před 3 týdny
42
27. 12. 2024
čas čtení 3 minuty
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Moskva nebude spokojena s příměřím s Kyjevem, protože ruská strana potřebuje "právně závazné záruky". V rozhovoru pro pořad 60 minut na televizním kanálu Rossija 1 zdůraznil, že západní země a Ukrajina nyní aktivně diskutují o možnosti příměří, nicméně podle jeho názoru takové akce umožní Kyjevu pouze akumulovat sílu, aby se pak "znovu pokusili způsobit Rusku strategickou porážku, podle instrukcí svých pánů".
"Příměří nám nebude vyhovovat. Potřebujeme spolehlivé právně závazné dohody, které jsou zaměřeny na odstranění hlavních příčin konfliktu," řekl Lavrov. Ministr dodal, že je nutné pracovat na dlouhodobém řešení krize v Evropě, včetně té ukrajinské, s povinnou právní konsolidací dosažených dohod.
Lavrov také poukázal na to, že návrat Donalda Trumpa do Bílého domu neznamená automatický začátek jednání mezi Ruskem a Spojenými státy. "Nikdy jsme neučinili prohlášení, že s nástupem Trumpovy administrativy nutně začne vyjednávací proces o globální bezpečnosti, o Ukrajině," vysvětlil ministr. Zdůraznil, že Moskva si nedělá iluze o snadném řešení ukrajinské krize. Podle něj je urovnání možné pouze v rámci dohod, které zajistí spolehlivou bezpečnost a stabilitu v Evropě s přihlédnutím k zájmům Ruska a dalších zemí.
V červnu Vladimir Putin nastínil podmínky pro příměří a zahájení jednání. Mezi ně patří stažení ukrajinských vojsk z Luhanské, Doněcké, Záporožské a Chersonské oblasti, odmítnutí Ukrajiny vstoupit do NATO, potvrzení bezjaderného statusu a uznání Krymu a čtyř regionů jako součásti Ruska. Kromě toho Putin požadoval zrušení sankcí proti Rusku. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil tyto podmínky za ultimátum a odmítl o nich diskutovat.
Donald Trump během volební kampaně opakovaně prohlásil, že je schopen rychle ukončit válku mezi Ruskem a Ukrajinou, ale konkrétní podrobnosti tohoto plánu jsou stále neznámé. Podle agentury Reuters Trumpovi poradci vyvinuli několik možností. Keith Kellogg navrhl zmrazení nepřátelství podél frontové linie, odmítnutí pozvání Ukrajiny do NATO na 10 let a využití americké vojenské pomoci Kyjevu jako páky k tlaku na Moskvu. Obsah iniciativy J. D. Vance nebyl zveřejněn, ale dříve se zasazoval o vytvoření demilitarizované zóny podél frontové linie a zachování neutrálního statusu Ukrajiny. Richard Grenell navrhuje vytvořit "autonomní zóny" jako součást mírové dohody a zrušit podporu vstupu Ukrajiny do NATO.
Volodymyr Zelenskyj, který dříve prohlásil, že jednání jsou možná pouze v případě, že se vrátí k hranicím z roku 1991, v listopadu připustil, že Kyjev by mohl získat okupovaná území diplomatickou cestou. Zdůraznil však, že příměří je možné pouze v případě, že bude Ukrajina přizvána do NATO. Ministerstvo zahraničních věcí Ukrajiny tento postoj potvrdilo s tím, že členství v alianci je jedinou zárukou dlouhodobého míru.
7. prosince se Zelenskyj setkal s Trumpem v Paříži. Podle agentury Reuters Trump ukrajinskému prezidentovi řekl o potřebě okamžitého příměří a zahájení mírových rozhovorů a zdůraznil, že Kyjev musí dostat bezpečnostní záruky. Po schůzce Trump poznamenal, že Zelenskyj je připraven uzavřít mír. Nově zvolený americký prezident také řekl, že Vladimir Putin utrpěl značné ztráty a "již prohrál". 23. prosince Trump řekl, že čeká na schůzku s Putinem, aby projednal konec války.
Zdroj v ruštině (přístup na vlastní nebezpečí): ZDE
506
