Kůrovec na Pardubicku ustupuje. Smrky snad nahradí vhodnější dřeviny, říká správce chrasteckých lesů

před 2 měsíce 67

Lesníci v Pardubickém kraji mají důvod k úsměvu. Škody způsobené kůrovcem se zmenšují a najdou se i místa, odkud nebezpečný parazit zmizel úplně. Lesní správci jsou ale opatrní. Přestože situace teď vypadá dobře, vyhráno ještě úplně není.

Pardubice 19:47 7. května 2024

Smrková monokultura není přirozená. V přírodě tak špatně odolává nepříznivým vlivům, jako jsou škůdci nebo klimatické změn

Smrková monokultura není přirozená. V přírodě tak špatně odolává nepříznivým vlivům, jako jsou škůdci nebo klimatické změn | Foto: Honza Ptáček | Zdroj: Český rozhlas

„Kalamita vrcholila někdy v roce 2019 a 2020, kdy veškerá nahodilá těžba byl prakticky kůrovec nebo těžba spojená se změnou klimatu. Od té doby to klesalo a loni bylo pozitivní číslo nula. Loni jsme neměli žádné čerstvě napadené dříví kůrovcem,“ říká správce chrasteckých městských lesů Michal Voráč.

Plochy zasažené kůrovcem se zmenšují a těžba se vrací k číslům před kalamitou, zjistil Josef Kopecký

S výrazným omezením těžby počítá také Chrudim. Jednak proto, že kůrovec ustupuje, ale také proto, že v příměstské části v podstatě není co kácet, vysvětluje ředitel chrudimských lesů Petr Štěpánek: „Víceméně městské lesy na Podhůře už jsou bez smrků.“

Obecně ale platí, že se šíření kůrovce zpomalilo. Hranice kalamity už v Pardubickém kraji není překročená nikde, potvrdila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová: „Nemáme stejně jako v dalších regionech žádné kalamitní oblasti a jsme připraveni na jarní kůrovcové rojení.“

Vloni pomohlo chladné a deštivé jaro. To o tom letošním neplatí. Podle Petra Štěpánka, se tak vývoj může znovu rychle obrátit. „Situace se postupně zlepšuje, ale je to všechno v rukou přírody, protože pokud bude takové suché a teplé jaro, tak se kůrovec zase vrátí.“

Na mýtině kdysi stály smrky. Po zásahu proti kůrovci zbyly jen odřezané stromy. | Foto: Honza Ptáček | Zdroj: Český rozhlas

Políčeno na kůrovce

Lesy ČR se proto chystají na to, aby první rojení kůrovce přibrzdily. „V Pardubickém kraji jsme v lesích připravili 6,5 tisíce klasických a téměř 600 otrávených lapáků a taky 650 lapačů,“ říká Jouklová.

Vyhráno nemají ani chrastecké lesy. V nich zůstaly i čistě smrkové plochy. A s nimi i riziko, že se kůrovec znovu objeví. „Když to řeknu opravdu s černým humorem, tak kůrovcová kalamita pomohla k tomu, že smrk na těch lokalitách, kde neměl být, se možná podaří přeměnit na dřeviny vhodnější,“ vysvětluje Michal Voráč.

Prozatím ale čísla vypadají dobře. Kůrovcové dřevo teď tvoří jen šest procent celkové těžby v regionu.

Josef Kopecký

Přečtěte celý článek