Klíčový politický rok. Šest stran bude volit nové vedení

2 měsíce starý 18

Všechny strany vyjma TOP 09 plánují své sněmy na dobu ještě před říjnovými volbami. „Klíčovou změnu lze očekávat u KSČM, kde současný předseda předem avizoval, že se o post již ucházet nebude. U TOP 09 pak bude pochopitelně záležet na tom, jak uspěje ve volbách,“ míní politolog Josef Mlejnek z katedry politologie Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Právě komunisté, kteří neúspěšně plánovali sjezd v dubnu loňského roku a posléze i v listopadu, už nechtějí čekat na třetí pokus o sjezd, který by měl proběhnout na konci března, a část vedení chtějí vyměnit už v rámci jednání svého ústředního výboru. Podle stranických pravidel však lze tímto způsobem nové členy předsednictva zvolit v případě, že ti stávající oficiálně rezignují. To po loňském debaklu v krajských volbách učinila jen místopředsedkyně a europoslankyně Kateřina Konečná, ostatní včetně šéfa strany Vojtěcha Filipa dali své funkce pouze k dispozici. Vojtěch nechtěl upřesnit, jak se na výboru zachová. „Žádný chaos ve straně nepřipustím, dokud nerozhodne kolektivní orgán,“ řekl pouze Filip.

Konečná uvedla, že by se nejvyšší stranický orgán mohl sejít již tento týden, záleží ovšem na vývoji pandemie. „Zatím z důvodu epidemiologické situace nemůžeme svolat ústřední výbor. Jakmile nám to situace dovolí, výbor se sejde a v programu jednání je už nyní zařazen bod: výměna vedení strany,“ sdělila mluvčí strany Helena Grofová.

O loňském volebním debaklu budou hovořit na sjezdu také sociální demokraté. Původně se měli sejít v lednu, nově se hovoří o březnu či dubnu. „Pro grémium ČSSD je prioritní prezenční forma stranického sjezdu, a to i za cenu posunu termínu,“ řekla mluvčí strany Eva Gregorová. Předseda sociálních demokratů Jan Hamáček zatím neuvedl, zda bude funkci těsně před sněmovními volbami obhajovat. Po prohraných volbách již loni nicméně oznámil ministr zahraničí Tomáš Petříček, že nebude obhajovat svůj místopředsednický post.

Jasná volba u ANO a SPD

Překvapení se naopak neočekává u vládního hnutí ANO, které už téměř devět let vede premiér Andrej Babiš. Sám chce na funkci znovu kandidovat, se směřováním hnutí však není spokojený. „Sám jsem to hnutí vypustil a myslím, že některé krajské organizace nepracují tak, jak by měly. Musíme si o tom promluvit,“ uvedl Babiš pro Blesk Zprávy. „To hnutí musí vygenerovat nějaké osobnosti – a tam myslím, že máme velké rezervy,“ dodal premiér.

Na celostátním sněmu hnutí ANO, který byl z konce letošního ledna přeložen bez pevného data na jaro, se nicméně vymění další klíčové posty v předsednictvu. Jaroslav Faltýnek po podzimní aféře ve vyšehradské kapitule na post prvního místopředsedy rezignoval a znova na něj kandidovat nehodlá. Křeslo se třese také pod místopředsedkyní Jaroslavou Pokornou Jermanovou, která loni ztratila hejtmanství ve středních Čechách.

Žádné změny zřejmě nenastanou ani ve vedení hnutí SPD, svou roli předsedy chce obhájit jeho zakladatel Tomio Okamura. „Volební sněm by měl proběhnout ve druhé polovině roku a uvidíme, jakou formu nám situace dovolí,“ uvedla mluvčí hnutí Barbora Zeťová. Některé partaje zvažují on-line variantu sjezdu, ale jen jako krajní možnost, neboť zákulisní debaty a dohody patří neodmyslitelně ke každému setkání straníků.

Vyčkávající TOP 09 a připravený Rakušan

Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová zatím nechtěla upřesnit, zda bude na listopadovém sněmu strany post obhajovat. „Upřímně řečeno se soustředím zejména na volby do Poslanecké sněmovny a podle výsledku, kterého se podaří dosáhnout, budu řešit, zda je oprávněné obhajovat pozici předsedkyně,“ řekla poslankyně.

Starostové a nezávislí odsunuli setkání straníků z března na konec června s nadějí, že budou pro sněm lepší podmínky. „Pokud dostanu důvěru krajských organizací, jsem připraven post předsedy obhajovat,“ řekl šéf hnutí Vít Rakušan.

Zdroj