Lesy ČR usilují o rozsáhlé kácení ve starých lesích v Krušných horách před vyhlášením CHKO. Úřady jim nyní dávají povolení

před 1 týden 50

26. 4. 2024

Tisková zpráva Greenpeace ČR

 Ministerstvo životního prostředí povolilo státnímu podniku Lesy ČR pokácení zhruba 3800 stromů v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří, a to výlučně v lesních porostech starších 130 let. Většina stromů má být přitom pokácena kvůli takzvané obnově a zmlazení lesa, což je v příkrém rozporu s ochranou místních vzácných starých lesů. Greenpeace proto zvažuje, že na rozhodnutí ministerstva podá žalobu. 

Počet pokácených stromů v unikátních lesích však zřejmě nebude konečný, protože Lesy ČR v dotčené lokalitě u Litvínova a Telnice žádají Krajský úřad v Ústí nad Labem o vykácení tisícovek dalších stromů. Celkově usiluje státní podnik o vykácení minimálně 15 200 stromů. Podle organizace Greenpeace jde v tomto případě o klasickou salámovou metodu, kdy je rozsáhlé kácení účelově rozděleno do mnoha jednotlivých řízení.

V jednom z probíhajících řízení krajský úřad nedávno povolil kácení zhruba 1700 stromů starších 130 let, paradoxně i v oblastech, kde stejný úřad zakázal kácení svým dřívějším rozhodnutím, které kvůli odvolání Lesů ČR není pravomocné. Toto řízení přitom krajský úřad již v minulosti jednou řešil a v původním rozhodnutí, které mu vrátilo Ministerstvo životního prostředí k přepracování, povolil pokácet o 700 stromů méně. Proti novému rozhodnutí podala organizace Greenpeace odvolání.

O rozsáhlé kácení Lesy ČR usilují nejenom přesto, že krajský úřad chce v jiném řízení zakázat kácení v lesních porostech starších 120 let, ale i přesto, že v současné době Ministerstvo životního prostředí připravuje vyhlášení lepší ochrany místních lesů v Chráněné krajinné oblasti Krušné hory. A také přesto, že právě probíhá jednání mezi státem a Lesy ČR o strategickém plánu umístění takzvaných nášlapných kamenů a bezzásahových území. Město Litvínov navíc spolu s Horním Jiřetínem usiluje o zapsání místních vzácných starých bučin, v nichž se má nyní kácet, na seznam přírodního dědictví UNESCO, na kterém se nyní v Česku nacházejí pouze bučiny v Jizerských horách. Je tedy zřejmé, že nyní mohou být vykáceny i porosty, které by měly být podle vznikajících plánů následně přísně chráněny. Úředníci přitom při povolování kácení bučin v Krušných horách argumentují tím, že v praxi není zatím na tomto území zavedena lepší ochrana. [1]

Nikol Krejčová z Greenpeace ČR říká:

“Kácení unikátních starých lesů v Krušných horách kvůli jejich zmlazení je naprostý nesmysl. Hodnota těchto lesů je právě v jejich stáří a ucelenosti, díky tomu překypují biodiverzitou a poskytují prostor vzácným a ohroženým druhům. Co ukážeme, až přijede inspekce ze zahraničí, aby místní lesy zapsala na seznam přírodního dědictví UNESCO? Paseky? To by byla mezinárodní ostuda nejen Lesů ČR, ale hlavně Ministerstva životního prostředí, které místo toho, aby urychleně vyhlásilo CHKO Krušné hory a zajistilo dostatečnou ochranu vzácných bučin, povoluje jejich další ničení.Vyzýváme proto Lesy ČR i Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí, aby kácení, kromě nebezpečných porostů, zastavily do nastavení vyšší ochrany.”

Nedávná analýza Agentury ochrany přírody a krajiny varuje, že pokud se bude hospodařit podle schválených plánů, zmizely by v Evropsky významné lokalitě Východní Krušnohoří téměř všechny nejstarší porosty vzácných bučin. Během příštích deseti let by došlo ke snížení zastoupení lesů nad 161 let z 9,5 % až na 0,6 %. Podobné je to u lesů starších 130 let souhrnně, kde by došlo k poklesu ze 17,9 % na 9,3 %. Na nedostatečnou ochranu lesů v chráněném území Evropsky významné lokality Východní Krušnohoří si Greenpeace stěžuje u veřejného ochránce práv i u Evropské komise.

Poznámky

[1]

Viz vyjádření krajského úřadu: “...některé projednávané porosty jsou součástí strategického plánu s umístěním nášlapných kamenů a bezzásahových území v EVL, tento plán je však dosud v jednání, a teprve po jeho odsouhlasení všemi stranami, bude implementován do hospodářské činnosti i v dotčených porostech. Tyto způsoby hospodaření tak nejsou dosud v EVL, tedy ani uvedených porostech ukotveny a aplikovány.“


Přečtěte celý článek