Lidé si v Praze připomněli Horákovou a další oběti komunistické totality

5 měsíce starý 104

foto Ilustrační foto - Pietní akt k uctění památky Milady Horákové, popravené komunistickým režimem před 68 lety, a obětí politických procesů komunistického režimu, 27. června 2018 na dvoře pankrácké věznice v Praze.

Praha - Je nutné nezapomínat na zločiny komunismu a neodvracet zrak od dopadů nynější ruské agrese na Ukrajině, zaznělo dnes v Praze na pietě za oběti komunistické totality. Zástupci vlády, Sněmovny, Senátu, Prahy, církve i bývalí političtí vězni si u památníku na Újezdu připomněli právničku a političku Miladu Horákovou, oběť justiční vraždy, a další lidi popravené, umučené a vězněné z politických důvodů za minulého režimu. Od popravy Horákové, právníka Oldřicha Pecla, štábního strážmistra SNB Jana Buchala a novináře Záviše Kalandry dnes uplynulo 72 let.

"Scházíme se tu, abychom vzdali úctu těm, kteří položili životy a přišli o své osudy jen proto, že se odmítli smířit se zlem. Že odmítli tolerovat zlo," řekl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Zmínil nutnost boje proti zapomnění na oběti a zločiny totality. V souvislosti s nynější válkou na Ukrajině pak řekl, že je důležité neodvracet zrak od ruské agrese a jejich dopadů v napadené zemi. "Jestli podlehneme svůdné tendenci starat se sami o sebe a starat se o to, co je nám bližší, zejména ve smyslu vzdálenosti, tak potom riskujeme, že ti co přijdou po nás, budou litovat toho, že jsme nebyli schopni dívat se jinam," řekl politik.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zdůraznila, že jediným "proviněním" doktorky Horákové a jejích údajných kompliců byla věrnost pravdě a demokratickým ideálům. Vicepremiér Vít Rakušan (STAN) označil justiční vraždu Horákové jako symbol toho nejkrutějšího, co v komunistech bylo. Podle Rakušana je také dnes nutné vidět, že totalita pořád existuje. A že silnější si myslí, že si může vzít slabší stát. "Pokud reakce nás tady v demokratickém světě nebude dost rázná a jasná, v té chvíli se ty historické hrůzy mohou opakovat," míní Rakušan.

Na pietě také promluvil bývalý politický vězeň Luděk Šácha. Řekl, že někteří političtí vězni se v 60. letech a později sice dočkali amnestií, ale nelze navrátit násilím ukončené životy a zdraví zmařené vězením. V závěru pronesl modlitbu kardinál Dominik Duka a účastníci piety uctili oběti totality minutou ticha.

Horáková, Pecl, Buchal a Kalandra byli ve vykonstruovaném procesu odsouzeni k trestu smrti 8. června 1950, 27. června pak byli popraveni v pankrácké věznici v Praze. Místo uložení ostatků Horákové a Kalandry je dodnes neznámé. Urny s popelem Pecla a Buchala jsou podle badatelů v hromadném pohřebišti na motolském hřbitově v Praze. Rozsudky byly zrušeny v roce 1968, soudní rehabilitace popravených ale nastala až po roce 1989.

Podle historiků bylo z politických důvodů po roce 1948 popraveno kolem 250 lidí. Nejméně 4500 osob pak zemřelo ve vězeních a lágrech v důsledku umučení nebo špatných životních podmínek. Za poslední osobu popravenou v Československu z politických důvodů badatelé považují Vladivoje Tomka. Ten byl v pankrácké věznici popraven 17. listopadu 1960 v 27 letech.

Zdroj