Klopp? Dřevák, mydlil to jako kráva, vzpomíná Chaloupka. A vyhlíží invalidní důchod

3 měsíce starý 17

Klopp? Dřevák, mydlil to jako kráva, vzpomíná Chaloupka. A vyhlíží invalidní důchod

Záložník s vynikajícím náběhem do pokutového území a výborným zakončením se stal se 17 góly nejlepším střelcem ligy, z toho jedenáct vstřelil hlavou. Léta však pádí, veteránům rychle přibývají, loni oslavil šedesátku. A chystá se na další přestup - do invalidního důchodu.

Termín invalidní důchod zní pro fotbalistu evropské úrovně, účastníka MS 1982 ve Španělsku strašidelně. Skutečně je to tak vážné?

Opravdu mám zažádáno, proces probíhá. Trvá několik měsíců. Když jsem v dubnu loňského roku přišel o práci, pět let jsem dělal v chomutovské firmě zaměřené na výškové práce, začal jsem se o to zajímat. Mluvil jsem s jedním známým, který mi řekl, že mám na něj nárok. Moje tělo je vrcholovým fotbalem zdevastované. Prodělal jsem operaci obou kyčlí, totální endoprotézy, nyní je mám umělé, kolena mi řezali ještě za dobu mé kariéry v Bohemce. Měl jsem i příhodu se srdcem. Je toho dost. Do řádného starobního mi zbývají ještě necelé tři roky.

V německé Fortuně Düsseldorf jste strávil tři sezony, poznal jste i v ročníku 1989/1990 nejvyšší soutěž bundesligu. Půjde vám důchod i ze západu?

Konečně se ho dočkám, mám podle výpočtu nárok asi na 350 eur měsíčně. Když jsem si ho chtěl jako jiní nechat vyplatit hned po skončení angažmá, nešlo to, protože se v mé době Německa sjednotila a bývalí dederóni (občané NDR - poz. red.) vybrakovali celé konto. Tak až nyní.

Zhuntované tělo je následek děsivých dávek trenéra Tomáše Pospíchala?

Docela určitě. To nešlo vydržet ani za mlada. Nastřádalo se to. K tomu červencová příhoda se srdcem.

Jak se to přihodilo?

Stalo se mi to, jak jinak, na hřišti. Šel jsem si zakopat s bývalými spoluhráči jako obvykle. Bylo neskutečné vedro, já měl v práci dost napilno, moc jsem nepil. Najednou mě začalo tlačit na prsou. Zavolali mi rychlou a odvezli do chomutovské nemocnice na EKG. Diagnóza - ucpaná céva. Následoval převoz do krajské nemocnice v Ústí nad Labem, o půlnoci už bylo po zákroku, cévu mi roztáhli a vyčistili. Druhý den následoval převoz na JIP do Chomutova, kde se mne ujal lékař-kamarád Miroslav Šofr. Sice slávista, který to ani neskrývá, bál jsem se, co bude umět. Jinak však výborný kluk. Ale neuhlídal mě. Už po třech dnech jsem se oblékl a prohlásil, že jdu domů. Zíral, divil se, znovu mě tedy proklepl, nakonec mě pustil.

Pořád si chodíte zakopat za staré pány nebo internacionály, kde vládne přísnou rukou váš bývalý spoluhráč z československého týmu Jan Berger. To můžete sportovat dál?

Právě musím. Musím sportovat, abych se opět dal do pořádku a nabral kondici. Před měsícem jsem byl na vyšetření a díky těmto aktivitám je srdíčko v pořádku.

Nápor na něj přestavují především stresy. Pořád ještě trénujete?

Teď nebylo koho, protože koronavirová pandemie amatérské soutěže zrušila. Ale v trenérském stavu vedený jsem. Loni v lednu přišli za mnou, abych převzal u nás v Jirkově mužstvo SK Ervěnice a pokusil se je zachránit v A třídě. Jestli to bude nápor na srdce, to nedokážu zatím posoudit. Nehrálo se.

Příslušníci vaší generace odcházejí, nedávno zemřeli jiní dva účastníci MS 1982 ve Španělsku: kanonýr italských mistrů světa Paolo Rossi a fenomenální argentinský bůžek Diego Armando Maradona. Jak na ně vzpomínáte?

Pro mě bylo záhadou, jak se Rossi dostal na šampionátu do takové formy. Měl roční zákaz pro podloudné sázky, známá aféra Tottocalcio, vrátil se do mužstva dva měsíce před zahájením šampionátu. My na podzim 1982 v kvalifikaci ME nastoupili proti čerstvým mistrům světa na San Siru, remíza 2:2 byla šokem. Paolo nebyl moc vysoký, uměl ale dávat góly, uměl se namotat do šance. Při zápase jsme se moc nepotkávali, on měl jiné úkoly, já také. Gól jsem dal jen já. Byl to nezapomenutelný zápas. A Maradona je prostě pojem. Společně s Pelém nejlepší fotbalista všech dob. Uměl na hřišti neskutečné věci. Škoda, že už s Rossim nejsou mezi námi.

Bohemians se vám za devět let vašeho působení dostali pod kůži. Sledujete, jak si vedou?

Vím, že měli také nějaké starosti s nákazou, nastupovali s náhradníky, což se projevilo na výsledcích. Ale jaro nebylo špatné. Snad se opět zvednou. Jezdit na zápasy se nedalo, tak je sleduju jen v televizi.

Po skončení hráčské kariéry jste působil jako trenér v různých klubech, i na Slovensku. Není vám líto, že vás jako nejúspěšnějšího hráče v historii vedení Bohemians nikdy neoslovilo, abyste klokany převzal?

Já byl trošku rozčarovaný spíš z toho, že si z naší mistrovské generace nevzpomněli na nikoho. Přitom Přemysl Bičovský nebo Standa Levý jako trenéři úspěchy měli. Klidně mohli Bohemku převzít. Vím, že Vláďa Hruška teď vede béčko, ale není toho moc.

Platí pravidlo, že výborný hráč je i dobrým trenérem?

Ne docela a bez výjimky. Příkladů by se našlo mnoho. I těch obrácených. Uvedu jedno jméno - Jürgen Klopp. Naprostý dřevák na hřišti, někdy až fotbalově trapný. Nastoupil jsem proti němu asi dvakrát, když hrála Fortuna Düsseldorf druhou německou ligu a on kopal za Mainz. Mydlil to jako kráva noha nenoha. Nyní je ovšem jeden z nejuznávanějších koučů ve světě. Hrozně mu fandím, líbí se mi, jak s mančaftem žije. A Liverpool se pod ním neuvěřitelně zvednul. Poskládal mužstvo tak, že loni jasně vyhrálo Ligu mistrů a nadále hraje nahoře.

Federální ligu jste však nejprve poznal v Teplicích. I ty sledujete?

Samozřejmě, má k nim pořád blízko. A moc si vážím jejich šéfa pana Šedlbauera, který se vždy vymezoval proti nekalým praktikám ve fotbale. Má správný přístup, odmítá zákulisní čachry. Fandím mu.

Ve vaší kariéře vám byl dvakrát upřený pro ofsajd regulérní gól. V kvalifikaci ME 1984 s Rumunskem, který by znamenal postup na šampionát do Francie, v roce 1985 proti Trnavě mohl přinést druhý titul pro Bohemians. Nehryžete si ret, že nebyl tehdy VAR, který by omyly rozhodčích odhalil?

Co můžu dělat, tohle je jen koukání mrtvému do zadku, jak se říká. Za nás to zkrátka nebylo, nelze si tím po tolika letech drásat duši. Je ovšem pravda, že by video odhalilo, že to ofsajdy nebyly. Všechno by se vyřešilo během minuty nebo dvou. VAR je určitě dobrá věc, jen mi vadí, že není v lize na každém střetnutí. To je trošku nespravedlivé.

Nyní vyšla vaše monografie Klokan s gólovou hlavou. Máte z knihy radost?

Myslím, že se moc povedla. Ohlasy mám náramné, líbí se. Nejen obsahem, který je poměrně rozsáhlý, ale je hezky udělaná i designově. Mám z ní radost.

Není škoda, že nevyšla v roce 1983, kdy jste byl ve vrcholné formě?

Já jsem rád, že vůbec vyšla. A navíc jsem se mohl dívat na všechno s větším nadhledem.

Zdroj