Krutá diskriminace, tepe právník „dětskou vyhlášku“ pražského bistra. Majitel se hájí

2 měsíce starý 12

„Nemám nic proti dětem v restauraci, ale ta kultura by měla být vyžadována,“ uvedl dotázaný muž v anketě CNN Prima NEWS. „Chápu, že děti mohou být hodně otravné, mám s tím zkušenosti. Ale musí se naučit fungovat v rámci celé společnosti a tím, že je budeme separovat do dětských koutků, se to prostě nenaučí,“ sdělila dotázaná žena.

Podobný názor má i zakladatelka iniciativy Děti jsou taky lidi Zdeňka Šíp Staňková. „Nemůžeme očekávat od dítěte, že bude schopné efektivně a zdravě regulovat svoje emoce a projevy až do věku pěti nebo osmi let,“ uvedla. „Nemám problém se samotným požadavkem, spíš mi přišla neuctivá formulace,“ doplnila.

ČTĚTE TAKÉ: Potraviny musí zlevnit. Stát zintenzivní kontroly výrobců a prodejců, sdělil premiér

Restauratéři ale o dětech na place vědí své. „Rodiče si chtějí v klidu vychutnat pivo či kafe a své ratolesti nechají volně pobíhat po restauraci. Může to být nebezpečné. Číšník je může polít třeba horkou vodou,“ vysvětlila své obavy obsluha jedné restaurace.

Bistro přitom nikomu vstup nezakazuje a potvrdil to i jeho majitel. „Na svých webových stránkách jsme jen požádali o ohleduplnost k naší práci a u toho bychom rádi zůstali,“ sdělil Martin Petrák.

Zkušenosti s omezeními pro děti mají ale i jiní restauratéři. „Dříve jsme měli vstup od 18 let. Bohužel jsme však měli problém s českou obchodní inspekcí, protože ta to vyhodnotila jako diskriminaci,“ sdělil provozovatel dětské herničky David Salomon, který v minulosti působil v gastronomii.

Ve světe běžná praxe

Některým nadzvedl mandle hlavně bod č. 5: „Dítě by mělo být schopné jíst na takové úrovni, jak se v lepším podniku očekává.“ „Vnímám to jako velmi nešťastně napsané. Doporučil bych jim jinou formu, ale zároveň je to o obecné diskuzi, na co majitel právo má a na co už ne,“ řekl zástupce gastronomů v Asociaci malých a středních podníků a živnostníků ČR Luboš Kastner.

„Pokud už uvnitř někteří hosté ruší nadměrným způsobem, například hlukem či mezi stoly pobíhajícími dětmi, tak obsluha může zasáhnout třeba i vykázáním. Ale předem stanovit pravidla, koho provozovatel pustí dovnitř a koho ne, to považuji za krutou diskriminaci a to už je nepřípustné,“ uvedl advokát Jan Černý.

Ve světě je odmítání dětí ale běžnou praxí. Na bookingových službách některé hotely rovnou nabízejí pobyty, ze kterých jsou děti rovnou vyloučeny.

Podobná omezení nejsou ani u nás žádnou novinkou. I když provozovatelé podobných podniků na to jdou po Česku s humorem – třeba nápisem „pokud vaše děti budou zlobit, dáme jim dvojité espresso a řekneme pravdu o ježíškovi“.

Zdroj