Libanonští zemědělci mají dost chudoby, místo brambor pěstují konopí

1 měsíc starý 51

„Nedělám to z lásky k hašiši. Je to jenom levnější než jiné plodiny a umožní to důstojnější život,” řekl sedmapadesátiletý abú Alí z oblasti Baalbek na východě Libanonu.

S tím, jak se libanonská libra propadá vůči dolaru, stoupají ceny dováženého benzinu, osiva, hnojiv i pesticidů se ke konopí obrací stále více libanonských zemědělců. Ti měli existenční potíže už před současnou krizí.

„My, kdo se věnujeme zemědělství, jsme ztracené případy,” řekl abú Alí, který souhlasil s rozhovorem, ale pod smyšleným jménem. Stát toto odvětví zanedbává desítky let a mnoho lidí jako on se zadlužilo u bank nebo lichvářů a dluhy museli splatit prodejem půdy nebo nemovitostí.

Aby se tomu vyhnul, začal abú Alí v roce 2019 pěstovat konopí. Stojí to čtyřikrát méně než pěstování brambor nebo fazolí. Nepotřebuje se k tomu tolik vody a existuje stálá poptávka, což abú Alímu zajistilo po letech stabilní příjem. „Když jsme pěstovali brambory, neměli jsme ani na topný olej,” říká zemědělec.

Na konopí vyčlenil dva hektary svých pozemků, což stačí k tomu, aby při každé sklizni získal 100 kilogramů hašiše. Jeden kilogram se prodává v průměru za dva miliony libanonských liber, v přepočtu na černém trhu za 160 dolarů (3400 korun). Když je vysoce kvalitní, dá se prodat kilogram i za pět milionů libanonských liber.

„Nežiju si na vysoké noze, ale mohu zajistit jídlo a podporovat rodinu,” říká abú Alí. Dříve se konopí pěstovalo jen v několika vesnicích v Baalbeku, například v Jammúně. Zástupce jejího starosty Husajn Šrajf říká, že teď už se pěstuje v celém regionu. „Mnoho zemědělců přestalo pěstovat to co dříve, protože měli velké ztráty. Konopí vyjde levněji a zaručuje zisk bez ohledu na cenu, za niž se prodá,” říká Šrajf.

OSN ve své loňské zprávě uvedla, že po Maroku, Afghánistánu a Pákistánu je nyní Libanon čtvrtý největší producent hašiše. Konopím je osázeno 40 tisíc hektarů půdy, i když je v Libanonu oficiálně zakázán prodej i konzumace marihuany. Loni parlament zlegalizoval pěstování konopí k lékařským účelům ve snaze dopomoci strádající ekonomice zajistit příjem.

Ministr zemědělství Abbás Murdata řekl, že se stále čeká na další úřední rozhodnutí. Roční příjem z hašiše může dosáhnout i 350 milionů dolarů a pátým rokem až miliardu. Vláda ale dosud neustavila regulační úřad, který bude dohlížet na dodržování zákona. Současné mnohaměsíční licitování o složení nového kabinetu znamená, že v brzké době tento dozorčí úřad nevznikne. Murtada spolupracuje s mezinárodními institucemi na plánu, který by pomohl libanonskému zemědělství, jež má za sebou „roky opomíjení”.

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) konstatovala, že se loni zemědělská produkce v Libanonu „podstatně snížila”. Libanonský zástupce při této organizaci Maurice Saád si myslí, že letos to může být ještě horší. „Mnoho zemědělců loni buď vůbec pěstovat nemohlo, nebo museli zasít na menší ploše,” řekl. Lidé se v důsledku toho zadlužují nebo používají prošlá osiva, takže mají nižší výnosy, dodal. Vláda chce s pomocí FAO nabídnout 30 tisícům pěstitelů 300dolarové kupony na nákup vybavení a zásob.

Muž, který si přál být označen jménem Muhammad, v garáži v Jammúně sleduje, jak dva zaměstnanci s pomocí síta z rostlin extrahují pryskyřici. Venku stojí o stěnu opřené pytle s konopnými semeny. I Muhammad 20 let pěstoval brambory a s konopím začal v roce 2018. Věnoval mu něco přes hektar polí a za to, že sousedy nechává používat vodu ze své studně, si od nich nechává platit hašišem. Na minulost už ani nevzpomene. „Když se dáte na brambory, jste jeden rok ve zisku a tři další ve ztrátě. S hašišem máte peníze pořád. Kdyby nebylo konopí, neměli by tady lidé co jíst,” říká šedesátiletý Muhammad.

Zdroj