Ke dvěma stům českým generálům přibydou další

před 1 týden 38
Twitter

V České republice už nyní živíme 200 generálů. Přesto vláda tuto středu navrhla prezidentovi jmenovat šest nových generálů, a ještě povýšit některé již dříve jmenované generály. Například ředitele Bezpečnostní informační služby Milana Koudelku, který byl do první generálské hodnosti jmenován teprve nedávno. Kverulant.org proti této drahé ukázce papalášské arogance protestuje a žádá zastavení zvyšování počtu generálů. Kverulant upozorňuje na papalášské manýry už od roku 2009. Prosíme hlídejte papaláše s námi finanční podporou naší práce

Jmenování nových generálů 8. května 2023. Zleva: Vladimír Studený, voják, Radek Hasala, náčelník vojenské kanceláře prezidenta republiky, Michal Koudelka, ředitel BIS, Vladimír Posolda, ředitel ÚZSI, Martin Vondrášek, policejní prezident. ČTK / Deml Ondřej

Kabinet ve středu 24. dubna navrhl prezidentovi jmenovat šest nových generálů.  Mělo by k tomu dojít na den vítězství 8. května. Novým generálem by se měl stát šéf Generální inspekce bezpečnostních sborů Vít Hendrych. Na návrh ministryně obrany Jany Černochové (ODS) by mělo být jmenováno ještě dalších pět nových generálů. Všichni jsou vojáci z povolání. Michal Baran, ředitel sekce vojenského zdravotnictví ministerstva obrany. Velitel kybernetických sil Radek Haratek. Martin Janatka, náčelník štábu velitelství pro operace. Jiří Líbal, velitel 4. brigády rychlého nasazení a Jiří Růžek bývalý ředitel Vojenského obranného zpravodajství. Počet vojáků jmenovaných do první generálské hodnosti se tak velmi pravděpodobně zvýší 146 na 151 vojáků. Takový počet generálů na třicet tisíc vojáků není v civilizovaných zemích naprosto normální.  

Jedním z nejnevkusnějších a nejškodlivějších pozůstatků totalitní minulosti je poklonkování české společnosti před hodnostmi a tituly. K uspokojení poptávky po titulech mezi nekulturními nositeli moci dokonce vznikaly stejně nekulturní podvodné univerzitní katedry, jako svého času na právnické fakultě Západočeské univerzity či na slavné „univerzitě“ ve slovenském Sládkovičovu, tak oblíbené obzvláště mezi brněnskými politiky. Pseudodoktorát za cosi, co by na žádné slušné univerzitě na světě nebylo uznáno ani jako ročníková práce, na ní kdysi získal například politik a dokonce hejtman Michal Hašek (ČSSD). A protože jakkoliv podvodné, leč úřední razítko platí víc než slušnost a zdravý rozum, může dotyčný dodnes dokonce zkoušet i mnohem vzdělanější adepty na ministerstvu vnitra.

Švýcarská armáda nemá ani jednoho generála

S hodnostmi je to podobné – také si na ně potrpíme. Švýcarská armáda má kolem sto padesáti tisíc vojáků, tedy zhruba pětkrát víc než ta česká. Na rozdíl od ní ale nemá ani jednoho generála. Toho může mít pouze v době války a musí ho volit parlament – a jen na dobu trvání konfliktu. Pokud nějaký vyšší důstojník, třeba jeden ze čtyř plukovníků, jede na zahraniční služební cestu, je mu na dobu trvání výjezdu propůjčena generálská hodnost, aby jednání probíhalo na stejné hodnostní úrovni

V ČR už živíme 200 generálů

Že jsou v armádě generálové asi překvapí málokoho. Že jsou generálové u policie a tajných služeb by člověk asi také očekával. Místa, kde by čtenář generálské výložky asi nehledal jsou hasičské zbrojnice, celnice a věznice. Kverulant zmapoval, že v České republice došlo k jmenování do všech generálských hodností od roku 1998 do roku 2023 ve 406 případech. Z toho 309 jmenování připadlo na vojáky, 40 na policisty, 10 na příslušníky tajných služeb, 24 na hasiče, 6 na celníky a 17 na bachaře. Šlo však o jmenování do všech čtyř generálských hodností, a to brigádní generál, generálmajor, generálporučík, armádní generál. Počet jmenování tak neodpovídá počtu osob, které mají generálskou hodnost. Například u vojáků bylo za posledních 25 let do prvních generálských hodností nově jmenováno 146 vojáků. Za posledních 25 let bylo jmenováno v průměru 16,3 generála ročně, ale za poslední dva roky se s generály tak říkajíc roztrhl pytel. V roce 2022 jich bylo jmenováno 32 a v roce 2023 si pro generálské lampasy zašlo na Pražský Hrad 31 osob a podle všeho brzo přibydou další.

I 56 generálů je na Británii moc

Britská armáda má ve zbrani sto deset tisíc mužů a žen. Má řádově větší bojové zkušenosti ze skutečných konfliktů i z mírových operací. Generálů přitom potřebuje oproti české ani ne třiceti tisícové armádě pouze třetinu a to si lidé ze specializovaného armádního webu Froces stěžují, že jich má příliš. A to jich podle tohoto webu měla v létě 2023 jen 56. Z toho 44 generálmajorů (řadových i záložních), devět generálporučíků a tři generály.

Finsko, země s polovičním počtem obyvatelstva oproti České republice, má poloprofesionální armádu a povinnou vojenskou službu. Na zhruba dvacet tisíc mužů a žen ve zbrani jí stačí necelých dvacet generálů – a to mají ještě osm set sedmdesát tisíc osob v aktivních zálohách a válečné loďstvo navíc.

V české politické reprezentaci ovšem není nikdo, komu by tento až komický pozůstatek totalitní doby vadil. Na co vůbec potřebují generály policie, hasiči, celníci a vězeňská služba? Jejich dodnes přetrvávající vnímání jako „ozbrojených složek státu“ není nic jiného než zděděná představa militaristické organizace komunistické společnosti z dob stalinské diktatury. Dokonce i za Rakousko-Uherska byl na podstatně větším území říše velitelem šestnáctitisícového četnického sboru pouze generální inspektor a nejvyšší hodností ve sboru byl plukovník. Policie měla výlučně civilní hodnosti policejních ředitelů, radů a komisařů.

Povýšení za strašení veřejnosti?

Dalším povýšeným, by se měl stát ředitel Bezpečnostní informační služby Michal Koudelka. Navrhl to předseda vlády Petr Fiala (ODS). Koudelka by měl povýšit z pozice brigádního generála na generálmajora. Přitom Koudelku prezident Petr Pavel jmenoval do první generálské hodnosti teprve nedávno a to loni 8. května.

Michal Koudelka pronesl na konci března 2024 na tiskové konferenci tato slova: „Bezpečností situace je nejvážnější od druhé světové války. Měli bychom si naprosto jednoznačně uvědomit, že to, co dělají ruští vojáci na Ukrajině, to, co dělají palestinští teroristé v Izraeli, by naprosto bez milosti a bez soucitu dělali také u nás.“

Kverulant není sám, kdo se domnívá, že Koudelkův výrok o nejvážnější bezpečnostní situaci od druhé světové války byl naprostý žvást. Vždyť například v době ruské invaze do Československa v roce 1968 nebo v době rozmístění komunistických raket na Kubě, když byl svět skutečně na pokraji třetí světové války byla bezpečnostní situace násobně horší. Více například v článku serveru Novinky.cz s výmluvným názvem S výrokem o druhé světové válce to šéf BIS přehnal, míní experti.

Ve znaku Bezpečností informační služby je latinské heslo „Audi, vide, tace“, které říká, že příslušník zpravodajské služby má poslouchat, vidět a mlčet. Koudelka se tímto heslem evidentně neřídí, a nejen proto si dle Kverulantova názoru povýšení nezaslouží. Připomeňme si krátce, že Pavlův předchůdce na Pražském hradě Miloš Zeman, byl ke Koudelkovi silně kritický a návrhu kabinetu jmenování Koudelky do první generálské hodnosti celkem sedmkrát nevyhověl.

Výsluhy

Kromě miliardových přímých nákladů na mzdy generálů si totiž dovolujeme vyhazovat další miliardy za další přežitek komunismu, kterým je ve světovém měřítku neuvěřitelně rozhazovačný systém takzvaných „výsluh“ pro všechny příslušníky „ozbrojených složek státu“ bez ohledu na jejich zařazení po odsloužení pouhých patnácti let. Pro porovnání – na Slovensku tuto povinnou dobu už před několika lety zvýšili na dvacet pět let a ve Velké Británii dosáhne policista na výsluhy, které představují nikterak závratné přilepšení k důchodu, až po dosažení šedesáti let věku.

Prosba o podporu

Kverulant hlídá věrolomné politiky a rozežrané úředníky už od roku 2009. Pomáhejte nám v tom jakkoliv malým, zato však pravidelným darem. 

Za kverulantův tým Vojtěch Razima

Twitter
Přečtěte celý článek