Kratom má opioidní účinky. Přesto ho v Česku prodávají legálně i dětem před školou

5 měsíce starý 117

 Shutterstock

Asi 150 metrů od žatecké speciální základní školy stojí u poloprázdného parkoviště na Kruhovém náměstí černý prodejní automat. Za sklem se nachází hnědé a stříbrné pytlíčky, které zdánlivě připomínají čaj. Jde však o 50gramové balíčky kratomu, přírodního stimulantu, který při vyšších dávkách může mít opioidní účinky a u kterého hrozí vznik závislosti. 

Přestože kratom není v Česku schváleným výživovým doplňkem ani potravinou, obchodníci prášek určený ke konzumaci běžně prodávají. Produkt totiž vydávají za sběratelský předmět, který lze volně prodávat bez omezení. "Momentálně si může pytlík kratomu koupit každý školák. Někteří distributoři toho dokonce zneužívají a kvůli vyššímu zisku umisťují automaty na jeho prodej v blízkosti škol a autobusových zastávek," říká zakladatel Česko-Slovenské asociace za kratom Lukáš Pfeffer. 

Firma AtomaStore, která kromě žateckého automatu u speciální školy má další ze svých automatů také pět minut chůze od karlovarské základní školy, tvrdí, že není jejím záměrem umísťovat je tak, aby byly na dosah školákům.

"V žádném případě nehraje blízkost školy sebemenší roli při výběru nového místa pro automat. Popravdě ani si nejsme vědomi, že by před nějakou školou stál. V současné době si však mohou kratom teoreticky koupit i děti, přestože to rozhodně není tak běžné, jak si odpůrci automatů myslí. Navíc stejným způsobem lze zboží zakoupit ve všech internetových obchodech, kde je to možná i ještě snazší," říká jednatel společnosti Tomáš Riedl. 

Právě tento způsob prodeje se nelíbí zakladateli asociace Pfefferovi. Ačkoliv patří mezi příznivce kratomu, protože tvrdí, že mu pomáhá, stávající způsob prodeje látky považuje za nebezpečný. Vzhledem k tomu, že se kratom prodává jako sběratelský předmět, na etiketách například zcela chybí informace o prášku či o rizicích, která jeho konzumace obnáší. 

Riedl však tvrdí, že lidé si informace o zboží zjišťují před jeho koupí na internetu. "Vzhledem k mým letitým zkušenostem jsem optimistou a věřím, že každý nový zákazník nejprve dohledá informace a až poté nakupuje," říká Riedl. 

Protidrogový koordinátor chce kratom regulovat, stát ne

Chybějící pravidla pro prodej kratomu vadí i národnímu protidrogovému koordinátorovi Jindřichu Vobořilovi (ODS), který se chystá navrhnout jeho regulaci. "Určitě nechci prosazovat prohibici. Rizika užití látky by se však měla objevit na etiketě, stejně jako informace o výrobci. Zákazník by zároveň měl mít k dispozici i garanci pěstitelské praxe distributora, aby se v prášku nenacházely pesticidy, herbicidy či jiné rakovinotvorné látky. Věkové omezení je také nutností," říká.

Ministerstvo zdravotnictví však zatím nic takového nechystá. Podle něj dosud neexistuje dostatek informací, na základě kterých by zařadilo kratom na seznam návykových látek. "Do budoucna však změnu klasifikace nelze vyloučit," říká mluvčí Ondřej Jakob.

Bývalý vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Viktor Mravčík se však domnívá, že stát by zasáhnout měl. Podle něj by pro prodej látky měla platit přísnější pravidla a zároveň by měl být kratom zařazený mezi léčiva. "Kratom se dá používat například během odvykání od tvrdých drog," vysvětluje.

Stávající způsob prodeje ale může být nebezpečný. Uživatele kratomu podle Mravčíka ohrožuje především neznalost správného dávkování a přesného složení látky. "V menším množství může být kratom mírný stimulant, ve vyšším pak funguje jako sedativum. Běžně není nebezpečný, překračování dávkování však může vést ke vzniku závislosti," varuje Mravčík.

Pomáhá, ale těžko se od něj odvyká, tvrdí zastánci kratomu

Zakladatel asociace Pfeffer popisuje, že jeho známí během odvykání zažívali nevolnost, pocení, bolesti kloubů a problémy se zažíváním. Podle adiktologa Ivana Doudy jsou však dopady závislosti velmi individuální. "Přírodní stimulanty mohou být dobrým sluhou, ale i špatným pánem. Škála potenciálních hrozeb je široká a abstinenční příznaky jsou rozhodně jednou z nich. Odvykání se může projevit i nervozitou, fyzickou bolestí či touhou nahradit kratom jinou návykovou látkou," dodává Douda.

Oslovení odborníci v souvislosti s kratomem varují také před oslabením jaterního metabolismu, ke kterému dochází kombinací prášku s jinými látkami. "Mluvilo se i o špatném vlivu na ledviny, ale to se dosud nepotvrdilo. Rizikové jsou však koncentrované formy kratomu, ve kterých se objevují mnohem vyšší množství dávky než v přírodní formě," upozorňuje Mravčík.

Zatímco stát žádnou regulaci kratomu nechystá, látka se těší značné oblibě. Studentky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Zuzana Vostřelová a Denisa Vajdlová v minulém roce zpracovaly průzkum zabývající se rostoucí popularitou kratomu mezi mladými. Ze 197 dotazovaných vysokoškoláků zkušenost s látkou potvrdilo 21,8 procenta, přičemž 18,3 procenta jej užilo v loňském roce a 11,2 procenta dotazovaných za poslední měsíc.

"Tento menší výzkum potvrdil, že zkušenosti s kratomem nejsou u pražských vysokoškoláků ojedinělé. Mladí většinou užívají kratom jako stimulant například při zkouškovém období, podobně jako energetické nápoje nebo kávu," komentuje výsledky Mravčík, který na průzkum dohlížel. 

Zakladatel asociace za kratom Pfeffer si zase pochvaluje, že mu látka pomohla od jeho chronické bolesti zad, která mu znemožňovala většinu dne stát. "Díky malým dávkám prášku mohu pracovat a díky tomu přežívat," tvrdí.

Zdroj