Lékař: Plošné testování jsou vyhozené peníze. Covid už dva roky diagnostikujeme chybně

5 měsíce starý 35

„Měli bychom se soustředit na pacienty s klinickým problémem. Ty následně vyšetřovat a dávat do izolací či karantén. Celoplošné testování mi nepřijde racionální,“ uvedla primářka Kliniky infekčních nemocí z Nemocnice Na Bulovce Hana Roháčová.

Také podle vedoucího lékaře Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Balíka nedává plošné testování smysl. „V době, kdy je tady omikron a projdeme si ním všichni, jsou to vyhozené peníze. Naše zadlužená republika má priority jinde, možná i jinde než ve zdravotnictví. Měli bychom začít diagnostikovat jen lidi, kterým něco je,“ souhlasil s Roháčovou.

Není prý potřeba zjišťovat, kde všude se omikron nachází „Vyčerpáváme se testováním ve školách, které k ničemu není,“ zdůraznil lékař.

Povinné testování zaměstnanců na covid probíhá ve firmách od pondělí dvakrát týdně. Školáci jeli ve stejném režimu od začátku ledna, od 17. ledna se testují jen v pondělí. A to ve chvíli, kdy se očekává vrchol nové nakažlivější varianty omikron, kvůli které vláda například zkrátila karanténu na pět dnů nebo zavedla takzvanou pracovní karanténu.

Není možné se trvale pohybovat mezi testy a karanténami

Roháčová volá nejen po zrušení testování, ale prý je potřeba uvažovat o dalším rozvolnění opatření. „Nedá se zrušit všechno naráz, ale doba, kdy bychom měli některá opatření zvážit, se blíží. Není možné se trvale pohybovat mezi testy, karanténami nebo omezováním akcí. Už je to dva roky a tahle doba je zatím nejpříznivější,“ vysvětlila.

Ke zvážení navrhla například prokazování se certifikátem před vstupem do restaurace, protože jde hlavně o společenský problém. Jinak by se mělo apelovat na očkování. „To je nejracionálnější věc,“ podotkla.

Balík nevyloučil, že se na scénu dostanou protilátky. „Možná k nim budeme přistoupit při rozhodování o vakcinaci jedince, a to zejména u rizikových skupin. Neseme si dluh v diagnostice prodělání covidu. Pořád vycházíme z předpokladu, že prodělání covidu je pozitivní PCR test bez jakýchkoliv klinických kritérii. Z medicínského hlediska je to úplně špatně – a je to jedna z největších chyb, kterou dva roky děláme,“ zkritizoval.

Pozitivní PCR test prý neznamená prodělání covidu. „Až ve 40 procentech můžete mít malý imunitní otisk a odrazit ho v lehké formě PCR pozitivity a v podobě ztráty chuti nebo čichu. Odrazíte to i slizničně a nespecifickou imunitou,“ vysvětlil Balík. Během dvou až tří dnů je podle něj člověk uzdraven, ale to neznamená, že máme půl roku „bianko šek“ a nemusíme se po prodělání covidu testovat.

„Imunitní paměť by daleko lépe charakterizovaly protilátky. Jenže jaké budeme nabírat? Všechny nejsou stejné. Některé dobře odráží efekt vakcinace, ale jiné ukazují, jestli se pacient s covidem opravdu potkal,“ konstatoval.

Roháčová upozornila na úplně stejný problém a dodala, že si na život s covidem musíme zvyknout a budeme se k němu chovat jako k dalším respiračním nemocem. „Proočkovanost proti chřipce byla u nás před covidem hanebně nízká okolo pěti procent. Nikdo to neřešil, přitom epidemie tady probíhaly těžce se stovkami úmrtí během jediné sezony. A také jsme nezkoumali nějaké protilátky, každoročně doporučujeme očkování,“ nastínila.

Zdroj