před 1 měsíc
90
Architekt Lukáš Smetana má stejně jako další dvě pětiny obyvatel podle průzkumu STEM výrazně kladný vztah k Evropské unii. Protože má občasné výhrady, sociologové by ho zařadili do skupiny Příznivců EU. V roce 2016 se přijel podívat do bývalé mlýnské továrny, která byla na prodej. Stavbu od slavného architekta Josefa Gočára za 20 milionů koupil a opravil. Díky evropské dotaci tak v Pardubicích vznikl jedinečný společensko-kulturní areál.
Rozděleni Evropou Pardubice 7:00 27. února 2024
„Já jsem trošku nezodpovědný člověk. I tato koupě byla určitý druh nezodpovědnosti. Chtěl jsem areál zachránit, ale koupili jsme ho bez vize,“ popisuje Radiožurnálu Lukáš Smetana.
S architektem Lukášem Smetanou natáčela reportérka Naďa Kubínková
Společně vstupujeme do prostoru, který byl v minulosti plný obilí. „Nacházíme se v dvanácti obilných násypkách, každá násypka fungovala na deset vagónů obilí a skladovalo se tady obilí pro vedlejší mlýn,“ ukazuje Smetana.
Teď už tady ale obilí není, z prostoru se stala galerie. Když se podíváme násypkami nahoru, vidíme prosklenou dlažbu horního společenského sálu. Rekonstrukci historického sila i dalších budov mlýnského areálu, který je od roku 2017 národní kulturní památkou, pokryla z velké části právě evropská dotace.
Bez ní by to podle architekta Smetany nešlo. „Kdybychom přistoupili k variantě, že to budeme komerčně rekonstruovat, tak by to takto nikdy nedopadlo. Díky evropským penězům se zde staly objekty spíše kulturní, zároveň tady vzniklo plno veřejného prostranství,“ vzpomíná.
Bez dotace by to nešlo
Hypotetická otázka zní, jak by tohle místo vypadalo, kdyby nebyly evropské peníze. „To bychom viděli obdobný příklad, jako je v pražských Holešovicích. Tam se starý mlýn předělal na klasicky komerční objekt, kde jsou kanceláře. Bylo by to možná kvalitně zrekonstruované, ale nikdy ne pro veřejnost, občany města a návštěvníky regionu,“ míní Smetana.
Problémy nebo komplikace s vyřizováním těch evropských peněz podle něj nenastaly. „Díky tomu, že v Pardubicích je plno lidí, kteří měli rádi celý areál, nám nikdo neházel klacky pod nohy. Žádné velké komplikace nebyly,“ říká Smetana.
Na otázku, jestli se cítí jako Evropan, architekt odpovídá, že ano. „Myslím si, že už za první republiky jsme byli součástí Evropy. Zároveň ale vím, že Evropská unie má plno různých úskalí a zákonů, které člověk na první dobrou nepochopí. Stále si ale myslím, že to je velmi dobrý směr,“ říká.
„Myslím si, že Evropská unie by měla být v něčem trošku tvrdší, že bychom se měli více spojit, třeba v případě blízkého konfliktu nebo zbrojení. Díky unii vzniká velké množství demokracie, ale je to kostrbaté v tom, jak bereme ohledy na všechny možné situace, které svět nabízí. Zatím mě nenapadá, jak jinak by to mělo fungovat,“ uznává Smetana.
V poslední době se také hodně mluví o zavedení eura. „Nejsem ekonom, takže nedokážu odhadnout, jaké to má negativní vlivy. Já jsem pro euro. Myslím si, že plno skupin pro euro není kvůli tomu, že vlastní černé peníze a po přechodu na euro je budou muset legalizovat,“ myslí si.
Architekt doufá, že unie bude fungovat i dál. „Doufám, že oddělení Anglie vzniklo tlakem zvláštních lidí, kteří až teď zjistili, jaké to mělo souvislosti. Česká republika není tak velká, aby byla sama. Samozřejmě si musíme nechat svou kulturu a jazyk, ale když budeme součástí velkého společenství, budeme i více chráněni vůči okolnímu světu,“ dodává Lukáš Smetana, který je příznivcem Evropské unie s minimálními výhradami.
