Dolní komora nestíhá schvalovat zákony – prý kvůli rozsáhlým opozičním obstrukcím. A tak se stále více zákonodárců nebrání změnám pravidel, které by měly tvorbu zákonů urychlit. „Vidíme ty problémy, které existují – délka projednávání programů, délka vystoupení řečníků s přednostním právem, zneužívání faktických poznámek. To jsou pro mě klíčové věci,“ vyjmenoval pro CNN Prima NEWS předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda.
ČTĚTE TAKÉ: Příšerná nálada, zmar, poslanci se nezdraví. Měli jsme být k ANO citlivější, přiznává Blažek
Vládní čtyřkoalice kritizuje zejména šéfy hnutí SPD a ANO Tomia Okamuru a Andreje Babiše. Podle předsedkyně Sněmovny zneužívají přednostních práv a nemluví k věci. „Nevylučuji, že se na změně jednacího řádu dohodneme v tomto volebním období, byť by změna byla platná od toho dalšího. Hnutí ANO je ochotno omezit jednání Sněmovny, které jsou ve prospěch 11 milionů občanů této země,“ uvedla Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
„Faktické poznámky mají být faktické. Nemá to být zneužívání diskuze a bezbřehý tok myšlenek a názorů – to k ničemu nevede,“ nechala se slyšet poslankyně Eva Decroix (ODS). S tím ale poslanci ANO kategoricky nesouhlasí a Babiše brání. „Snaží se postihnout, co se všude děje, protože se nesoustředí pouze na jednu věc, ale na celou škálu. Pak se může koalici zdát, že to není k věci, ale ono to k věci je,“ řekla na obranu předsedy hnutí ANO poslankyně Margita Balaštíková (ANO).
Opozičníci některé změny vítají – koalice podle nich totiž nehraje fair play. „Současné vládní koalici nebrání ani jednací řád k prosazování věcí, které jsou v rozporu s jednacím řádem – jako třeba pevná hlasování, která jsou doslova nadužívána,“ postěžoval si poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Podle místopředsedkyně Sněmovny Věry Kovářové (STAN) není v pořádku, že schvalování samotných programů schůzí zabere čtvrtinu času toho, co zákonodárci prosedí ve sněmovních lavicích. „Pokud by se něco mělo změnit, tak rozhodně zkrátit dobu před jednáním o programu, kdy dochází k megaobstrukcím, které blokují a paralyzují jednání Sněmovny,“ míní.
Inspirace Německem
Bývalý šéf dolní komory Radek Vondráček (ANO) chce i úpravu v procesu interpelací na členy vlády, vadí mu, že na ně ministři nechodí. „Že by se odpovídalo nějak v blocích. Ministr by věděl, kdy má přijít a kdy tady má být, aby nemusel čekat podle rozlosování,“ uvedl Vondráček. „Za mě bychom se měli dostat na parlamentní úroveň okolních států, abychom měli práci efektivnější,“ dodala poslankyně Pavla Pivoňka Vaňková (STAN).
A pro příklad nemusíme chodit daleko. V německém Bundestagu, což je obdoba našeho parlamentu, může poslanec řečnit maximálně 15 minut. Když chce mluvit déle, musí strana podat žádost. V případě jejího schválení nesmí délka projevu překročit tři čtvrtě hodiny.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Hádka Schillerové a Skopečka kvůli Fialovi. Kdo vede negativní kampaň a kdo „prodává“ strach?