KOMENTÁŘ: Gaza je v troskách a Izrael má ruce od krve. Možná jde vše podle plánu Hamásu

před 3 měsíce 102

Rozbombardovaná sídliště, vyšší tisíce mrtvých, desetitisíce raněných a hrozba hladomoru i nejrůznějších epidemií. Současná situace v Gaze se skutečně nesleduje snadno. Úzký pás, který je na rozlohu menší než Praha, obývají zhruba dva miliony lidí. Před totální bídou, kterou Gazanům zajistil Hamás, nemají kam utíkat.

Kolem této humanitární katastrofy hororového formátu je jenom moře, Izrael a Egypt, který o palestinské uprchlíky jeví podobný (ne)zájem jako Izrael. Pozorovatelé situace na Blízkém východě si možná položí otázku: Co si Hamás myslel, že se stane po teroristickém útoku ze 7. října? Čekal snad, že Izraelcům zabije 1 200 lidí a dalších 240 unese bez toho, aniž by přišla tvrdá odveta?

Připomeňte si okolnosti útoku Hamásu na Izrael ze 7. října 2023:

Odpověď na druhou otázku je možná jednodušší, než by se mohlo na první pohled zdát. Hamás zcela jistě brutální izraelskou reakci nejen očekával, ale dost pravděpodobně po ní i toužil. Toto radikální islamistické hnutí v Gaze nevládne proto, aby se staralo o bezpečí a blahobyt tamních obyvatel – což koneckonců otevřeně přiznávají i jeho představitelé.

MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Ten nemá rád Írán a jiný zase Izrael. Jak se vyznat v rozložení sil na Blízkém východě

Hlavním úkolem Hamásu je zničení státu Izrael. Toho chce docílit tak, že Izrael donutí k odvetě, která proti němu poštve celý arabský svět. Obludné teroristické útoky, které v Izraelcích vzbudí strach, ale především vztek, jsou tak pro Hamás naprosto ideálním nástrojem pro dosažení politických cílů.

A čím více palestinských civilistů potom Izrael zabije, tím spokojenější může bojovník Hamásu být – ať už zrovna vysedává na dobře vybaveném záchodě v tunelu 20 metrů pod Gazou, nebo se válí na pozlaceném gauči v honosném sídle v Kataru. Například Chalil Al-Híja, který je členem úzkého vedení katarské odnože Hamásu, v rozhovoru pro list The New York Times bez servítek přiznal, že civilní ztráty v Gaze hrají hnutí do karet, protože „aktivizují celý arabský svět“.

VIDEO: Reportáž CNN o tunelech v Pásmu Gazy

„Cílem Hamásu není řídit Gazu a dodávat do ní vodu nebo elektřinu. Tato bitva nesměřovala ke zlepšení situace v Gaze. Cílem (útoku ze 7. října) bylo situaci zcela zvrátit,“ sdělil. „Věřím, že se válka s Izraelem stane trvalou na všech hranicích a že arabský svět s námi povstane,“ dodal mediální poradce Hamásu Taher El-Nounou.

Sen o míru a stabilitě na Blízkém východě v troskách

Postoj Hamásu také dokumentuje skutečnost, že „vstupenku“ do dobře krytých a vybavených tunelů pod Gazou, které na rozlohu asi osminásobně překonávají pražské metro, mají pouze ozbrojenci radikálního hnutí. O palestinské civilisty se mají postarat OSN a Izrael, jak naznačil představitel Hamásu Musa Abú Marzuk v rozhovoru pro ruskou televizi RT.

Mezitím Palestinec, který nemá přístup do tunelů v Gaze, plní teroristům z Hamásu roli živého štítu. Tito lidé jsou často bez domova (zničen izraelskou armádou), bez jídla (humanitární pomoc běžně zabavována členy Hamásu) a bez vody (potrubí z časů židovských osad již dříve vytrháno Hamásem a využito na výrobu raket, které pak byly vyslány na Izrael).

Často se zapomíná na fakt, že i na Izrael spadlo od 7. října 2023 několik tisíc raket, které vypálili členové Hamásu, Islámského džihádu či libanonského Hizballáhu. Důvod, proč izraelská města nejsou srovnaná se zemí jako Gaza, spočívá v tom, že Izrael na rozdíl od Hamásu myslí na civilisty a investuje nemalé peníze do protivzdušné obrany. Supermoderní systém Iron Dome je toho důkazem.

Přesto je dobře, že je nyní Izrael pod drobnohledem celého světa. Pravdou také je, že počet kontroverzních zpráv o provedení některých izraelských operací v Pásmu Gazy neustále stoupá. A že Izrael každým dnem ztrácí důvěryhodnost a prestiž v zahraničí? Částečně si za to může sám. Poděkovat může především extremistům ve vlastní vládě – zejména dvojici ministrů ve složení Itamar Ben Gvir a Becal'el Smotrič.

I když arabský svět společně s Íránem proti Izraeli zatím nepovstal, přesto může být Hamás vcelku spokojen. Dokazuje to například drastické ochlazení vztahů Izraele s Tureckem i částečné přerušení normalizace vztahů se Saúdskou Arábií.

To sen umírněných Palestinců o existenci nezávislého státu v Pásmu Gazy a na Západním břehu Jordánu je definitivně v troskách. Šťastní nemohou být ani Izraelci, kteří ctí odkaz Šimona Perese či Jicchaka Rabina. Zdá se, že část dědictví zmíněné dvojice izraelských státníků byla definitivně zničena.

Přečtěte celý článek