jen na selský rozum, dopadne jako sedláci u Chlumce. A to dnes jsme v situaci, jako kdyby proti sedlákům v bitvě vyjely nejmodernější obrněnce.

Zdroj