Lídři G7 jednají v Německu o dopadech války. Předmětem debat je i poválečná obnova Ukrajiny

5 měsíce starý 115

Jih Bavorska se nakrátko stal jedním z nejstřeženějších míst na světě. V zámku Elmau totiž v neděli v poledne začal summit lídrů sedmi nejvyspělejších ekonomik - takzvané skupiny G7. Setkání obvykle přitahuje i masové protesty, letos je ale situace poměrně klidná. Na místě je taky zpravodaj Českého rozhlasu Václav Jabůrek.

Od zpravodaje z místa Elmau 18:00 26. června 2022

V zámku Elmau začal summit lídrů sedmi nejvyspělejších ekonomik G7 | Zdroj: Reuters

Jaká jsou hlavní témata letošní schůzky?
Pochopitelně je to válka na Ukrajině. Podle Spojených států to vypadá, že celá G7 uvalí embargo na ruské zlato. Šanci na úspěch má i americký návrh na zastropování cen ruské ropy, aby Moskva na energetické krizi nemohla tolik vydělávat. Dnešek obecně patří zahraniční politice a situaci ve světě. Vedle společných jednání se pořádají i separátní schůzky mezi čtyřma očima. Německý kancléř Olaf Scholz jednal už ráno s americkým prezidentem Joem Bidenem.

‚Konflikt je v kritickém okamžiku‘. Británie a Francie se shodly na poskytnutí další podpory Ukrajině

Číst článek

Německo, coby hostitel letošního ročníku, chce otevřít i další témata. Třeba boj se změnami klimatu. Velkou část programu věnuje stavu demokracie ve světě. Scholz kvůli tomu přizval na místo pět lídrů z jižní polokoule, aby v jednáních zazněly argumenty ze všech koutů světa, aby nešlo jen o názory Spojených států, Kanady, Velké Británie, Francie, Německa, Itálie a Japonska. Do debaty se zapojí Argentina, Indie, Senegal, Indonésie a Jižní Afrika. Pochopitelně na místě jsou i nejvyšší představitelé Evropské unie.

Summity G7 každoročně provází celá řada protestů - jaká je aktuální situace?
Zatím opravdu překvapivě klidná. Řádově demonstrují pouhé stovky lidí. Někteří pořadatelé dokonce oficiálně připouští, že válkou na Ukrajině se jaksi změnila atmosféra a lidé se nechtějí tolik vymezovat vůči lídrům Západu.

Policie ale nenechává nic náhodě, život v okrese Garmisch Partenkirchen je hektický. Na každé příjezdové cestě jsou kontroly, mezi některými obcemi se musí dělat hodinová šedesátikilometrová objížďka. Všude narazíme na policejní auta, podle poznávacích značek prakticky ze všech koutů Německa, dokonce i z Porýní nebo z Hamburku, který je na opačné straně země.

Nebem každou chvílí krouží vrtulníky a klid nemají ani turisté v Alpách. Úřady je nabádají, aby s sebou měli vždycky doklad totožnosti, protože hlídky je můžou kontrolovat dokonce i na horských stezkách.

Nový Marshallův plán

‚Čekali jsme 120 dní a 30 let.‘ Lídři Evropské unie udělili Ukrajině status kandidátské země

Číst článek

Na summitu by měl zítra na dálku vystoupit i ukrajinský prezident Volodymir Zelenskyj. Co si Kyjev může od této schůzky slibovat?
Vedle sankcí proti Rusku, o kterých se otevřeně jedná, jde taky o budoucí obnovu Ukrajiny. Kancléř Olaf Scholz volá po sepsání něčeho na způsob nového Marshallova plánu a společně s partnery chce vytvořit balík finanční pomoci. Diskutovat se má i o budoucím světovém uspořádání, protože velká část G7 s Ruskem oficiálně přetrhala veškeré vazby.

Summit ale může být pro Ukrajinu klíčový už jen proto, že lídři spojenců jsou na jednom místě a na jednáních bude válka klíčovým tématem. Jednotlivé země zvažují další dodávky zbraní. Jen Německo přemýšlí o věnování moderních houfnic, Spojené státy oznámily dodávku raketometů. Debaty se můžou točit i tímto směrem.

Řešit by se mohla taky energetická bezpečnost Evropy. O jakém návrhu by mohli lídři G7 diskutovat?
Klíčové bude, jestli projde zastropování ceny ruské ropy. Taky se může přehodnotit celá politika vůči fosilním palivům, která se doteď řídila klimatickými závazky. Podle informací serveru Politico se probere možnost, že by sedmero zemí dál financovalo rozvoj těžby zemního plynu ve světě. Tím by se na jednu stranu porušil jejich slib z loňska, kdy evropská část skupiny se chce primárně vymanit ze závislosti na Rusku.

I proto na summit dorazil prezident Senegalu Macky Sall, protože jeho země už za rok zahájí export plynu ve velkém a uvítala by zahraniční investory. Senegal nedávno navštívil Olaf Scholz a po jednání naznačil, že by se nějaká forma spolupráce skutečně mohla zahájit. S africkými státy vyjednává taky Itálie. Financováním těžby z veřejných peněz by státy porušily slovo, které loni daly, ale teď při nejmenším Německo lobbuje za to, aby se od této praktiky neupouštělo.

Kateřina Havlíková, Václav Jabůrek

Zdroj