Komunisté věří v návrat a říkají: Stačilo!

Drobná světlovláska v riflích, teniskách a bílém tričku s nápisem Stačilo! na pódiu právě říká, že pódia nemá ráda, že chce být na úrovni ostatních v sále, a seskakuje mezi ně do hlediště. Mezi židlemi s lidmi, kteří přišli v Liberci na politický mítink hlavní české komunistky a jejích druhů, pak europoslankyně Kateřina Konečná (43) s mikrofonem v ruce svěže pobíhá, odpovídá na otázky, hledí při tom tázajícím do očí, mění hlas od klidné tóniny při vysvětlování svých pozic až po rozbouřené rozhořčení nad stavem světa, při kterém s rostoucí silou hlasu nabírá na prudkosti i její gestikulace. Kdyby si člověk zacpal uši a sledoval výjev v sále Koloseum v Liberci jen vizuálně, těžko by věřil, že se ocitl na mítinku těžkopádné komunistické strany, jak si ji pamatuje, než při minulých volbách vypadla ze sněmovny. 

Europoslankyně Kateřina Konečná přebrala KSČM před dvěma a půl lety po odcházejícím Vojtěchu Filipovi a po dlouhé době ticha o sobě v poslední době dává znát: spojila KSČM do volebního uskupení s dalšími dvěma mimoparlamentními stranami, prosadila na kandidátku i mimostranické kandidáty a průzkumy mezi voliči dávají její formaci Stačilo! naději na zvolení do Bruselu, preference jí prozatím přiřkly kolem sedmi procent hlasů. 

Zda bude kříšení komunistické strany pod taktovkou Kateřiny Konečné úspěšné i pro návrat do domácí politiky ve volbách do sněmovny, to samozřejmě v tuto chvíli není jasné, ale předsedkyně komunistů takové ambice rozhodně má: v Liberci slibuje „přepsat politickou mapu v naší zemi“. „Varovali mě, že Liberec je pravicový,“ říká více než dvěma stovkám voličů v sále Koloseum. „Ale vy dokazujete, že máme šanci všude.“

Limit rýhy

Komunisté jsou tu mezi šesticí lidí na pódiu – a pak i pod ním, když všichni řečníci seskočí za Konečnou – dva. Druhým kromě předsedkyně je čtyřicetiletý místopředseda KSČM Milan Krajča. Další kandidát je výsledkem sloučení komunistů pro eurovolby s Českou stranou národně sociální (ČSNS) – sedí tu její kandidující předseda Michal Klusáček. Dva zbývající přítomní kandidáti jsou nestraníci a Konečná je představuje jako „osobnosti“.

Jan Skalický byl loni a předloni za ANO náměstkem primátora v Děčíně a proslavil se hlavně vystoupením na antisystémových a protiukrajinských demonstracích Františka Vrabela a pak také prohlášením po prezidentských volbách, že vítězství Petra Pavla je patrně globální manipulací. Další přítomnou osobností z kandidátky Stačilo! je zdravotní sestra Petra Rédová, která nedávno kvůli sporům o složení kandidátních listin opustila hnutí PRO Jindřicha Rajchla a která si získala proslulost tím, že v době covidu našla pod domácím mikroskopem v očkované krvi čip a dala o tom vědět v jednom ze svých domácích antivaxerských videí. 

„A glosovat to tady bude skvělý Vidlák, bude to odlehčovat, protože život není jenom o politice, co si budem povídat,“ představuje Kateřina Konečná posledního účinkujícího, ten nekandiduje. Bloger a zemědělec Daniel Sterzik alias Vidlák je na dezinformační scéně brán jako „alternativní novinář“: ve svých písemných pracích hodně nadává na vládu, Německo, Evropskou unii a novináře a vybírá za to od fanoušků peníze. I on donedávna doprovázel na setkáních Jindřicha Rajchla a stranu PRO, ale rozhodl se odejít s Rédovou. „Došel jsem k závěru, že pohlaví jsou tři. Ženy, muži a Danuše Nerudová,“ začne Vidlák krátce po svém představení opravdu „odlehčovat atmosféru“ a sál burácí smíchem. 

Poznat, že je člověk na mítinku svolaném komunisty, není vlastně v Liberci jednoduché ani bez zacpaných uší: po diktatuře proletariátu, znárodňování a imperialismu tady není slechu, diskusní příspěvky teď před eurovolbami připomínají jakékoli protestní protivládní shromáždění, mítink Tomia Okamury a místy i ANO: pomoc Ukrajině jako černá díra na naše peníze, green deal jako nesmysl ničící Evropu, liberalismus jako nástroj „elit“ k odebírání lidské svobody, migranti jako hrozba pro náš život vysávající rozpočet státu. A hlavně tu dnes v Liberci jde o mír – samozřejmě na Ukrajině.