Koronavirus si vybírá svou daň. Počet úmrtí je rekordní

1 měsíc starý 18

Lednový počet zemřelých přesáhl i loňské listopadové maximum z podzimní vlny vysoké úmrtnosti. Důvody nárůstu statistici neuvádějí, ale podle odborníků k němu podstatně přispívá epidemie koronaviru. V lednu s nemocí covid zemřelo podle ministerstva zdravotnictví 4767 lidí. Počet zemřelých v lednu nebyl od roku 1950 nikdy vyšší než letos, uvedl předseda ČSÚ Marek Rojíček.

V posledních letech v lednu umíralo od 9500 do 12.400 lidí. "Historicky v časové řadě absolutních údajů od roku 1950 nebyl počet osob zemřelých v měsíci lednu nikdy vyšší než letos. Nejblíže mu byl údaj z roku 1970, kdy bylo v lednu, v době velké epidemie takzvané hongkongské chřipky, zaznamenáno 15.300 zemřelých," uvedl Rojíček.

Podle ministerstva zdravotnictví zemřelo v lednu s koronavirem 4767 lidí, což byl po listopadu druhý nejvyšší počet úmrtí v souvislosti s epidemií. V listopadu s covidem zemřelo 4973 lidí, přes 4000 mrtvých má i únor. Za osm březnových dnů zatím s covidem zemřelo přes 1400 lidí. Denní průměr za březen je tak zatím se 176 mrtvými nejvyšší, v listopadu činil 165 mrtvých s covidem denně, v lednu 153, v únoru 144.

Podle ČSÚ připadlo v lednu na každých 100.000 obyvatel 148 úmrtí, kdežto v průměrném lednu z let 2015 až 2019 to bylo 100 úmrtí.

Podle ČSÚ celkový lednový počet zemřelých přesáhl listopadové maximum, které činilo 15.700 mrtvých. Relativní nárůst počtu úmrtí oproti pětiletému průměru ale byl v listopadu výraznější, byl 77 procent nad průměrem. Podle statistiků bývá v listopadu obecně zemřelých méně. Vyšší počet zemřelých v lednu proti listopadu podporuje obecně vyšší celková lednová úmrtnost a také o jeden den delší měsíc.

Nejvíce lidí zemřelo podle ČSÚ 6. ledna, na který připadá 571 úmrtí. Počty úmrtí během ledna klesaly, ale i na konci měsíce zůstaly nadprůměrné. V prvním lednovém týdnu činil denní průměr zemřelých 539, ve druhém 528, ve třetím 504 a v posledním 475. "Srovnatelná čísla pro první čtyři týdny roku 2020 se přitom pohybovala v rozmezí 321 až 334 zemřelých," podotkla Terezie Štyglerová z demografické statistiky ČSÚ.

Stejně jako při loňské podzimní vlně byli zhoršenou úmrtností v lednu zasaženi více muži než ženy. Počet zemřelých na 100.000 obyvatel se proti pětiletému lednovému průměru zvýšil u mužů o 58 procent, zatímco u žen o 38 procent. Z hlediska věku byla nejvíce zvýšená úmrtnost 75 až 84letých mužů, a to o 61 procent.

Co se týče krajů, lednový počet zemřelých byl vysoce nadprůměrný ve všech. Nejvíce převýšil pětiletý průměr Karlovarský kraj, kde byl letos více než dvojnásobný. Počty zemřelých v Karlovarském kraji navíc jako v jediném kraji v jednotlivých lednových týdnech plynule rostly. V Královéhradeckém kraji byl počet zemřelých v lednu o 85 procent nad pětiletým průměrem, v Moravskoslezském o 63 procent, v Libereckém o 62 procent. Naopak nejméně počty mrtvých stouply proti průměru v Praze, a to o 27 procent. Navýšení o méně než 40 procent statistici evidují už jen v Plzeňském a Jihočeském kraji.

Podle dřívějšího vyjádření demografky Dagmar Dzúrové z Katedry sociální demografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je souvislost zvýšeného počtu úmrtí s epidemií covidu prokazatelná. Týdenní počty takzvaných nadúmrtí, tedy odchylek od dlouhodobého průměru, podle ní jasně souvisí s počty zemřelých na covid-19. Roli hraje i omezení preventivní péče, předčasná úmrtí na rakovinu nebo nemoci oběhové soustavy či obavy z návštěvy lékaře.

Zdroj