Kolik se do akce zapojilo agentů a proč útočili? Otázky a odpovědi ke kauze Vrbětice

1 měsíc starý 13

Kolik se do akce zapojilo agentů a proč útočili? Otázky a odpovědi ke kauze Vrbětice; Zdroj foto: Reuters

Kde k výbuchu došlo? Komu objekt patří? 

K výbuchu došlo 16. října 2014 v komplexu muničních skladů ve Vrběticích na Zlínsku. Tento den ráno explodoval sklad číslo 16. O dva týdny později, 3. prosince, pak vybuchl také sklad číslo 12. Při prvním výbuchu zemřeli dva lidé. Oba sklady si od státního podniku Vojenský technický ústav pronajímala ostravská firma Imex Group.

Kdo podle vyšetřovatelů útočil ve Vrběticích? 

Podle informací policie stáli za výbuchem dva muži s ruskými pasy. Média je identifikovala jako členy ruské vojenské rozvědky GRU Anatolije Čepigu a Alexandra Miškina, tedy ty samé muže, kteří se v roce 2018 v britském Salisbury pokusili nervově paralytickou látkou novičok zabít bývalého dvojitého agenta Sergeje Skripala a jeho dceru. Dvojice patří ke zvláštní jednotce 29155, která má za úkol provádět násilné akce v zahraničí. Podle Ruska jde o civilisty.

Jednala dvojice agentů sama?

Podle zjištění týdeníku Respekt a severu Bellingcat byla akce rozsáhlejší, než se doposud popisovalo - účastnit se jí mělo nejméně šest agentů GRU ze zmíněného komanda a na akci osobně dohlížel velitel jednotky Andrej V. Averjanov. Ten se takto mimo Rusko účastnil jen dvou známých akcí, což naznačuje, že útok na Vrbětice musel být pro Rusko důležitý.

Kde všude se agenti pohybovali?

Do Česka měli Miškin a Čepiga přiletět 13. října 2014 pravidelnou linkou z Moskvy. Při vstupu se prokázali pasy vystavenými GRU s falešnými jmény Ruslan Boširov a Alexandr Petrov. Přiletěli do Prahy, poté pobývali v hotelu Corrado v Ostravě, 16. října pak odjeli do Rakouska a odletěli zpět do Moskvy.

Předem si také jako údajní obchodníci zarezervovali vstup do skladu ve Vrběticích mezi 13. a 17. říjnem 2014. O tom, že by Vrbětice opravdu osobně navštívili, zatím policie přímý důkaz nemá, považuje to ale za vysoce pravděpodobné.

11. října 2014 přiletěl do Vídně jiný agent Nikolaj Ezhov, který si v Rakousku půjčil auto a o dva dny později jím na letišti vyzvedl velitele jednotky Averjanova. Společně pak odjeli do Ostravy, kde měli společně s Miškinem a Čepigou útok připravit.

Česko v průběhu roku 2014 navštívili ještě další agenti, kteří se podle Respektu a Bellingcatu na akci podíleli. Na přelomu ledna a února pobýval v Česku Sergej Fedotov, podle médií pravým jménem Denis Vjačeslavovič Sergejev, třetí účastník pokusu o vraždu Skripala. V únoru v Česku asi deset dní strávil také další agent Egor Gordienko.

Co bylo cílem útoku?

V době výbuchu se podle vyšetřovatelů ve Vrběticích vyskladňovaly zbraně a munice nakoupené bulharským obchodníkem se zbraněmi Emilijanem Gebrevem, které dle policie plánoval poslat ukrajinským silám. Právě ty měly být cílem agentů Ruska - v dubnu 2014 začal v Donbasu konflikt mezi Ukrajinou a proruskými separatisty.

Bellingcat přitom upozorňuje, že v podobné době jako ve Vrběticích explodovaly i muniční sklady v Bulharsku. I tam existuje podezření, že výbuchy iniciovala ruská jednotka 29155. Gebrev mimo jiné v roce 2015 přežil pokus o otravu - a to v době, kdy se v Bulharsku nacházeli zmínění agenti Sergejev a Gordienko. 

Proběhl útok tak, jak jej pachatelé plánovali?

Podle vyšetřovatelů je pravděpodobné, že útok na zbraně uskladněné ve Vrběticích neproběhl tak, jak měl. Pracují s variantou, že munice měla explodovat až později v Bulharsku, uvedl vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) v České televizi s tím, že Česko už na vyšetřování případu spolupracuje s Bulharskem.

Jaké odvetné kroky přijala Česká republika a plánuje nějakou další reakci?

Česká vláda se rozhodla vyhostit 18 pracovníků ruské ambasády v Praze, identifikovaných jako ruští zpravodajci. Rusko reagovalo tím, že vyhostilo 20 českých diplomatů včetně zástupce velvyslance. Podle vicepremiéra Hamáčka zvažuje Česko další kroky. Sněmovní výbor pro obranu rovněž vyzval vládu, aby narovnala počty diplomatů na české ambasádě v Moskvě a na ruském velvyslanectví v Praze. Po Rusku chce také omluvu, náhradu škody i odškodnění pro pozůstalé po obětech výbuchu ve vrbětických muničních skladech.

Jak na obvinění reagovalo Rusko? 

Jak už bylo řečeno, Rusko vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance. Na opuštění země jim dalo 24 hodin, o polovinu méně než Česká republika. Obvinění z podílu ruských tajných služeb na výbuchu v muničním areálu ve Vrběticích z roku 2014 označila Moskva za absurdní a nepodložená.

Ruský prezident Vladimir Putin jednání s představiteli Česka neplánuje. Podle vyjádření jeho mluvčího Dmitrije Peskova se Česká republika svými nepředvídatelnými akcemi, destruktivními pro vztahy s Ruskem, chce podobat Spojeným státům.

Jak dlouho o podezření věděli politici? 

Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) o možném podílu ruské tajné služby na explozích poprvé jednali někteří zástupci státu ve středu 7. dubna ráno. Písemnou zprávu Bezpečnostní informační služby (BIS) ale podle svých slov obdržel až 16. dubna odpoledne. Vicepremiér Hamáček nejdříve popíral, že by o ruském podílu na výbuších věděl ještě předtím, než plánoval svou cestu do Moskvy. Později prohlásil, že bylo oznámení návštěvy Ruska zastíracím manévrem. To ovšem Babiš nepotvrdil.

Video: Je to jen špička ledovce, Hamáček kličkuje a politici neříkají celou pravdu, říká Kundra

Zdroj