Kvůli epidemii dosáhl počet zemřelých maxima. Nejvíc úmrtí přibylo na Vysočině, nejmíň v Praze

1 měsíc starý 8

Přes čtyři tisíce lidí zemřelo podle evidence obyvatel v posledním říjnovém i v prvním listopadovém týdnu. Jsou to nejvyšší týdenní počty úmrtí v novodobé historii a dvojnásobek průměru tohoto období za posledních patnáct let.

Praha/Jihlava 6:35 7. prosince 2020

Na vrcholu druhé vlny epidemie koronaviru umíralo v Česku až 637 lidí za den. Smutný rekord připadá podle posledních veřejně dostupných čísel na pondělí 2. listopadu. Dlouhodobý říjnový průměr je přitom zhruba 290 zemřelých za den – přelom října a listopadu nepatří k obdobím s nejvyšší úmrtností v kalendářním roce.

Nadměrná úmrtí

Výkyvy v počtech úmrtí bez ohledu na jejich přičinu oproti dlouhodobému průměru ve stejné roční době považují vědci za spolehlivé a mezinárodně srovnatelné měřítko epidemií.

Čísla nejsou zkreslena odlišnými diagnostickými metodami, které se navíc mohou v čase a prostoru výrazně měnit, a promítnou se do nich i sekundární oběti nákazy, tedy lidé, kteří mohou přijít o život například kvůli zvýšenému stresu nebo v důsledku horší dostupnosti zdravotní péče.

Z tohoto důvodu jsou počty nadměrných úmrtí vyšší než počty zemřelých s diagnózou covid-19, jak je publikuje ministerstvo zdravotnictví.

Číslo se může ještě mírně zvýšit. Nejsou v něm zahrnuta například úmrtí cizinců či lidí, u nichž musí přesné datum skonu určit soud.

Za celý říjen v Česku zemřelo nejméně 13 930 lidí, to je o 4 891, tedy o 54 procent víc než činí dlouhodobý průměr za tento měsíc. Stejně jako další údaje v tomto článku to vyplývá z analýzy informativního výpisu zemřelých z evidence obyvatel, který server iROZHLAS.cz získal od ministerstvo vnitra. Není zcela kompletní jako oficiální statistiky Českého statistického úřadu (ČSÚ), zato je k dispozici dřív.

Zpomalení bude pomalejší

Rekordní počet úmrtí v předposledním říjnovém 43. týdnu potvrdil ČSÚ minulé úterý, data ministerstva vnitra ukazují, že ani to ještě nebyl vrchol epidemie. Počet zemřelých v následujících dvou týdnech vystoupal ještě podstatně výš. Byl to vrchol druhé vlny?

Podle analytika Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP Ondřeje Nezdary se trend pravděpodobně zlomí ve 45. týdnu. Pak začne počet úmrtí klesat. „To by odpovídalo i maximu hlášených případů covid-19,“ sdělil serveru iROZHLAS.cz.

Demografka Klára Hulíková předpokládá, že pokles bude pozvolný. „Nárůst nákazy i úmrtnosti byl skutečně enormní a není moc důvod čekat podobně prudký pokles. I kdyby se šíření nákazy opětovně nezrychlilo, stejně bude ještě po určitou dobu trvat riziko úmrtí osob již nyní nakažených. Záleží na vývoji nejbližších týdnů, možná i měsíců, na dodržování bezpečnostních opatření, obezřetnosti a na chování každého z nás,“ domnívá se demografka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy

Data z evidence obyvatel dále ukazují, že relativní počty nadměrných úmrtí se v jednotlivých krajích výrazně liší: zatímco na Vysočině zaznamenali o 174 % víc zemřelých za týden než je běžné, v Praze skonalo za týden nanejvýš o 70 % lidí víc než obvykle.

„Lze předpokládat, že z části budou rozdíly způsobené věkovou strukturou osob s potvrzenou nákazou. Relativně více lidí  umírá tam, kde jsou nákazou zasažené vyšší věkové skupiny ve větší míře,“ vysvětluje demografka Hulíková. „Projevuje se to také ve vyšším podílu hospitalizací. A ten se během podzimní vlny ukazoval částečně na jižní Moravě a také v Karlovarském či Ústeckém kraji.“

Na další možnou souvislost upozorňuje Ondřej Nezdara: na Karlovarsku a na Vysočině byl po několik týdnů zvýšený poměr nadúmrtí vůči zjištěným případům covid-19 v předchozím týdnu. „Nevím jistě, zda to ukazuje na horší dostupnost zdravotní péče v těchto krajích, nebo na nedostatečné testování, tedy vyšší zastoupení nedetekovaných případů s lehkým průběhem třeba vůči Praze,“ říká analytik Centra pro modelovaní biologických a společenských procesů BISOP.

Petr Kočí, Kristína Zákopčanová

Zdroj