Komplikovaný příběh čínských vakcín. Zájem o ně roste, chybí ale potřebná data a transparentnost

2 měsíce starý 8

Čínská vakcínová diplomacie slaví úspěchy v rozvojovém světě i mezi evropskými zeměmi. Po Maďarsku projevují zájem o neregistrované čínské vakcíny také Česko nebo Polsko. Odborníci přitom upozorňují, že klíčová data z klinických testů chybí, nákupy jsou netransparentní a informování z čínské strany je mnohdy velmi zmatečné. Jasné není ani to, zda má kapacitu slibované dávky pro desítky zemí světa vyrobit.

Analýza Peking 6:37 9. března 2021

Ministryně zdravotnictví Černé Hory Jelena Borovinić-Bojovićová s čínským velvyslancem s dodávkou vakcíny od Sinopharm (březen 2021) | Zdroj: Profimedia

Na vakcínách proti koronaviru pracují hned čtyři čínské státní firmy, v zahraničních médiích se ale nejčastěji skloňují ty od společnosti Sinopharm a látka s názvem CoronaVac vyráběná firmou Sinovac. V době, kdy se s nedostatkem očkovacích preparátů potýká drtivá většina zemí světa, dosahuje čínská „vakcínová diplomacie“ stále větších úspěchů.

Biochemik Trnka: Nepotřebujeme neregistrované vakcíny. Hlavní problém je distribuce těch, co máme

Číst článek

Čínskými preparáty se očkuje už ve 25 státech a další desítky zemí první dodávky obdržely, případně o ně projevily zájem.

Je mezi nimi i Česko, které o dodávky vakcíny Sinopharm požádalo prostřednictvím prezidenta Miloše Zemana. Podle vyjádření Hradu se dopisem obrátil přímo na čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který žádost údajně odsouhlasil a postoupil čínským úřadům.

Stejně jako v případě ruské vakcíny Sputnik V neprošly čínské vakcíny schválením Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), jejíž doporučení je určující pro následnou registraci ze strany Evropské komise. V tomto směru ale Sputnik V koncem minulého významně pokročil a žádost o jeho schválení už EMA v současnosti posuzuje. Vydá se Čína stejným směrem?

Jestli čínští výrobci požádají evropské úřady o certifikaci svých vakcín, záleží podle analytičky Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Ivany Karáskové na několika faktorech. Prozatím se ale zdá, že dosavadní strategie Pekingu „velmi dobře vychází“ i bez povolení evropské lékové agentury.

Nákupy čínských vakcín už mají sjednané například Ukrajina nebo Severní Makedonie, darem je dostala také Černá Hora a dávkami od firmy Sinopharm se už očkuje také v Srbsku nebo Maďarsku, které se v používání neregistrovaných vakcín stalo unijním průkopníkem. Zájem o čínské preparáty ale projevuje kromě Česka například také Polsko.

‚Model otloukánka se vyčerpal.‘ Rusko se svým Sputnikem V spustilo další kolo vakcínové diplomacie

Číst článek

„Průnik čínských vakcín bez toho, aby prošly procesem schvalování agentury EMA, je už poměrně velký. Není tedy úplně v čínském zájmu do toho jít, protože dokáže projít touto cestou, aniž by musela detailně ukazovat, jakým způsobem vakcína funguje, předkládat veškerou dokumentaci nebo třeba povolit inspekci EMA ve svých výrobních zařízeních. Evropská unie se už totiž poučila a chce mít jistotu, že dodávky mohou přicházet v těch kvantech, které si nasmlouvá,“ říká Karásková pro iROZHLAS.cz.

Vedle toho ale stojí další faktory, které nahrávají naopak druhému scénáři, tedy že čínští výrobci o schválení evropské lékové agentury požádají. Evropská unie totiž představuje velký a bohatý trh, případné schválení vakcín by tak pro Čínu znamenalo významné zlepšení její reputace.

„V okamžiku, kdy to Evropská unie schválí, znamená to, že je vakcína bezpečná a účinná. To by vyvolalo velký zájem o čínskou vakcínu – možná i v regionech, kde se čínské vakcíně zatím brání a správně poukazují na to, že celý proces je netransparentní a že data ze třetí fáze klinických studií jsou velmi rozporuplná a není jasné, jak k těmto diskrepancím v datech došlo,“ přibližuje Karásková.

Seniory Čína neočkuje

S rozdílnými výsledky z poslední fáze klinických testů se potýkají obě čínské vakcíny, v případě látky od firmy Sinovac se ale zprávy o účinnosti liší poměrně výrazně. Zatímco například turečtí vědci stanovili její účinnost na 91,25 procenta, podle odborníků z Indonésie to je 65,3 procenta a s nejhorším výsledkem přišli vědci z Brazílie, podle kterých je vakcína od Sinovacu účinná jen na zhruba 50 procent.

PRŮZKUM: Očkování proti koronaviru chtějí zejména senioři a mladí. 40 % lidí preferuje vakcínu Pfizer

Číst článek

V obou případech jde o takzvanou inaktivovanou vakcínu, která obsahuje usmrcený virus SARS-CoV-2. Takový virus nezpůsobuje onemocnění, vyvolává ale u naočkovaných osob odpověď imunitního systému, který se následně naučí vytvářet protilátky proti koronaviru.

Právě preparáty od Sinovacu a Sinopharmu Čína využívá ke své „vakcínové diplomacii“ – chudým zemím je často rozdává jako dar, ostatním zájemcům je prodává. Podle Karáskové je často velmi těžko dohledatelné, jestli jde o rozvojovou pomoc, nebo nákup, a za jakých podmínek takový obchod vůbec proběhl.

Stejně netransparentní byl i nákup očkovacích látek v případě Maďarska, které se s Pekingem dohodlo na dodávce pěti milionů vakcín od firmy Sinopharm.

„Pokud k neochotě čínské strany o vakcínách vůbec mluvit, podat vědecké vysvětlení nebo odkrýt data o účinnosti a bezpečnosti přidáte ještě chronickou netransparentnost maďarského Orbánova režimu, výsledkem je, že informací o nákupu máme strašlivě málo. Paradoxně jich máme víc ze Srbska než z Maďarska jakožto člena Evropské unie a visegrádské čtyřky, ke kterému máme poměrně blízko,“ podotýká analytička AMO.

Nechal bych si píchnout čínskou vakcínu i ruský Sputnik V, říká imunolog Hořejší

Číst článek

Očkování maďarské populace čínskou vakcínou začalo koncem února, kdy dostal dávku od Sinopharmu i samotný premiér Viktor Orbán. V současnosti tak čínský preparát tvoří jeden z pilířů maďarské očkovací kampaně a dostávají ji i tamní senioři, přestože většina dalších zemí včetně samotné Číny tuto látku kvůli chybějícím datům starším generacím neaplikuje.

Očkovací látky jsou totiž čínskými regulátory prozatím schváleny pouze pro nouzové použití a testy v závěrečné třetí fázi dosud neprokázaly, zda jsou pro seniory bezpečné a účinné. V současnosti se tak v Číně očkují pouze lidé ve věku mezi 18 a 59 lety.

„Čínský stát těmito vakcínami naočkoval třeba vojáky, kteří se patrně nemohli příliš bránit, ale také zdravotníky nebo studenty, kteří vyjíždí do zahraničí. Reálných dat o tom, jak vakcína funguje, je hrozně málo. Podle zpráv ze Srbska se ale zdá, že třeba Sinopharm nechrání hned, ale až 40 dní po podání druhé dávky – to jsou informace, které by Srbsko zřejmě rádo mělo, ale čínská strana je nikomu neposkytla. Zmatek kolem těchto vakcín je tedy velký,“ upozorňuje Karásková.

V4 a neregistrované vakcíny

Po vzoru Maďarska nyní s možností nasazení neregistrovaných vakcín z Ruska a Číny koketují i další státy Visegrádu. Za mohutné kritiky lékařů a části politiků na Slovensko minulý týden dorazily první dávky Sputniku, zájem o ruské i čínské vakcíny projevuje i Česko, zatímco vůči Rusku ostražité Polsko zvažuje nákup čínského Sinopharmu.

O získání čínské vakcíny začátkem minulého týdne jednal polský prezident Andrzej Duda se svým čínským protějškem, načasování rozhovorů je přitom poměrně „ironické“, podotýká server Hungary Times.

Situace v Česku očima zahraničních médií: beznaděj, katastrofická ztráta důvěry i přetížená krematoria

Číst článek

Jednání přišla jen pár dní po rozhodnutí polské vlády, podle kterého do karantény nemusí cizinec, který má negativní test PCR starý nanejvýš 48 hodin anebo potvrzení, že byl naočkován vakcínou schválenou na evropské úrovni. Pokud je tedy člověk naočkován neschválenou látkou, jakou je právě Sinopharm, musí po příjezdu do země strávit 14 dní v karanténě.

Podobně jako v Česku ale přístup k neregistrovaným vakcínám není z polské strany zcela jednotný. Jak poukazuje agentura Reuters, ministr zdravotnictví Adam Niedzielski krátce po jednání Dudy s čínským prezidentem zdůraznil, že vzhledem k nedostatku dat zatím použití Sinopharmu nedoporučuje. Rozdílnost v přístupu k neschváleným vakcínám se nicméně objevuje napříč celou Evropou.

„Německo také není jednotné a hovoří třeba o Sputniku. Pak je obtížné říct, že státy střední a východní Evropy jsou těmi, kdo ‚trhá partu‘. Pokusů najít si pro sebe vakcínu mimo evropské dodávky už bylo více,“ říká analytička, podle které „se nedá říct, že by z toho Evropská unie vycházela zrovna růžově“ a nelze ukázat jen na země střední a východní Evropy s tím, že nabourávají evropskou jednotu.

„My jako Česká republika jsme specifičtí v tom, že si nevedeme úplně dobře, máme volební rok a zdá se, že premiér (a předseda hnutí ANO Andrej) Babiš je poměrně zoufalý a momentálně schopný kývnout na všechno, ať už to přichází z Východu, nebo Západu. Ukazuje to ale i zajímavou politiku, kterou hraje střední a východní Evropa, většinou hlavně Maďarsko a Srbsko – vystrašíme Brusel tím, že se budeme lísat k Východu,“ dodává Karásková, podle které Česko tuto taktiku od maďarských, ale také srbských představitelů nyní tak trochu „odkoukalo“.

Má Čína dostatečné kapacity?

Kromě Maďarska, Srbska a dalších evropských zemí se čínská vakcínová diplomacie soustředí i na další státy světa, především na chudší regiony jihovýchodní Asie, Latinské Ameriky nebo Afriky (viz tabulka na konci článku). Odborníci přitom upozorňují, že se tak Peking snaží posílit vliv a zlepšit svůj obrázek ve světě.

Vakcína jako nový nástroj diplomacie. Čína s Ruskem díky ní posilují vliv ve světě, Západ zůstává pozadu

Číst článek

Čína se zaměřila hlavně na chudší země, protože její vakcíny fungují na principu inaktivovaného viru. Díky tomu, že nepoužívají mRNA technologii, která potřebuje chlazení při nízkých teplotách, jsou čínské vakcíny v rozvojovém světě skladovatelnější. Je ale velmi obtížně dohledatelné, jestli je ta země nakoupila, nebo je to dar či kombinace obojího, anebo jestli se tam vakcíny mají testovat. To platí také o informacích, v jakém režimu to probíhá – jestli to schválil místní regulátor pro nouzové použití, nebo už se to píchá jako ověřená vakcína. Je v tom opravdu velký chaos,“ říká odbornice.

Státy, na které Čína nejčastěji míří, navíc obecně nepublikují příliš informací, upozorňuje na další z problémů Karásková. Svou roli v tomto ohledu zároveň sehrává i politika výrobců vakcín proti koronaviru – ať už jde o Sinopharm, ale i Pfizer nebo AstraZeneca. Nechtějí, aby se ostatní dozvěděli, za kolik dodávky očkovacích látek jednotlivým státům prodali, aby si tak nezúžili prostor při dalším vyjednávání.

Poprvé včas? Pojišťovny v předstihu vybírají, kdo rozveze vakcínu od firmy Johnson & Johnson

Číst článek

„Kontrakty mívají doložku, která říká, že cena nebude zveřejněna. I proto je problém zjistit, jestli jsou čínské vakcíny výhodné, nebo za to rozvojový svět zaplatí víc, než by zaplatil za západní vakcíny. Západní země si ale vakcíny do určité míry syslí pro sebe, jestliže tedy rozvojové země chtějí zůstat ekonomicky kompetitivní, musí vzít to, co je, tedy Sinopharm a Sinovac,“ popisuje dilema rozvojových států Karásková.

I díky postoji západních zemí tak čínská vakcínová diplomacie slaví úspěchy. Podle agentury AP už Peking přislíbil zhruba půl miliardy svých očkovacích dávek více než 45 zemím světa. Čínští výrobci tvrdí, že jsou letos schopni vyrobit nejméně 2,6 miliardy dávek vakcín, k tomu je ale třeba připočítat očkování vlastní 1,4 miliardové populace.

Podle analytičky AMO přitom Čína v určité chvíli dojde k tomu, že začne při rozdávání vakcín upřednostňovat vlastní obyvatelstvo, protože nemít proočkované obyvatelstvo je pro státy nevýhodné. „Spočítali jsme, že pokud by se rozhodli prioritizovat domácí poptávku, do konce roku 2021 by měli proočkováno jen asi 58 procent populace,“ říká s tím, že lidé v Číně přitom mají o očkování zájem a otázku bezpečnosti vakcín tolik neřeší.

Nad schopností Číny uspokojit poptávku v zahraničí i na domácí půdě tak visí velký otazník. „Zdá se, že Čína naslibovala miliony dodávek, a vůbec není jasné, zda mají kapacitu je vyrobit. Je tedy možné, že to je jeden z důvodů, proč by se bránili inspekci EMA, protože by pak bylo zřejmě, že to nestihnou a nezvládnou,“ uzavírá Karásková.

Čínská vakcínová diplomacie | Zdroj: AMO

Eliška Kubátová

Zdroj