Ke Krylovu odkazu se hlásí i dezinformační scéna. S jejími názory by nesouzněl

„Někomu velmi dobře pasuje, že se lidé nenávidí, že se kalí voda. Mezitím, co se hádáme o hloupostech, se totiž výborně krade – prodává, kupuje, kšeftuje a podvodničí neobyčejně nádherným způsobem.“

Tento citát přisuzovaný Karlu Krylovi zveřejnil 4. března 2024 na svém facebookovém profilu Jindřich Rajchl, dezinformátor a předseda neparlamentní strany PRO, aby k němu vzápětí připojil svůj komentář. „Až tohle pochopíme, tak konečně vyhrajeme. Přestaňme se hádat o hloupostech a postavme se do jednoho šiku! 23. 3. 2024 Václavák!“ napsal.

Písně Karla Kryla jsou stále současnější:

Písně Karla Kryla jsou po letech stále současnější. Naneštěstí

Jen osm minut poté, co umístil tento příspěvek na svůj profil, jej nasdílela dezinformační skupina NEOČKOVANÍ CZ, SK pro MÍR ! NE VÁLCE ! (název skupiny jazykově neupravujeme, pozn. red.).

Hudební skupina Ortel zase oznámila, že na 6. dubna 2024 od 20 hodin chystá v Ostravě vzpomínkový večer na Karla Kryla. Plakát propagující tuto akci doplnila Krylovou fotkou a citátem: „Už zase ryjem držkou v zemi.“

Co lze k tomuto permanentnímu využívání zpěvákova jména uvést? Že se na něm přiživují lidé, jejichž dosavadní profesní či politická dráha s Krylovými životními postoji vůbec nekonvenuje.

Případ Rajchl

Je přinejmenším zarážející, že se k úvodnímu citátu pranýřujícímu prodávání, kupování, kšeftování a podvodničení hlásí právě Jindřich Rajchl – tedy člověk, který předtím, než začal usilovat o politickou kariéru, proslul zejména kauzou nepřátelského převzetí pražského amatérského tenisového klubu TJ Karlín Tesla.

Do tohoto klubu se podle webu Seznam Zprávy přihlásil se svými známými a členy své rodiny v roce 2013, aby pak s pomocí účelově nabraných členů sportovní spolek převzali a zpeněžili jeho pozemky.

Předseda Klubu Karla Kryla Vojtěch Klimt vydal zpěvákovů biografii:

Vojtěch Klimt ke knize o Karlu Krylovi: Měl plány na desetiletí dopředu

„Přehlasovali původní dlouholeté členy klubu a pozemky, na nichž byly kurty, byly vyvedeny do firmy s vlastníkem v daňovém ráji,“ uvedl loni v dubnu web Seznam Zprávy s odvoláním na soud, který později označil tuto transakci za nelegální. Rajchl později tvrdil, že u prodeje nebyl, ale někdejší klubový předseda Jaroslav Merta zmiňoval jako šedou eminenci stojící za ovládnutím klubu právě jeho.

Položil si někdy Jindřich Rajchl otázku, co by asi na toto jeho jednání říkal Karel Kryl? Případně, jak by zpěvák, zastávající názor, že lež a strach jsou nejlepší spojenci jakékoli diktatury, reagoval na politika, který svou agendu postavil právě na opakovaném šíření lží a strašení lidí? (Příklady jsou Rajchlovy nikdy nevyplněné „předpovědi“ týkající se cen paliva dosahujících 150 Kč za litr či údajně hrozícího konce českých jaderných elektráren.)

Přivlastnění Kryla

Stejně tak se můžeme ptát, jak by Karel Kryl reagoval na to, že ho citují dezinformační skupiny šířící aktivně ruskou propagandu. To se týká třeba právě výše zmíněné skupiny Neočkovaní, která se původně jmenovala jen „NEOČKOVANÍ CZ, SK“, aby si v roce 2022 jen pár minut poté, co Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, přidala do názvu slova „Pro mír. Ne válce“ a začala šířit materiály na podporu agresivního Ruska.

Je paradoxem, že Krylův verš „Demokracie rozkvétá, byť s kosmetickou vadou, ti, kteří kradli po léta, dnes dvojnásobně kradou“, pocházející z písně Demokracie z počátku 90. let, dnes často sdílejí například komunisté, jichž byl Kryl celoživotním odpůrcem, nebo třeba dezinformační rádio Svobodný vysílač, šířící různé dezinformace, konspirační teorie i ruskou propagandu. „Proč musela Ruská federace jít udělat pořádek na Ukrajinu a proč tak kolektivní Západ řičí – souhrn podstatných fakt,“ uvádí se například v jedné upoutávce Svobodného vysílače z roku 2022. „Vladimír Putin se vyjádřil k úpadku západního bankovního systému!“ tvrdí se v jiné z letošního ledna.

Přečtěte si příběh první a poslední desky Karla Kryla:

Od Bratříčka k Monologům. Příběh první a poslední desky Karla Kryla

Proti „přivlastňování si“ Kryla ze strany komunistů protestoval už před lety také hudebníkův bratr Jan Kryl. „Někteří veřejně známí lidé si (o Karlu Krylovi, pozn. red.) vymýšlejí neuvěřitelné nesmysly a pak je dokonce pouštějí do éteru. Mnohem víc mi ale vadí, že si dnes komunistické rádio bere Karla za svého zpěváka, že se Ransdorf s Grebeníčkem přiznávají, že za totáče poslouchali Kryla, nebo že agenti StB a fašisti zpívají na veřejnosti,“ uvedl už v roce 2007 Jan Kryl v rozhovoru se serverem iDnes.

Velmi diskutabilní je i otázka, jak by se Karel Kryl tvářil na to, že se k jeho odkazu hlásí skupina Ortel, jejíž lídr Tomáš Ortel v minulosti například opakovaně vystupoval na shromážděních nacionalistické strany Národní demokracie vedené Adamem B. Bartošem, jenž byl později pravomocně odsouzen k podmíněnému trestu za antisemitismus.

Případ Nohavica vs. Kryl

To, jakým způsobem si česká dezinformační a proruská scéna „přivlastnila“ Karla Kryla, se do značné míry odráží i na tom, jak tato scéna v současnosti přijímá Jaromíra Nohavicu. Ten byl zejména v 80. letech minulého století považován díky svým umělecky silným a občansky velmi odvážně znějícím textům mnoha lidmi za Krylova následovníka.

Sám Nohavica se po listopadové revoluci v roce 1989 opakovaně vyznal ze svého obdivu ke Krylově osobnosti i tvorbě a po Krylově smrti se zařadil mezi nové interprety jeho písní. „Já sám jsem ho poprvé viděl v Porubě v amfiteátru jako středoškolský student, abych se s ním po více než dvaceti letech potkal jako kolega písničkář,“ uvedl například v dubnu 2014 na úvod koncertu v ostravském klubu Parník, který tehdy u příležitosti nedožitých Krylových sedmdesátin věnoval výhradně jeho písním.

Karlu Krylovi věnujeme speciál:

Dvě kulatá výročí. Deník.cz věnuje březen velikánovi 20. století Karlu Krylovi

Kritici současných Nohavicových postojů ale dlouhodobě poukazují na to, že Nohavica ještě před listopadem 1989 podepsal spolupráci se Státní bezpečností. Jí pak mimo jiné podal hlášení o své cestě za železnou oponu do Vídně, kam ho tehdejší komunistické úřady pustily, i když jel koncertovat tamní početné obci politických emigrantů. V hlášení uváděl mimo jiné podrobnosti o Krylovi.

„Po ubytování v hotelu Admirál se pramen setkal s Karlem Krylem, který přicestoval do Vídně ve stejný den. Po seznámení se dohodli na schůzce v restauraci Nachtazyl, kde byl pramen očekáván čs. emigranty z kulturního prostředí,“ citoval v roce 2006 estébácký přepis Nohavicových informací časopis Respekt v článku Tajemství Jaromíra Nohavici.

Nohavica tehdy estébákům podle jejich záznamů popsal i další schůzku s Karlem Krylem „v ranních hodinách, kdy byla přítomna Krylova spolupracovnice z Rádia Svobodná Evropa“ a kde si prý Kryl stěžoval, že „rádio ovládají emigranti z let 1948 a 1968, kteří nemají zájem na nějakém sbližování mezi národy, ale snaží se vyvolávat nepřátelství“.

Za oponou Gottova protestsongu:

Za oponou Gottova protestsongu: Chůzi na tenkém ledě zpěvák nakonec ustál

Nohavica později svou spolupráci s StB popsal často citovanou větou „Byl jsem s děvkou, ale seděl jsem s ní pouze v kavárně, na pokoj jsem s ní nešel.“

Jeho mlžení a zapírání bylo ale později kritizováno. „Tedy opravdu nic světoborného, žádné orgie s ‚děvkou‘ nahoře v pokoji. Pro StB nicméně přesto pramínek informací v ceně zlata. Zaprvé tyto a podobné ‚banality‘ umožňovaly vládcům zavřené, totalitní společnosti zjišťovat, co si lidi zhruba myslí. Zadruhé lámalo kývnutí na spolupráci s nenáviděnou tajnou policií ‚agentům‘ páteř. Zatřetí dávali udavači estébákům páku, jak náš svět ovládat a manipulovat: pomáhali stavět mýtus, že StB ví všechno – co jste včera večeřeli, že váš manžel chrápe, co jste říkal v jednu v noci na schůzce se třemi kamarády… V neposlední řadě pak ‚banální‘ výpovědi sloužily i ke kontrole pravdomluvnosti jiných agentů,“ komentoval to výstižně Jaroslav Spurný z Respektu.

Spurný v článku zmiňoval také Krylova slova o Nohavicovi: „Nohavica je formát, osobnost, jediné, co mi vadí – že nepromluvil o své minulosti.“

Stále blíže Rusku

Nohavicovo mlžení kolem spolupráce s StB veřejně zkritizoval i další písničkář z emigrace Jaroslav Hutka, který v reakci na ně složil v roce 2007 píseň Udavač z Těšína.

Zdroj: DeníkNohavica, jenž zpočátku projevoval v této otázce jistou sebereflexi a byl o ní ochoten alespoň částečně hovořit, se pod sílící kritikou začal stále více přimykat k táboru těch, kteří jej nekriticky adorovali – přičemž šlo často o lidi, kteří z minulého režimu profitovali. Postupně si začal obdiv tohoto tábora udržovat tím, že se mu začal svými postoji stále silněji přibližovat.

V roce 2018, tedy čtyři roky po ruské anexi Krymu, přijal z rukou Vladimira Putina Puškinovu medaili, kterou si nechal i po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Už v době invaze navíc začal skládat popěvky pro internetový pořad Aby bylo jasno, provozovaný Janou Bobošíkovou – za bývalého režimu vysokou funkcionářkou tehdejšího Socialistického svazu mládeže, jež v roce 2008 kandidovala za tehdejší Komunistickou stranu Čech a Moravy na prezidentku republiky (ještě před vlastní volbou ale kandidaturu stáhla).

Symbolem ukrajinského boje je zhudebněná báseň:

Nikdy nebudeme bratry. Symbolem ukrajinského boje je zhudebněná báseň

V rámci tohoto pořadu odehrál i tzv. virtuálku Počkáme, co řekne, v níž se v souvislosti s válkou na Ukrajině a tehdejším dopadem ukrajinské obranné rakety na polské území trefoval nikoli do Putina, ale do amerického prezidenta Joe Bidena. Nohavicovu společnost začaly také stále častěji vyhledávat některé osobnosti proruské dezinformační scény, například senátorka a dezinformátorka Jana Zwyrtek Hamplová.

Je otázka, jestli by právě Karel Kryl stál dnes o to, aby tito lidé mluvili o jeho odkazu a interpretovali jeho písně.