Komentář: Termín voleb jako zbraň. I proti státu

5 měsíce starý 152

Volby nástupce současné hlavy státu začnou v polovině ledna, konkrétně v pátek třináctého. O výsledku dnes samozřejmě nevíme nic. I když se dá celkem s jistotou odhadnout, že zhruba v jedné polovině voličů tento výsledek utvrdí jejich pověrčivost, zatímco ta druhá se bude radovat, že se symboliku nešťastného data podařilo prolomit.

Zajímavější je v tuto chvíli samotný fakt, že přesné datum prvního (a vlastně i druhého) kola prezidentské volby známe už dnes. Jako by se v Česku usazovala nová tradice, podle níž se právo vyhlásit termín volby využije jako zbraň proti politickým oponentům.

Začal s tím Miloš Zeman, když v mohutném předstihu vyhlásil termín loňských parlamentních voleb, a to už na sklonku roku 2020. Dlouhých 284 dní před otevřením volebních místností. Toto své rozhodnutí tehdy zdůvodňoval tvrzením, že by rád, aby měly politické strany „čas na kampaň“, což ovšem nedávalo valný smysl tehdy a nedává ani dnes. Naopak bylo celkem zřejmé, že brzké vyhlášení termínu voleb, tedy také brzký začátek oficiální předvolební kampaně, v níž se začínají sčítat omezené náklady na volební agitaci, zkomplikovalo život čerstvě zrozené koalici Spolu a rodící se koalici Pirátů a Starostů.

Obě spojenectví, která prezident Zeman považuje za „podvod na voličích“, byla brzkým zahájením období kampaně nucena představovat voličům své čerstvé značky fakticky od nuly pod tlakem výdajových limitů. Takový handicap vládní hnutí ANO nemělo, a tak se Zemanův krok obecně bral jako vstřícné gesto vůči Andreji Babišovi.

Zemanův jmenovec Vystrčil vyhlásil prezidentské volby rovných 200 dnů před jejich zahájením podle vlastních slov proto, „aby volby byly férové“. A s argumentem, že „někteří politici provozují aktivity, které minimálně nesou znaky volební kampaně“. Že jde o narážku na tour Andreje Babiše v obytném voze, je zjevné. Petr Pavel, jenž dosud rovněž neohlásil kandidaturu, sice zejména na sociálních sítích rovněž provozuje aktivity, které nesou znaky, ale není zatím politikem v pravém slova smyslu.

Vystrčilovým cílem je tedy zjevně donutit Babiše, aby svou spanilou jízdu obytňákem začal účtovat jako volební kampaň a musel si alespoň trochu hlídat výdaje, které v prezidentské kampani před prvním kolem nesmějí přesáhnout 40 milionů korun. Připomeňme, že v roce 2018 byla oficiální kampaň o dobré dva měsíce kratší – tehdejší předseda Senátu Milan Štěch vyhlásil lednový termín prezidentských voleb až koncem srpna 2017.

Jenže oficiální start prezidentské kampaně, který nastane zřejmě 1. července, až Vystrčilovo rozhodnutí vyjde ve Sbírce zákonů, má více ostří. To nejnepříjemnější míří bohužel přímo na vetché srdce samotné státní regulace volebních kampaní. Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí (ÚDHPSH) bude opět nucen číst a interpretovat špatně a složitě napsané paragrafy a podle nich hlídat politickou soutěž.

Místopředseda úřadu Jan Outlý přišel se stanoviskem, že podle zákona si musí každý kandidát do pěti dnů od oficiálního začátku kampaně zřídit transparentní účet. V narážce na Babišovu „nekampaň“ ovšem řekl: „Když někdo vstoupí do kampaně později, máme stanovisko, že nejpozději v den, kdy začne kampaň dělat, musí ten účet mít.“

Andrej Babiš se ovšem nyní tváří, že prezidentskou kampaň nedělá, nanejvýš že svým obytňákem podporuje hnutí ANO před komunálními volbami. Po celé prázdniny až do 23. září, kdy budou komunální a senátní volby, mohou být „prezidentské“ náklady čistá nula. Pak se uvidí. Na oznámení kandidatury je beztak dost času až do začátku listopadu, zvlášť když nepotřebujete shánět podpisy, protože máte nejsilnější poslanecký klub.

Anebo platí sebevědomí ÚDHPSH, který naznačuje, že cokoli Babiš (nebo jiný dosud nerozhodnutý kandidát) udělá během období oficiální volební kampaně a prospěje mu po případném oznámení kandidatury, bude muset zpětně doúčtovat. Metodické pokyny úřadu, které o souběhu kampaní hovoří, slibují pozoruhodné právní souboje.

Dohledový úřad, který má být postrachem kampaní a hlídačem volebních financí, si zatím příliš dobré jméno neudělal. Kromě trestání novinářů za to, že napsali knihu o Babišovi a neregistrovali se jako účastníci kampaně, proslul ještě kontrolou kampaně Miloše Zemana z roku 2018. Kontrola trvala tři roky a zjištěná pochybení nebylo možné vymoci, protože prezident má imunitu.

Předseda úřadu Vojtěch Weis navíc patří k mediálně nejméně obratným státním úředníkům a jeho komunikačně zdatnější kolegové se zase musejí potýkat jednak s jeho nechutí k veřejné prezentaci úřadu a jednak s paragrafy, které nechávají obří prostor pro všelijaké kličkování – což nepochybně před prezidentskou volbou opět uvidíme.

Vystrčil tak ze všech nejvíc nezavařil Babišovi, ale právě ÚDHPSH, který bude 200 dnů před volbami hlídat kampaň bez klíčových kandidátů, zato v souběhu s kampaní senátní a komunální. Přejeme hodně štěstí.

Zdroj